joudaweb - časopis Čekanka

Milí čtenáři, můj letošní vánoční příspěvek bude vánočkový. Právě v těchto dnech čeká cukroví pečlivě srovnané v krabicích a je čas na tradiční pečivo, bez kterého by nebyly ty pravé Vánoce. Je plno lidových názvů - calta, calda, caletka, caltlík, calapina, houska, pletenice, štědrovnice, húsce, štědrovka - pro sladký kynutý symbol, patřící od pradávna k zimním svátkům.

Milí čtenáři, máme advent! Období příprav a úklidu. Chystáme se na sváteční dny podle svého naturelu. Někdo změnil svoje bydlení ve válečnou zónu a bojuje s každým zrníčkem prachu, někdo pojal úklid volněji a spíše se zaměří na jinou činnost. Je to vcelku jedno, důležité je, abychom ve své dušičce byli se svým počínáním spokojeni.

Milí čtenáři, v dnešním díle dokončíme procházku po Staroměstském náměstí. Celý díl jsem věnovala staré radnici, protože s touto významnou stavbou je spojeno mnoho zajímavého. Od práce radních, soudců a policistů, až po její nádhernou výzdobu. Mnohé jsem o radnici již napsala v předchozích dílech, protože je s ní spojeno dění ve městech ve všech historických etapách. A tak pojďme na radnici..

Milí čtenáři, v minulém díle jsme došli až k domu U Zlatého čápa. Další zástavba již patří do Železné ulice, a tak odbočíme doleva, a vydáme se cestou, kterou můžeme vidět jen na starých fotografiích a kresbách. Severní část náměstí je dnes úplně jiná. Budova hejtmanství, která jej uzavírala, byla zničena při bombardování Rudou armádou 9. května 1945. Blok domů už nebyl obnoven, a tak dnes končí náměstí ulicí Kateřiny Militké, před níž se rozkládá parčík.

Vím, že jsem už o říjnových událostech v Mladé Boleslavi psala, ale dostala se mi do rukou publikace, kde jsou nové informace, a tak přidám další článek k tomuto významnému dni. Tentokrát se zaměřím pouze na místní poměry, ty národní jsem popsala v minulé stati, můžete si připomenout, jsou v ní i některé události mladoboleslavské. A tak se vydejme do víru historických okamžiků. Pro přehlednost se mnohde uchýlím k jednoduchému výčtu, tak jak šel čas...

Milí čtenáři, jste jistě odpočati a připraveni na pokračování procházky po východní části Staroměstského náměstí. Minule jsme skončili u Gellnerova domu, který je zajímavý nejen spojením s básníkem Františkem Gellnerem, ale i svou architekturou. Dnes tedy pokročíme směrem k Železné ulici…

Milí čtenáři, zvu vás na další pouť po zajímavých domech nacházejících se na Staroměstském náměstí. Tentokrát se vypravíme východním směrem a začneme opět pod podloubím. Uvidíme, kam nás nohy donesou, kde se zastavíme a odpočineme si, aby nás cestování neunavilo…

Milí čtenáři, vítám vás na další procházce po Staroměstském náměstí. Budeme pokračovat na západní straně a zastavíme se u několika zajímavých domů. Musím ale v úvodu říct, že tři pozoruhodné domy již uvidíme pouze na fotkách, protože si místo jejich stání zabrali pro sebe komunisté. Asi se jim líbilo sídlit vedle nejznámějšího boleslavského hotelu a ve své nabubřelosti klidně zbourali stavby, které utvářely historickou podobu náměstí a dodávaly mu své kouzlo.

Milí čtenáři, v minulém díle jsme prošli Staroměstské náměstí, pověděli jsme si o jeho poloze, jak vypadaly domy a podloubí. Také něco málo o trzích, které jsou s prostorem spojeny až do dnešních dní i o dostavnících, nedílnou to součást dřívějšího života. Dnes se vypravíme po silnici, která se nazývá Pražská brána a vede z Podolce nahoru do města. Už nás nikdo nebude zastavovat v Pražské bráně, jak víme, zbyli po ní jen na pylonech sedící lvi. Nicméně zástavba před bránou stále stojí v téměř nezměněné podobě. Je jisté, že v každém domě nebyl pouze jeden živnostník, ale mnohdy i víc, a tak budou mé popisy lidiček obývající budovy neúplné, ale snad dostačující k tomu, abychom si udělali obrázek o tom, jaké živnosti zde byly a jací lidé v uvedené lokalitě žili.

