Pastva pro oči aneb záliba nikoliv obvyklá.
Za blízkou příbuznou tohoto druhu zájmu lze považovat filatelistiku. Poštovní známky jsou skutečně ceniny hodné pozornosti. Autory této drobné až miniaturní grafiky jsou praví umělci.
Setkáváme se zde tedy s činností sběratelskou.
Málo známé, protože víc jak polovinu 20. století víceméně "tabu" jsou tzv. "svaté" obrázky, vyskytující se dlouhá desetiletí pouze v modlitebních knížkách v kostelích a v rukách starší generace.
Podívejte se, jaké skvosty drobné grafiky zde najdete, v mnoha případech originály ruční práce a tisky ručně kolorované. Potěší oko i ty, kdo nejsou zvyklí modlit se slovy.
Svaté obrázky, aneb s lidmi od kolébky ke hrobu.
Svaté obrázky jsou s námi v našem evropském prostoru již zhruba 700 let. První z nich vznikaly v klášterních iluminátorských dílnách, byly ručně malovány a díky své ceně je získávali do vlastnictví bohatí zástupci šlechty a vyššího duchovenstva. Ještě během 14. století se objevují svaté obrázky vytvořené první technikou umělecké grafiky - dřevořezem. Po vynálezu knihtisku se stává drobná devoční grafika dostupnější již i pro střední a chudší vrstvy obyvatelstva. Obrázky vznikají i mimo kláštery, v dílnách mistrů knihtiskařů. V další historii svatých obrázků mají své místo těstový tisk - v 15. století a v začátku 16. století a také další tiskařské techniky: mědirytina - ta od konce 15. století, lept a později ocelorytina. Po tridentském koncilu, kde je zdůrazněn význam umění pro pastoraci je rozvoj devoční grafiky již velmi masivní. Vedle biblických a kristologických jsou hojněji využívány náměty s Pannou Marií a s rozličnými světci a světicemi a vznikají také obrázky vážící se k poutním místům.
Centra tvorby devoční grafiky jsou v Antverpách a v německém Augsburgu. Od 18. století nabývá na významu výroba těchto drobných artefaktů ve Vídni a v Praze. Barokní rytci využívají předloh slavných malířů, u nás například P. Brandla a V. V. Reinera. Během 17. a 18. století dochází i k jakémusi návratu k prvním malovaným obrázkům. Ponejvíce v klášterech vznikají dílka malovaná na papíře, či na pergamenu většinou technikou akvarelu. Tyto obrázky vytvářené řeholnicemi jsou často zdobeny prořezáváním či propichováním a vznikají tak známé krajkové obrázky. Od začátku 19. století se při výrobě obrázků využívá nová technika - litografie.Krajkové obrázky jsou od poloviny 19. století vyráběny strojově - pomocí ostrých hřebenů a to zásluhou českého tiskaře J. Pachmayera. V té době dosahuje výroba sv. obrázků v Čechách svého druhého vrcholu, hned po období baroka. Svaté obrázky, ať již vytvářené různými technikami jsou často kolorovány a dobarvovány ručně. Ve 20. století zasahuje do výroby sv. obrázků ještě ofset a fototisk.
Drobná devoční grafika slouží od svých počátků jako: krásný artefakt, drobné umělecké dílko, předmět zvláštní úcty, připomínka na pouť a putování, vzpomínka na křest, či na biřmování... Na rubu sv. obrázků bývají různé modlitby, úryvky z bible, texty zbožných písní, oznámení o křtech, primicích, svěceních kostelů či zvonů a také o úmrtích známých i prostých lidí. Dá se říci, že svaté obrázky doprovázely člověka od kolébky do hrobu. Dávaly se novorozencům do povijanu, děti je dostávaly při 1.svatém přijímání i při odchodu ze základní školy, poutníci je přinášeli svým rodičům z poutí a nakonec se vkládaly do rakví zesnulým.
