joudaweb - časopis Čekanka

Hymna česká, moravská a slezská

17. září 2019 10:06:57

Zdroj obrázku https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=359634

Zatímco píseň „Kde domov můj“ znají již žáčci základní školy, málo je známo, že svoji hymnu měli i obyvatelé dalších dvou částí českých zemí. Všechny tři mají společné to, že jsou vyznáním lásky k vlasti.

Neúspěšní předchůdci

Za nejstarší předchůdce či ekvivalent české hymny jsou považovány litanie „Hospodine pomiluj ny“ z konce 10. století a chorál „Svatý Václave, vévodo české země“, jehož základ vznikl o dvě století později. V 80. letech 18. století vznikla píseň „Toužení po vlasti“, zveršovaná Thámovým vrstevníkem Tomášem Pavelkou, a roku 1818 vyšla Puchmajerova báseň oslavující český jazyk, následovaná písní „Husitská“ s textem od Václava Hanky a s hudbou Josefa Theodora Krova. Roku 1825 poprvé zazněla píseň služebné Cilky o rodné zemi a jejím lidu, která byla součástí německé hry „Alína aneb Praha v jiném dílu světa“ Jana Nepomuka Štěpánka (dědečka herce Zdeňka Štěpánka). Žádná se však neprosadila.

Pouze dvě přehozená slova

Skutečná budoucí hymna se představila veřejnosti 21. prosince roku 1834 v dnešním pražském Stavovském divadle ve zpěvohře Fidlovačka od J. K. Tyla a Fr. Škroupa napsané původně asi z jedné třetiny německy! Dne 11. ledna následujícího roku se dočkala jediné reprízy, přičemž bylo ironií osudu, že zazněla poprvé v rychle staženém kuse, a navíc v německém divadle, v němž čeština bývala nevítaným hostem. Znovu ji mohli diváci slyšet teprve po 83 letech, tedy v roce 1917 v Divadle na Vinohradech.

V Tylových dvou slokách došlo za málem dvě stě let k jediné změně: slova „hučí voda“ (po lučinách) jsou v opačném pořadí, aby se nám lépe zpívala. Pro zajímavost si přidejme druhou sloku ve znění převzatém ze Škroupova rukopisu: „Kde domov můj, kde domov můj / V kraji znášli bohumilém / duše outlé v těle čilém, / mysl jasnou, znik a zdar, / a tu sílu, vzdoru zmar:/ to je Čechů slavné plémě - / mezi Čechy – domov můj, mezi Čechy domov můj.“

Marná snaha o změnu

Písnička tehdy řadu posluchačů zaujala a její text prodávaný jako kramářská píseň za pár krejcarů šel na dračku. Mnoha lidem však připadal „přeslazený“, a někomu vadilo i to, že se v překladu Josefa Wenziga stala v druhé polovině 19. století pod názvem „Das Tschechische Lied“ populární v Německu. Janu Nerudovi se nelíbil nápěv, ale marně žádal Bedřicha Smetanu, aby ho přepracoval, a pražský velkouzenář V. Chmel nabízel roku 1917 bez úspěchu 3 000 rakouských korun Leoši Janáčkovi, aby složil „pořádnou“ hymnu. Na jeho výzvu sice zareagoval Vítězslav Novák a J. V. Sládek či Jaroslav Křička, ale neuspěli.

„Jsem Moravan“

Za moravskou hymnu byla nejčastěji označována píseň „Jsem Moravan“, jejíž text složil roku 1904 historik Václav Novotný (1869—1932), zatímco nápěv pochází ze III. dílu „Polenského sokolského zpěvníku“ vydaného v témže roce. Zpívá se v ní:

„Jsem Moravan — toť chlouba má, / kdo, rcete, otčinu mou zná? / Kdo zná ten požehnaný kraj, / ten utěšený zemský ráj? / Ó Moravo — ty vlasti má, / tys země moje přemilá!

Zde Rostislav, zde Svatopluk / mé drahé mluvy střehli zvuk. / Zde posvátný konával děj / na Velehradě Metoděj. Ó Moravo, ó vlasti má, / tys dávnou slávou věnčená! /

Zde každý kraj má nový div — / zde dobrodružný lid je živ. / Ten miluje svou Moravu / a dbá o její oslavu. / Jsem Moravan, k tomu se znám / a za vlast statek, život dám!“

Za moravskou hymnu bývala považována i píseň „Moravo, Moravo“, k níž hudbu složil rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (1803—1858) na nepříliš zdařilý text Václava Hanky.