Milí čtenáři, v dalších dílech se vrátíme k počátkům osídlení. Nejprve si prohlédneme nejdůležitější náměstí v dějinách města. Staroměstský rynek byl prostor uvnitř zástavby, která vznikla přenesením města z Podolce na ostroh ke hradu. Začátky tohoto osídlení z roku 1334 si můžete připomenout v článku Vznik Starého města a mladoboleslavské cechovní zvyklosti. O dalším vývoji a stavbách na náměstí jsem se letmo zmiňovala v mnoha dílech seriálu, protože se mi to zdálo přirozené k danému tématu.

Milí čtenáři, dnešní pokračování mladoboleslavského seriálu bude odpočinkové. Najdete v něm mnohé přinášející lidem chvíle oddychu a zábavy - procházky v přírodě, sportování, pozorování zvířat ve vodě i na souši, poslech hudby i výstavu uměleckých děl. Vše zde můžete vidět nebo prožít, některé aktivity jen v určité dny, většinu běžně, celoročně.

Milí čtenáři, v minulém díle jsem již naznačila, že se dnes budeme věnovat bruslení. V Boleslavi patří k nejstarším a nejoblíbenějším sportům. K bruslení se využívala zamrzlá plocha Podoleckého a Houpavého potoka i zalité louky podél Klenice a Jizery. Přírodním kluzištěm v místech, o kterých píši, se začal rozvíjet bruslařský sport.

Milí čtenáři, vrátíme se Ptáckou ulicí zpátky pod hrad a zamíříme podél Klenice směrem do města. Nacházíme se opět na Podolci, jen pár kroků od bývalého kostela sv. Víta a  hospodářského dvora. Znovu, tak jako na začátku seriálu, projdeme částí Nádražní ulice a připomeneme si, že na jejím konci stála kdysi vyhlášená zájezdní restaurace U Koruny (článek Zaniklé podolecké stavby a továrny).

Milí čtenáři, dnes naposledy projdeme Ptáckou ulicí, seznámíme se s další velkou továrnou, navštívíme společně důležité domy a hospody a letmo se zastavíme u zajímavostí, které by neměly zaniknout.

Milí čtenáři, v dnešním díle se vypravíme za dalšími úspěšnými, ale dnes již zaniklými, továrnami. Od mlýna, kde jsme minule skončili, dojdeme po pár krocích k místu, kde stávala významná textilní továrna. Rozkládala se již přímo na Ptácké ulici, ale hlavní tovární budovy byly podél můstku přes náhon a kolem něj až k Jizeře.

Vítám vás na další pouti Ptáckou ulicí. Minule jsme prošli území s mlýny až k mostu přes náhon a Jizeru směřující do Čejetic. Dnes se na toto místo opět vrátíme. Povíme si o průmyslových podnicích, které zde dříve byly.

Milí čtenáři, dnes se vrátíme do míst, o kterých jsem psala na začátku seriálu. Tehdy se vše podstatné odehrávalo na Podolci a my z této lokality vyrazíme na prohlídku Ptácké ulice, která se řadí k nejstarším úsekům města. Osídlení bylo limitováno polohou místa. Z jedné strany tekla Jizera, z druhé čněl do prostoru skalní masív, na němž byl postaven hrad.

Ulice je to věru dlouhá a významná. Tudy proudily dějiny města, zde se odehrávalo mnoho důležitého pro občany městských čtvrtí i těch za hradbami, od zajištění výživy a nezbytné vody až k poskytnutí práce mnoha lidem v době rozvoje průmyslových podniků.

Milí čtenáři, jistě víte, že několik měsíců píši seriál o Mladé Boleslavi. Těší mě váš zájem, čtenost jednotlivých příspěvků mě velmi překvapila. Mnohé informace, zejména ty z hodně dávných dob, nacházím v různých knihách. A tak jsem se jeden říjnový den vypravila do knihovny v Krnsku. Nechala se zapsat a rozhlédla se, co místnosti v sousední obci nabízejí.

Milí čtenáři, ještě jednou zavítáme do Jičínské ulice, která navazuje na náměstí Republiky. V minulém díle jsme prošli pravou část směrem ven z města, v dnešním se podíváme na levou. Ulici lemovala v minulých stoletích alej. Nejprve byla topolová, ale po stížnostech, se že v těchto stromech drží hmyz a jsou tudíž nečisté, nahradila ji alej kaštanová. Vzhledem k tomu, že značnou část ulice zabírala zeměbranecká kasárna, bude to dnes díl spíše pro muže...

Milí čtenáři, začíná nám adventní období. Zatímco minulé roky vítala toto období Jiřinka nebo já články z historie nebo tradic, letos vám nabízím úryvek z knihy Malomocná, kterou přeložila, a musím podotknout, že skvěle, naše Táňa Kubátová.