Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
V hlavě máme představu, jak by měla naše obálka vypadat, a máme k dispozici také obrázek či obrázky, které chceme při realizaci té představy použít. Nyní se tedy vrhneme na technickou stránku věci.
Za prvé si musíme ujasnit, zda chceme mít obálku s potahem či přebalem. Potah je to, co z knížky nelze sundat, přebal je to, co sundat lze a co se snadno trhá, zejména jde-li o knihu vypůjčenou. Knížka, která má přebal, má samozřejmě pod tím přebalem i potah, ale ten bývá většinou úplně jednoduchý. Je celý jednobarevný a je opatřen jen tím nejnutnějším textem.
Existují ortodoxní zastánci přebalů, kteří se knih potahovaných štítí jako braku. Naopak jsou ti, pro které je přebal něco, co beztoho sundají, když jdou knihu číst, a oblékají ji až na cestu zpět do knihovničky. Já patřím k těm druhým, proto budu hovořit o potahu, ale technický postup výroby přebalu se od mnou popisovaného příliš lišit nebude.
V první řadě potřebujete vědet, jak to bude velké. Musíte počítat s tím, že delší strana potahu musí překrýt přední i zadní stranu knížky a její hřbet a ještě se na obou stranách založí. Kratší strana bude mít rozměr jako výška knihy a opět založení na obou stranách. Šířka hřbetu je daná počtem šestnáctistránkových svazků, do kterých se váš text vešel. Přesný rozměr vám řekne tiskárna nebo ten, kdo vám tisk zprostředkuje.
Předpokládejme tedy, že rozměr máme a chceme ho pokrýt obrázky a textem. Na přední straně chceme hlavní obrázek, název knihy, autora a logo nakladatelství.
Na hřbetě chceme jenom texty, stejně jako na zadní straně, kam dáme anotaci knihy. Na zadní straně by mělo být číslo ISBN spolu s čárovým kódem, což není problém, ale k tomu se dostaneme při sazbě obálky.
V této chvíli nás zajímají z obálky hlavně obrázky. Pro představu o celkovém vzhledu však vyrobíme obálku kompletně i s texty, které pak později odstraníme.
Z vybraných obrázků si v počítači vyrobíme koláž. Použijeme k tomu nějaký program pro práci s obrázky, a sice takový, který umí jednak písmo a za druhé, který umí pracovat s vrstvami. Těch, co lze stáhnout zadarmo, je asi víc, já ale znám jen GIMP, který dokonale splňuje veškeré mé nároky a potřeby.
Vysvětlení, jak s grafickými programy pracovat, je však už nad rámec tohoto seriálu. Proto jen krátce. V programu si vytvoříte prázdný obrázek, který má požadované rozměry potahu. Lištami si v něm vyznačíte hřbet i okraje, které přijdou založit, abyste si udělali lepší představu, jaká plocha připadne na přední stranu knížky. Při zakládání nové obálky byste měli zvolit hustotu bodů 300 dpi, aby bylo výsledné dílo v tiskové kvalitě. Výsledný soubor ale bude obrovský, takže je otázka, zda to váš počítač utáhne. Pokud ne, budete se muset spokojit s nižší hustotou.
A už můžete řádit. Pomocí obrázků, které dáte do jednotlivých vrstev, a pomocí vrstev s písmem se snažíte co nejlépe zrealizovat svoji představu o ideální obálce.
Jakmile je hotovo, obrázek exportujete, nejraději do formátu tiff.
Příště už budeme zase sázet.
Autor: Táňa Kubátová