Ve Slezsku zvítězil Heydukův text

Iniciátorem vzniku hymny obyvatel části Slezska patřící Rakousku-Uhersku byl buditelský kněz JUDr. Antonín Gruda (1844—1908), který v březnu roku 1885 požádal o pomoc Jana Nerudu, a ten vyzval Adolfa Heyduka (1835—1923) k napsání textu s optimistickým závěrem. Heyduk byl hotov za týden a o čtyři dny později složil hudbu Nerudův přítel Josef Lev (1832—1898). Slezská hymna se představila poprvé veřejnosti 7. června 1885 ve Slavkově u Opavy. Postupně vznikly další čtyři nápěvy, z nichž nejhranější prý byl ten poslední, který po roce 1900 složil ostravský sbormistr Eduard Bartoníček. Vznikly i další texty slezské hymny, ale ten Heydukův byl nejrozšířenější; zpívá se v něm:

„Slezská vlasti, půdo svatá, / zemi nejkrásnější všech, / tobě láska vrchovatá, / tobě poslední buď vzdech! / Hvězdou jsi nám v srdce dána, / hněv-li kolem nás a spor, / k dvěma sestrám upoutána /pásmem věkověčných hor.

S nimi, vlasti, půdo svatá, / Tvůrce tebe v jedno klad; / vědomí ti dala Praha, / víru věštců Velehrad. / S nimi v slávě vrchovaté, / s nimi věčně jedno buď, / družka družku v lásce svaté / na blaženou viňte hruď.

Ve spojení sester obou, / nechať slzy roníš teď, / k cíli vzlétneš krásy dobou, / jen svých práv a činů hleď! / Slávou vzplanou hor tvých lemy, / nivy rozhlaholí jas: / Bože, rodné slezské zemi, / slávu dej a sílu zas!„

SOUVISEJÍCÍ ZAJÍMAVOSTI:

---Oficiálně u nás „panovala“ rakouská hymna „Zachovej nám, Hospodine císaře a naši zem“.

---Česká hymna byla přeložena celkem do téměř dalších šedesáti jazyků (například v překladu J. V. Sládka do angličtiny začínala slovy: „Where is my home, where is my home?“), vč. turečtiny, arabštiny, perštiny, čínštiny, latiny a esperanta.

---Vznikaly také parafráze; například Jan Neruda v té své sděluje, že jeho domov je tam, „kde pivovary strmí / a kde…mělnické vinice / lidem dělaj opice“. Karel Havlíček Borovský si vzal na mušku rusofilství a napsal: „Kde domov můj? / Zákony kde píše vláda / knutou národům na záda, / přirozená práva kde / kozák ekšplicíruje, / kde otrokem jen jeden není, / mezi Rusy domov můj.

---V minulosti se objevilo tvrzení, podle nějž se text české hymny podobá Goetheho básni „Znáš onu zem?“; vzhledem k tomu, že Tyl tehdy překládal z němčiny, nelze to vyloučit. Pro zajímavost připojuji alespoň překlad jedné sloky zmíněné Goetheho básně:

„Znáš onu zem, kde citrón rozkvétá, / v tmě listů oranž barvu zlata má, / hrá větřík, jenž z blankytu se zdvih, / ční vavřín hrd, list myrty čeká tich / Ó řekni, znáš? V tu krásnou zem, /

ach v zem tu, můj miláčku, mne vem.“

---Po druhé světové válce pracoval jistý básník deset let na novém textu československé hymny, který měl zachytit budování socialismu, ale ke své smůle ho dokončil v roce 1967, kdy neměl šanci s ním prorazit.

 

 

Autor: Stanislava Jarolímková


přečteno: 629x   komentářů: 1

Nejnověji komentované

přečteno: 69x   komentářů: 1, nejnovější: 04. 12. 2019, 20:41:24
přečteno: 377x   komentářů: 2, nejnovější: 28. 11. 2019, 09:40:31
přečteno: 121x   komentářů: 1, nejnovější: 26. 11. 2019, 19:10:21
přečteno: 629x   komentářů: 1, nejnovější: 22. 10. 2019, 21:43:54
přečteno: 722x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 10. 2019, 10:02:45
přečteno: 647x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 10. 2019, 07:44:55
přečteno: 767x   komentářů: 7, nejnovější: 12. 09. 2019, 09:09:51
přečteno: 895x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 09. 2019, 12:44:24

Nejčtenější

přečteno: 11420x   
přečteno: 9899x   
přečteno: 8983x   
přečteno: 8939x   
přečteno: 7956x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset šedesát devět:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 6. 12. 2019