Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Jak se dělá kniha - 5. díl - koncept obálky
29. srpna 2011Text knihy máme připraven ve formátu pdf a nyní se vrhneme na obálku. Ačkoliv jsme na svůj text náležitě pyšní a ačkoliv může být i objektivně velmi kvalitní, není nám to nic platné, pokud ho zájemcům nenabídneme v co možná nejlákavějším balení. A o to se musí postarat právě obálka.
Není třeba zdůrazňovat, že vzhled obálky by měl korespondovat s jeho obsahem. Nikoho by asi nenapadlo opatřit detektivku obrázkem čerstvě načesaných broskví a naopak příručku pro zahrádkáře zakrvavenou kudlou. Nicméně občas se stane, že obálka je přesto zavádějící a vzbudí zájem právě u těch potenciálních čtenářů, jimž se určitě nebude líbit, zatímco ty, jimž by se líbila, odradí.
Pokud nemám chodit daleko pro příklad, mrkněte se třeba na obálku prvního vydání Dlouhána odnaproti - na stránce mých knížek je úplně dole. Čekali byste nevinnou romantiku, nebo spíš cosi o promiskuitní mládeži?
Ale tenhle problém my řešit nemusíme. My jako autoři si totiž obálku vyrobíme sami a přesně tak, aby korespondovala s náladou, která v nás vznikala při psaní a která má vzniknout i u čtenářů.
Každopádně se musíme zamyslet nad tím, kdo nás asi bude číst nejraději. Bude to někdo, kdo je nad pestré obaly povznesený a od obálky chce jen to, aby mu zřetelně sdělila, kdo knihu napsal a jak se jmenuje? Takový, koho pestrý obal znechutí a zapudí? Pak udělejme bílou obálku, černý text přiměřené velikosti a budeme-li hodně rozverní, přidejme nějakou tu černou vodorovnou linku.
Tímhle případem se ale nyní nebudu zabývat. Proberu případ, kdy chcete mít obálku vkusnou, ale barevnou a na první pohled lákavou.
K tomu potřebujete najít vhodný obrázek. Buď máte štěstí a poblíž vás se vyskytuje malíř či kreslíř, který pro vás takový obrázek vyrobí. Když štěstí nemáte, zabrousíte do světa fotografie. Jste-li fotograf, je pro vás hračkou hrábnout pro vhodný snímek do svých zásob, případně si jej vyrobit. Ovšem není-li Vaším požadavkem portrét nějaké lepé děvy, jakou ve svém okolí nenacházíte, a v zrcadle teprve ne.
Ale ani v tom případě není nic ztraceno. Existují internetové stránky, na kterých si můžete zakoupit za dobrou cenu některou z nepřeberného množství nabízených fotografií. Jedny takové s oblibou používám.
Předpokládejme tedy, že máte v hlavě koncept obálky a máte vybránu a zakoupenu vhodnou fotografii (mimochodem, když nemám koncept, dělám to naopak. Probírám fotografie a někdy mě některá inspiruje). To je sice důležitý, ale pořád jen první krok k hotové obálce.
Dalším krokem je technická příprava. O té si povíme zase příště.
Autor: Táňa Kubátová