Nechtěly pěstovat hlemýždě
Dlouho platilo, že hlavním životním posláním žen je pečovat o manžela, děti a domácnost, a proto stačilo, když uměly číst, psát a trochu počítat. V tomto ohledu byla naše země velmi tradicionalistická, ale naštěstí příslušnice něžného pohlaví svoje právo na vzdělání získaly – i navzdory tvrzení odpůrců zejména ženského vysokoškolského studia, že „žena má přece lehčí mozek“.
Kouzlo adventního času
Milí čtenáři, začíná nám adventní období. Zatímco minulé roky vítala toto období Jiřinka nebo já články z historie nebo tradic, letos vám nabízím úryvek z knihy Malomocná, kterou přeložila, a musím podotknout, že skvěle, naše Táňa Kubátová.
Mírně neposedné muzeum
Než se dnešní Národní muzeum začalo rozhlížet z horní části pražského Václavského náměstí, putovalo po metropoli a radost ze života mu kazila řada problémů. Naštěstí však většinu z nich překonalo a počátkem našeho století dokonce dostalo – jak si již dávno přálo – další nedaleko stojící budovu.
Vyšehradský hřbitov není Slavín
V souvislosti s odchodem Karla Gotta se rozvířily debaty o tom, zda bude uložen na Vyšehradský hřbitov. O tom samozřejmě má právo rozhodovat výhradně jeho rodina, ale já chci opravit léta tradovaný omyl, neboli chci ukázat, že Vyšehradský hřbitov není Slavín ani se nenazývá Slavínský hřbitov. Slavín je ve skutečnosti velmi malá část zdejšího hřbitova, nacházející se na jeho východní straně, a tvoří ho 11 metrů dlouhá krypta s ostatky významných českých osobností, a malé návrší se širokým schodištěm a sochami. Nabízím proto mírně upravený text z druhého dílu své knihy „Co v průvodcích o Praze nebývá“, kde se této části Vyšehradského hřbitova věnuji.
Jak a proč „doplaval“ plejtvákl myšok do Národního muzea
Jde o známou obrovskou kostru známou pod nesprávným názvem „velryba“, která láká velké i malé návštěvníky historické budovy pražského Národního muzea, stojící v horní části Václavského náměstí. Než si tento slavný exponát představíme, předešlu, že plejtvák myšok patří – spolu s velrybou, sviňuchou a delfínem – mezi kytovce, je to savec, neboť je teplokrevný, dýchá vzduch pomocí plic, samičky po ročním těhotenství rodí živá mláďata a živí je mateřským mlékem. Po plejtváku obrovském je druhým největším tvorem na Zemi. Tvrzení, že Národní muzeum hostí velrybu, přežívá z 19. století, kdy se všem kytovcům říkalo velryby; za zmínku možná ještě stojí, že kytovci pohybují ocasem nahoru a dolů, zatímco ryby jím pohybují ze strany na stranu.
Podivínský hračička
Prokop Diviš žil v letech 1696—1765, stal se doktorem filosofie a bohosloví, a působil jako kněz v Příměticích u Znojma. Měl svým způsobem štěstí v tom, že byl členem řádu premonstrátů, jehož členové měli za úkol zaměřovat se na rozvíjení vědecké práce. Zaujaly ho přírodní vědy, a tak nebylo divu, že jeho pozornost vzbudila tajuplná síla, která – jak tušil – dokáže podivné věci. Měl ovšem trochu smůlu v tom, že žil na venkově, kde ještě dlouho panovala nedůvěra ve vše nové a neznámé. Paradoxně mu však příliš nepomohl ani zájem samotné Marie Terezie.
Ach, ti kluci!
Je pátek 24. listopadu přesně 12:49 hodin odpoledne. Čekám na Křižíkově náměstí na zastávce MHD na desítku, která mě odveze až na konečnou za přítelem.
Dorty pro potěšení
Milí čtenáři a čtenářky, nerada vstupuji do nového roku s nesplněnými sliby, a tak usedám ke klávesnici a snažím se napsat slíbené pokračování o mém pečení dortů. Na rozdíl od přípravy vánočního a velikonočního cukroví, kterou mám zmáknutou dokonale, alespoň si to troufale myslím, u pečení a modelování dortů jsem nováček. Sice různé dortíky peču již více než čtyřicet let, ale tato oblast se neustále vyvíjí, a to velmi překotně. A to ve všech oblastech, od různých typů, přes nové druhy krémů, korpusů, polev nebo zdobení. Existuje tisíce různých pomůcek a vychytávek, s jejichž pomocí vytvoříte při troše šikovnosti nebo jen chuti exkluzívní díla, která potěší i leckdy pobaví.
Pečete? Pečte, já již peču...
