joudaweb - časopis Čekanka

Podivínský hračička

25. září 2019 12:03:00

„Nešťastný“ hromosvod Prokopa Diviše

Prokop Diviš žil v letech 1696—1765, stal se doktorem filosofie a bohosloví, a působil jako kněz v Příměticích u Znojma. Měl svým způsobem štěstí v tom, že byl členem řádu premonstrátů, jehož členové měli za úkol zaměřovat se na rozvíjení vědecké práce. Zaujaly ho přírodní vědy, a tak nebylo divu, že jeho pozornost vzbudila tajuplná síla, která – jak tušil – dokáže podivné věci. Měl ovšem trochu smůlu v tom, že žil na venkově, kde ještě dlouho panovala nedůvěra ve vše nové a neznámé. Paradoxně mu však příliš nepomohl ani zájem samotné Marie Terezie.

Nechtěl být jen bavičem

Elektřinou se Prokop Diviš začal zabývat v roce 1745. Své bádání zahájil pokusy s vysáváním elektřiny z nabitých předmětů, jež byly tehdy mezi evropskými vzdělanci velmi módní. Elektřinu, resp. třecí elektřinu si vyráběl pomocí skleněné koule o průměru asi 21 cm, která se otáčela a kterou třel koženým polštářkem naplněným žíněmi. Tento přístroj nazval „electrum“ a prováděl s ním pokusy, které dělil na zvláštní, užitečné a zábavné. Díky tomu se například v jeho pracovně objevila plechová postavička římského boha ohně Vulkána bušícího do kovadliny, sloup zářící drobnými jiskřičkami apod.

O pět let později se zvěst o jeho experimentech dostala až k vznešenému uchu královny Marie Terezie, která ho kvůli nim zvala ke dvoru. Netoužila se však dozvědět něco o podstatě či možném využití té podivné síly: byla si totiž jista, že může sloužit maximálně k pobavení společnosti – a to také čekala od přímětického faráře. Za jeho nejpovedenější kousek byl považován žert, který v roce 1750 provedl kolegovi, jezuitskému páterovi Františkovi, předvádějícímu rovněž u dvora „elektrické“ pokusy: při jednom z nich si Diviš nastrkal do své paruky přes dvacet jehlic, s předstíraným zájmem se nakláněl nad jezuitovým přístrojem, a přitom z něj pomocí oněch jehlic odsál veškerou elektřinu.

Diviše sice těšilo, že panovnice jeví zájem o jeho experimenty a že ho za ně dokonce odměnila zlatou medailí, ale zároveň ho mrzelo, že byl oceněn pouze jako bavič a nikoliv jako seriózní badatel.

„Ježatá“ machina meteorologica

Přesto ve svých pokusech i úvahách pokračoval a díky tomu usoudil, že stejně jako lze odvést elektřinu z nabitého tělesa, musí být možné odvést ji i z mraků. A sestrojil svůj hromosvod, který byl – jak je vidět z obrázku – možno říci monstrem, jež nazval machina meteorologica. Jeho třináct dřevěných krabiček naplnil železnými pilinami, do nichž zapíchal železné hroty, a celý ho zasadil do železného podstavce, od kterého vedl k zemi dva řetězy, jejichž konce zapustil asi půl metru pod zem a zasypal je železnými pilinami a zeminou.

Jak jsme si řekli, Prokop Diviš byl přesvědčen, že kovové hroty vysají z mraků elektřinu a předejdou tak blesku. To jeho přístroj sice pochopitelně nedokázal, ale uměl něco jiného a nesmírně užitečného: být bleskosvodem, neboli sváděl blesk do země pomocí zmíněných kovových řetězů, které fungovaly jako uzemnění. (Zde jen dodám, že výraz „hromosvod“ je nesprávný, neboť hromu, tedy onoho neškodného brumlání se netřeba obávat, ale vžil se natolik, že ho používáme dodnes.)

Prvního využití se Divišův hromosvod dočkal již toho dne, kdy byl instalován na farní zahradě – tedy 15. července roku 1754 kolem druhé hodiny odpolední. Sloužil zde do 10. března roku 1760 a mnohokrát dokázal svoji smysluplnost.

Zdeptaly ho nevědomost a závist

Ovšem vděku se pan farář nedočkal. Jeho farníci ho považovali za podivína, který vymýšlí zbytečnosti, a roli sehrála i závist vyvolaná zájmem Marie Terezie. Díky tomu někteří církevní hodnostáři využili nevědomosti místních lidí a přesvědčili je, že právě Divišův podivný přístroj způsobil sucho, které nastalo v roce 1759. A když kněz odmítl na jejich žádost hromosvod odstranit, někdo ho v noci tajně strhl. Přesto, že o rok později přišli farníci sužovaní silnými bouřkami prosit, aby machinu meteorologicu znovu vztyčil, odmítl. Byl dokonce znechucen natolik, že se rozhodl svého „elektrického“ bádání zanechat, takže nedokončil ani svůj spis o elektřině.

Ovšem abychom přímětickým farníkům nekřivdili, dodejme, že i Marie Terezie, považovaná za osvícenou panovnici, pochopila význam a potřebnost hromosvodu teprve několik let poté, co v roce 1769 udeřil blesk do prachárny hornoitalského města Brescia, kde byla výbuchem zničena šestina města a zahynuly tři tisíce lidí. Dlouho totiž věřila vídeňským matematikům a fyzikům tvrdícím, že stavby oněch monster by byly velmi náročné a kromě toho že blesk je projevem boží vůle a trestem, proti němuž není radno se vzpírat.

Na závěr přidám ještě málo známou zajímavost o tom, že Prokop Diviš v sobě nezapřel kněze, a tak se prý snažil pomocí elektřiny vysvětlovat některé nelogičnosti v pasážích bible týkající se stvoření světa.

Autor: Stanislava Jarolímková


přečteno: 215x   komentářů: 2

Nejnověji komentované

přečteno: 268x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 10. 2019, 10:02:45
přečteno: 215x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 10. 2019, 07:44:55
přečteno: 360x   komentářů: 7, nejnovější: 12. 09. 2019, 09:09:51
přečteno: 464x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 09. 2019, 12:44:24
přečteno: 670x   komentářů: 3, nejnovější: 02. 09. 2019, 21:08:50
přečteno: 546x   komentářů: 3, nejnovější: 26. 08. 2019, 12:37:48
přečteno: 550x   komentářů: 6, nejnovější: 24. 08. 2019, 20:31:20
přečteno: 1778x   komentářů: 4, nejnovější: 27. 06. 2019, 09:52:08

Nejčtenější

přečteno: 11243x   
přečteno: 9691x   
přečteno: 8775x   
přečteno: 8760x   
přečteno: 7681x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
třista šedesát sedm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 21. 10. 2019