Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Jak se dělá kniha - 4. díl - korektury
26. srpna 2011Minule jsme zdárně vysázeli celý text knížky. Vyrobili jsme kompletní pdf soubor, který by mohl teoreticky putovat do tiskárny, pokud by se ovšem nehemžil chybami, které my autoři nemáme šanci vidět, protože text známe natolik, že čteme jen začátky slov i vět a zbytek už si domýšlíme.
Máte-li šikovnou korektorku jako já, můžete si gratulovat. Samozřejmě ani nejšikovnější korektor není zcela neomylný a chyby v knížce budou tak jako tak, ale bude jich tam určitě tak málo, že je autorovi i korektorovi ochotně odpustíte.
Pro korektora musíte celý vysázený text vytisknout. Korektor rád řádí tužkou, podtrhává, píše otazníky a opravené kousky textu na okrajích zvýrazňuje. Když vám plod své práce vrací, navíc vás přátelsky upozorní, že balet Romeo a Julie nenapsal Čajkovský, ale Prokofjev (v druhém vydání Hrníčku z lásky to tedy už bude správně, jééé, já se stydím, že jsem tohle nevěděla). Také se třeba pozeptá, proč Eliška dávala zbytky silvestrovské večeře na mrazák, když se dohodla s Adamem, že si to ohřejí k obědu hned zítra. (Jak si na tuhle otázku odpoví, jsem nechala na čtenářkách a text neopravila.)
Jakmile třímáte text plný podtržení, otazníků a jiných značek v ruce, usednete s ním k počítači a modlíte se.
Modlíte se za to, aby žádná z oprav, které vás čekají, neznamenala, že vám text, který se dříve vešel na jeden řádek, přeteče na dva. A to se může klidně stát. Třeba někde ve slově chybělo písmenko. Nebo čárka mezi slovy. Nebo vám program rozdělil špatně slovo, vy jste to přehlédli a je třeba, aby se ještě kousek slova postěhoval o řádek níž, kde na něj ale jako naschvál už není místo. (Díky, pánové Čajkovský a Prokofjeve, že máte stejně dlouhá jména).
Anebo se vám naopak dva řádky po opravě smrsknou na jeden. Třeba pokud jste uprostřed řádku zapomněli dělítko slov, které sem odplavalo z konce řádku. Nebo jste měli dvě mezery mezi slovy, které já zásadně nevidím, ale má šikovná korektorka ano a já nechápu, jak to dělá. A jakmile mezeru odstraníte, hup, řádečky se přeskládají a ze dvou je jeden.
A hned máte našeho starého známého sirotka či vdovu se všemi souvisejícími důsledky.
Důležité je, promítnout korektury do sazby tak, abyste tím nevygenerovali nové chyby. Při korektuře totiž nemusí text jenom přetéci. Vyhráno není, i když nepřeteče, protože jakmile s textem hnete, celý odstavec se přepočítá a může se stát, že se jinak rozdělí slova. A jako naschvál třeba zrovna špatně.
Jakmile jste zdárně propluli všemi úskalími oprav ve vysázených kapitolách, máte nové pdf soubory, slepili jste je do jednoho velkého, znovu zkontrolovali, že stránkování navazuje a že na slova na konci stránek správně navazují slova na začátcích následujících stránek, ať už dělená či nedělená, můžete směle říci, že text je připraven na cestu do tiskárny.
Ještě ho tam ale nepošlete. Poputuje tam až společne s obálkou, kterou musíte nejprve vyrobit.
O tom ale zase příště.
Autor: Táňa Kubátová