Milí čtenáři, začíná nám adventní období. Měli bychom při něm uklidit nejen byt, ale hlavně v sobě. Vytáhneme na světlo uskladněné ozdoby a různé vánoční předměty. Ti, kdož ctí tradiční výzdobu, často zděděnou, či používanou mnoho let, přinášející pocit trvanlivosti a jistoty, že vše běží jak má, sáhnou po osvědčených kouscích. Ti, kteří rádi vánoční výzdobu mění, jistě se již v obchodech rozhlédli a koupili si něco nového. Nabídka různých ozdobných předmětů je tak veliká, že bych měla problém vybrat jen několik věcí. Naštěstí já patřím k těm, kteří neradi něco mění, mám ráda své staré dobré svícny, osvědčené slaměné ozdoby a řetězy, dřevěné figurky, vyšívané hvězdičky a usušené plátky pomerančů. V každém případě si však téměř všichni zdobíme své příbytky, kupujeme dárky a vymýšlíme vánoční menu, či ke komu se o svátcích vypravíme a co s sebou vezmeme jako pozornost.
Výlet pokračuje
Tak kdepak jsme to minule skončili? Aha, že budeme vyřazeny z provozu. Z provozu jsem byla vyřazená déle než jsem plánovala, ale s chutí do toho, ať se posuneme o kousek dál.
Konec staré a začátek nové epochy
Milí čtenáři, nedávno mi půjčila má sousedka Vlastivědný sborník vydaný v roce 1928, protože ví, že ráda čtu staré knihy. Jsou zde články z okolí mého bydliště, z různých oblastí života té doby i o významných lidech. Zaujaly mě události spojené se vznikem našeho státu, a tak vám je nabízím. Věřím, že i vás zaujmou a dozvíte se něco nového. Neplánovala jsem to, ale vyšlo mi to na předvečer svátečních dní, a tak pojďme společně zavzpomínat na události předcházející vzniku Československa.
Sláva vlasti výletu
...nezmokli jsme, už jsme tu. Tak nějak jsme to zamlada komentovali po návratu domů.
Karma a Boží mlýny...
Říká se, co zaseješ, to také sklidíš. Když uděláš něco špatného, ublížíš někomu, všechno se ti vrátí.
Pokud se chceme mít dobře, zažívat jen krásné věci, musíme být sami mírumilovní, milující a šířit okolo sebe jen dobro. Jenže, funguje to tak pro každého?
Kulový blesk?
Sice ne tak rozsáhlý jako byl ten filmový, ale na rozdíl od něj skutečně v reálu prožitý.
O putování – závěr...
...snad své povídání konečně ukončím. Když ale těch vzpomínek a zajímavostí je tolik...
A ještě jednou putování...
...snad už ten druhý bonus k původnímu článku o mém beskydském a posléze pražském jarním putování bude opravdu konečný. Ale když já nikdy nevím, kudy a jak se mé myšlenky a vzpomínky rozběhnou a kde skončí. Tak uvidíme...
Jarní putování pražské...
...a po dalších zajímavých místech naší vlasti.
Je to onen slíbený bonus k předcházejícímu článku o mém jarním putování po Beskydech. Možná si vzpomínáte...
Zvu vás k přečtení a nahlédnutí do galerie. Takže začínám...
Pečené rakouské sladkosti a jejich historie
Při čtení Tánina komentáře a vysvětlení, jaká sladká jídla se podávají v rakouských horách, jsem si uvědomila, že podobné moučníky pekla i moje babička a jak píše Dáša, její také. Ono není divu, rakouská, česká, maďarská i slovenská kuchyně mají hodně společného. A protože mi hnedle naskočilo několik druhů skvělých sladkostí a i jejich pravděpodobný zrod, nabízím vám článek pojednávající o laskominách nejen z minulých staletí, ale protože jejich obliba neustále trvá, i z dnešních dní.
Zimní, pozimní a předjarní pelmel
Líbí? Co myslíte, jak chutnal, resp. chutnala, byla to totiž podkova. Jenže ta sedmdesátka na ní! Hmm... Brrr...
Reportáž z Mistrovství Evropy v krasobruslení
Jak jistě mnozí víte, minulý týden se konal v Ostravě evropský šampionát. Byl po dlouhých osmnácti letech zase v naší republice a jak vidno z ohlasů soutěžících, pořadatelů a činovníků, byl úspěšný. Já nabízím pohled obyčejného diváka, ne VIP, ale toho, který z velké většiny zaplnil tribuny a troufnu si říct, že právě tito bezejmenní vytvořili nádhernou kulisu a z velké části přispěli k pochvalným komentářům o průběhu mistrovství. Já při této akci zažila mnohé „poprvé“. Ale pojďme na začátek…
Nejnovější
Nejnověji komentované
Nejčtenější
Galerie, které se nevešly do článků
Rubriky
Seriály
Pozvání na blog
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
Autoři
Napište nám
Archiv
Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.
Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.
Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.