joudaweb - časopis Čekanka

Ahoj Táni!

Je to ode mě eléva nehorázné, ale dovoluji si nesouhlasit s odborníky Novotným a Zubatým..

Gorazdnyj ve smyslu rozumný mi přijde daleko blíže ke slovu moudrý než vychytralý vyčůránek, který v tom umí chodit. .. Zkrátka se domnívám, že ten krůček, který chyběl panu Zubatému v článku z odkazu,je právě prostor pro antonymum. No, odborník pravda nejsem, spíš si ráda se slovy hraji... :D

V neposlední řadě, vlastně v první, TI DĚKUJI ZA POZVÁNÍ NA STRÁNKY ČEKANKY! :-))

Srdečně Leona

Táňo, musím Vám říci, že přesně na Luďka Nekudu jsem myslila a původně jsem se o něm chtěla zmínit, ale nakonec jsem na to zapomněla. Chtěla jsem zmínit to, jak říká, že je rozdíl v tom, když něco dělá rád rád nebo rád nerad, např. že znamená víc, když např. vysává rád nerad, než kdyby to dělal rád rád - pamatuji se na ten pořad v televizi a můj muž se o tom rád a s gustem často zmiňoval.

Milá Jiřino, sice už jsme trochu mimo téma, ale nemohu se nepřidat :-) k Vaší úvaze o dvojitých záporech. Máte naprostou pravdu, že dva zápory dávají větě naprosto jiný smysl, než když se vzájemně vyruší. Takové "ne že bych nechtěl..." vyzní úplně jinak než "ano, chtěl bych". To první je úvod k výmluvě, proč vlastně nechci.

Shodou okolností jsem v pátek (než jsem u toho usnula) zahlédla část jakéhosi archivního zábavného pořadu s Luďkem Nekudou (pro pamětníky - někdejší bavič a myslím že i trochu zpěvák, který předčasně zemřel) a ten uvedl větu rovnou se čtyřmi zápory: Nemohu neříci, že tě nemám nerad. Posléze následovala píseň, v níž žertem zrušil všechny zápory, a to tak důsledně, že je vynechal ze všech slov začínajících na "ne", tudíž z "nebe" udělal "be" a celý text završil tím, že sám ze sebe udělal "Kudu".

A jen co jsem to dopsala, zabrousila jsem na youtube, a co myslíte: měl ho tam!

http://www.youtube.com/watch?v=8pxzRJ9x9D4&feature=related

Ještě jsem se trochu zamýšlela nad dalšími výrazy, odpovídajícími smyslu článku, a tak doplňuji můj předcházející komentář..

Ještě se může uvažovat o výrazech moc - nemoc a jejich přídavných jménech mocný - nemocný. Je to tak, že má-li někdo nějakou nemoc a současně i moc, neznamená, že ukončením nemoci o svoji moc přijde nebo ten, kdo žádnou moc nemá, nějakou moc získá. Stejně tak, když někdo přestane být nemocný a je současně mocný, tak s ukončením nemoci mocný zůstane a jestliže není mocný, tak ukončením nemoci žádnou či nějakou moc získat nutně získat nemusí, ale za souběhu různých příhodných okolností může, což ovšem s ukončením nemoci určitě nebude souviset.

Dalšími výrazy jsou smysl - nesmysl. Pokud máme na mysli základní význam smysl a nesmysl, tak to je opačný význam těchto dvou slov. Ale nesmysl již není opačný význam pro slovo smysl, máme-li na mysli některý ze základních smyslů člověka. A vezmeme-li jejich odvozeniny smyslný - nesmyslný, tak přídavné jméno nesmyslný je opačný význam pro výraz smysluplný, ale pro výraz smyslný určitě ne.

Pokud někdo použil výrazy japný a rudný, jak se zmínila paní Táňa ve svém komentáři, tak já si myslím, že to mohl klidně myslit jako takový expresivní výraz, stejně jako by se mohlo říci, že je někdo vrlý, jestliže není právě nevrlý.

Také jsem uvažovala o dvojicích slov se záporným významem, které, jestliže je vyslovíme bez předpony ne-, rozhodně nemají opačný význam, ale dávají jiný smysl. Např. řekneme-li "nemohla jsem nedůvěřovat", "nemohla jsem neuznat", nemohla jsem tam nejít", neznamená to totéž, jako "mohla jsem důvěřovat", "mohla jsem uznat", mohla jsem tam jít", atd. atd. - na rozdíl od matematiky, kde dva mínusy se mění na plus, což je pevně dáno.

Zamýšlela jsem se nad slovy panic a panika a jejich shodným přídavným jménem panický. Zde závisí na výslovnosti, zda vyslovíme slabiku -ni- měkce či tvrdě, např. panický ostych či panický strach - podle toho, jaký smysl těchto slov máme na mysli.

Další dvě slova, které jsou na tom stejně, jsou tik jako nervový záškub a tik jako první část citoslovce zvuku hodin. První z nich se vyslovuje tvrdě - není to původní české slovo, druhé měkce od slova tikot.

Na víc jsem nepřišla, možná se vše přímo netýká článku, ale doufám, že to aspoň trochu zaujme!

se mi jeví velmi příznivě, šikovný článek i myšlenky. Kamera i Mehlo chválí. ☺

Alespoň malou troškou přispěju do pomyslného ´mlýna´ paní Táňo. Přišlo mi na mysl slůvko úmorný/neúmorný...

:-)

Milá Jiřino, paráda! Tedy až na nebojsu a bojsu. Tam se jedná opravdu o opačné významy. Jak je to s plechou a neplechou a ostatními výrazy, vážně nevím. Jen si vzpomínám, že kdosi, už nevím kdo, se rád o někom pozitivně naladěném vyjadřoval, že je rudný a japný.

Mám ráda výzvy, a tak jsem se jednak trochu zamyslila já sama, ale také zapojila své nejbližší, a výsledkem je pár dalších příkladů.

Tak např. nebojsa - bojsa, neplecha - plecha, nevrlý - vrlý, nerudný - rudný.