Já sám jsem se s nimi seznámil na třikrát. Poprvé v sedmi letech, když zemřel můj vysočinský děd. Babička Marie obsypala jeho mrtvé tělo, spočívající v rakvi snad desítkami těchto obrázků. Podruhé ve čtrnácti, když jsme se starším kamarádem dělali pořádek ve farní knihovně a od pana faráře jsme měli povoleno za odměnu odnést si několik knih a svatých obrázků. Obrázky z fary a od babičky, nalezené po její smrti v malé dřevěné truhličce staly se jakýmsi základem mé dnešní sbírky. Třetí setkání bylo po letech. To už jsem byl několik let ženatý, po pokoji se nám batolila maličká třetí dcera a já jednoho dne zabrousil do dnes již neexistujícího bazaru v Brně na Vídeňské ulici. Chvíli jsem koukal napravo a chvíli zase nalevo a v tom jsem je uviděl – v krabici od bot obrázky za korunu kus. Pamatuji si, že jsem se asi hodinu probíral těmito drobnými artefakty a když mi pak majitel bazaru ukázal vzácnější kousky, pečlivě naaranžované v hnědém albu, to jsem teprve žasl. Neodolal jsem a uhranut jejich krásou, hned jsem několik zakoupil. A byl jsem chycen a lapen a nebylo mi pomoci.
Dnes mám něco přes 2000 sv. obrázků, z toho je asi 150 - jak říkám - historických, a tudíž i sběratelsky cenných. Pocházejí zhruba z let 1850 – 1920 a jsou to ponejvíce litografie a rytiny a mám i několik sličných krajkových obrázků. Neohrnuji nos ani nad novodobou produkcí. Z té mám rád věci od soudobých výtvarníků - například od J.Jirousové či od již zesnulého M.Floriana. Obecně mám nejvíce oblíbené náměty z poutních míst. V této oblasti mám již pěkný výběr od moravských Křtin až po francouzské Lurdy. Obrázky nakupuji v bazarech, ale ještě více jich dostávám od dobrých lidí.
Z mého pohledu je kultivované sběratelství ušlechtilá záliba a připadá mi, že i když člověk sám při něm nic konkrétního netvoří, že je to činnost přesto tvůrčí, protože jen takové budování sbírky do smysluplného celku je tvorbou.
Přeji všem čtenářům a čtenářkám Čekanky, aby i oni našli ve svém životě nějakou zálibu, koníčka, činnost, která je bude naplňovat a učiní je, alespoň v krátkých chvílích blaženými.
Nebudu vás již bavit a zdržovat od prohlédnutí několika vybraných obrázků v galerii. Časem přidáme i další zajímavé, víc se nám zatím nepodařilo dostatečně kvalitně nafotit. Přikládám i tři obrázky svatých, focené večer a proto nadměrně žluté, pro tematickou odlišnost. Příště budou další a lepší, totiž budou-li vás ještě zajímat ;).
Jen dodávám: můj úmysl seznámit vás s touto málo obvyklou zálibou jsem měl záhy po uveřejnění předchozího článku Leony Má hobby... "nebyl čas"; pak se mi opět připomněl článkem Blanky o kolorovaných fotografiích - také něco o podobných technikách.
Teď konečně - zde ho máte...
Autor: František Čáp
Děkuji čtenářce Martě za její jímavou vzpomínku na babičku a na svaté obrázky, které i ji okouzlily.
Krásná sbírka svatých obrázků! Velmi pěkný článek. Vzpomněla jsem si na babičku, která měla podobnými obrázky založenou svou nejmilejší knížku. Ráda jsem se jimi probírala a obdivovala jejich křehkou krásu. Na rubu byly krasopisným písmem inkoustem napsány citáty z Bible, kterým jsem tehdy ještě nerozuměla. Velmi pěkný koníček.
- obrázky s převážně vánoční tematikou. Navíc je tu "krajkový" sv. Florián a sv. Johana.
Zkuste nahlédnout...
Děkuji, pane Čáp, za informaci, ráda bych se zajela podívat, doufám, že mi to vyjde. Jsme nyní v takové časové tísni. Škoda, že není výstava i přes prázdniny.
Dnes jsem zachytil v Katolickém týdeníku zprávu o výstavě sv. obrázků a jiných památečních předmětů z poutí v pražské Galerii Klementinum, což je Výstavní sál pražské Národní knihovny.Artefakty vztahující se k různým poutním místům Čech a Moravy pocházejí ze sbírek Muzea Jindřichohradecka.Vystaveny by měly být i podmalby na skle, lidové dřevořezy, škapulíře, perníky a jiné drobné exponáty.Výstava trvá do 22. června.Takže pro pražské čtenáře Čekanky, ale samozřejmě nejen pro ně- tip na určitě zajímavou výstavu.
Já bych skutečně měla zájem o další krásné obrázky, a protože nyní vím, že něco takového existuje, při našich výletech se budu snažit nějaké zkouknout. Snad se mi podaří objevit některé a vidět je na vlastní oči. Ale i takto v galerii je na co koukat a přeji si, aby přibyly další. Moc Vám děkuji.
Jsem rád paní Aleno, že Vás prostá krása sv. obrázků oslovila.Za vlády jedné strany byly tyto obrázky skutečně tabu.Dnes je to již lepší, dají se vidět v různých regionálních muzeích, občas je uspořádána výstavka při které jsou k vidění opravdu zajímavé kousky - bývá to většinou v menších galeriích, či přímo v kostelích.Pokud se nám podaří zase někdy odchytit dceru s kvalitním fotoaparátem a pokud bude ještě zájem, určitě zase nějaké sličné obrázky do galerie nafotíme.Přeji Vám rok plný pěkných kulturních zážitků.
Milý pane Františku, děkuji za zajímavé informace i odkaz týkající se tisku. Bylo by zajímavé strojem času jen tak nakouknout do doby, kdy s těstem dovedli i takové kousky, jak píšete.
Ještě mě v souvislosti s krajkovými obrázky napadá, že tato technika je živá i v současnosti a zabývá se jí spousta šikovných lidí. Technika tvoření papírových krajek nebo-li "Pergamano" je dalším z mnoha koníčků, které dovedou hladit po duši. Pokochejte se: http://blog.tvorilci.cz/stitek/pergamano/
...a ještě pro Leonu
Tak jsme se díky Františkově sběratelské vášni společně propracovali k tolika novým zajímavostem, chtěla bych proto oběma poděkovat za zveřejněný příspěvek a doufám, že nám dvatisícečtrnáctka přinese další a další...
No páni, to teda byl Silvestr!
Juliana Jirousová je po matce Marii napojena na rod Floriánů.Její matkou byla sestra Michaela Marie a jejím otcem malíř Otto Stritzko.Ona sama byla ženou I.M.Jirouse.Literárně činné jsou dnes obě dcery manželů Jirousových Marta a Františka.Máte li možnost, kupte si Cyrilometodějský kalendář 2014, v kterém je rozhovor s Juliánou a je v něm spousta ilustrací od ní i od její maminky Marie.K těm tiskům-oba jsou již letité a dnes už se prakticky nepoužívají.Těstový tisk se používal spíše ve střední Evropě v letech cca1450-1520.Používalo se skutečné těsto s příměsí pryskyřice a klihu.Matrice se zhotovovala rydlem do kovových desek.Těsto se naneslo na speciální papír potřený žlutým klíhem. Do těsta se pak barva tlakem protlačovala.Šrotový tisk se používal v přibližně stejné době ve Francii,další o něm najdete na
http://dasenka.webnode.cz/umeni/grafika-a-bauer/ Jinak děkuji za Váš zájem o můj článek a přeji vše dobré do celého příštího roku!
ale nás už nepřekvapí, že souvislosti pokračují dál. Zpočátku se sice od tématu vzdálím, resp. navážu na komentář k Sivé(mu) nebi: listuji tak večer Poeho Havranem (16 českých překladů + originál) a zaujal mě Rudolf Havel. Myslela jsem, že též použil slůvko "sirý" a ne, u Havla je zato "sivý". Nicméně "sirý" je v knize minimálně jednou též použito, a sice v Příloze - Vrchlického Moderní Havran, a dokonce hned v druhém verši.
Kvůli tomuhle teď však nepíšu: kniha končí komentáři k jednotlivým autorům a jejich překladům a autorem komentářů je Rudolf H. sám, o sobě pak zmiňuje..."Poeova Havrana překládal 1941 - 42 (BEZ PŘEDCHOZÍCH PŘEKLADATELSKÝCH ZKUŠENOSTÍ)"...
..Překlad vyšel 46 ve STARÉ ŘÍŠI VE 100 VÝTISCÍCH (to už jsem zbystřila).."obrázky do linolea vyryl a na ručním lisu vysázel MICHAEL FLORIAN"... no prosím, co dodat.. jak se říká - svět je tak malý... :-))
Tentokrát se nám to už asi nepropojí, alespoň tak soudím z dosavadních přečtených článků z uvedeného webu. Předpokládám, že se jedná o aktivní turisty a je možné zde vyčíst spoustu zajímavostí a poučení, ale také shlédnout nádherné fotky z naší Vysočiny.
Paní doktorku Svatošovou jsem v souvislosti s hospicovým hnutím párkrát na netu také vyhledávala, ale nikdy se mi tyto dva weby nepropojily. Ale samozřejmě se mohu mýlit.
- Marie Svatošová je myslím zakladatelka hospicového hnutí - že by to bylo až takto propojeno, anebo je to tentokrát náhodná podobnost? ;)
Moc krásné svaté obrázky, já jsem vůbec nevěděla, že se něco takové dá sbírat, že má někdo přes 2000 obrázků je pro mě nepochopitelné. Já mám ráda starší obrazy a kresby, jezdíme s mužem každé léto na různé zámky, kde si ráda prohlížím tyto předměty. Ale neuvědomuji si, že bych někde viděla některý podobný obrázek,buď jsem si nevšimla, nebo tam nebyly. Pokoukání je to moc krásné, budu se těšit na další...
To je úplná náhoda, že se mi to propojilo a samotnou mě překvapuje, kam až všude dosahují nasbírané informace o Reynkových.(Bohuslav Reynek s Josefem Florianem spolupracoval, dokonce ve Staré Říši u Florianů krátkou dobu bydleli).
Při svém rychlém pátrání jsem narazila na web Svatošových a dokonce fotku paní Juliany Jirousové:
http://www.svatosi.cz/?p=845968
I já přeji fajn Silvestra a hlavně se moc těším na další nové zajímavosti.
odpověď bude, bude :-). S Julianou a Michaelem je to tak, jak píšete (jestlipak je, Dášo, něco, o čem vy nevíte? :-o), ostatní o tisku František napíše, jak bude chvilka.
Přeji krásný závěr roku a plně a ve zdraví prožitý rok příští! Srdečně Leona
Je to nádherné. Sama jsem v dětství, ostatně jako většina dětí, sbírala kdeco, ale o sbírkách svatých obrázků jsem doposud nevěděla. Jako každý koníček, dává člověku spoustu možností dozvědět se něco nového a hlavně přináší radost. Tak i já děkuji za rozšíření obzoru a jestli mohu poprosit, ráda bych se dozvěděla něco o technice šrotového a těstového tisku. Nedokážu si pod tímto názvem představit konkrétní praktické provedení tisku.
A ještě by mě zajímalo, zda zmínka o současných autorech svatých obrázků paní Jirousové a Florianovi patří slavnému rodu Florianů ze Staré Říše. A pokud ano, je M. Florian Michael nebo Metoděj? Pak by mohla být paní Juliana Jirousová jeho neteří.
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 15. 9. 2023