Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Já za dvacet let
9. října 2012„Zdar, drahý budoucí já!
Píšu ti v září roku 2012 a vlastně ani nemám páru, jestli se dožiju dalšího roku, protože prej bude konec světa. Mně je to samo sebou šumák, strašně si užívám a razím heslo celýho našeho stáda: Bude to LEGEN – počkej si - DÁRNÍ!
Tak mi zkus dát do minulosti echo, jestli budu pořád tak boží jako doteď!
Pac a pusu, Tvůj Kůň (moje nejnovější přezdívka, hustá, co?)“
„Drahá Kristýno.
Jsem velice ráda, že si zatím užíváš svá nedospělá léta a svobodu, která by tobě a českým občanům měla vydržet ještě zhruba měsíc, pokud si dobře vzpomínám. Pak přišly volby a celý tvůj malý svět se zhroutil.. Teď by měl být rok 2032, alespoň myslím, kalendáře totiž zrušili. Občas mám pocit, že se naši vůdcové nechali inspirovat románem 1984 od Orwella, což je mimochodem zakázaná kniha.
Lidé, tolik znechucení nefungující demokracií, si chtěli zvolit pevnou ruku. Jako by snad zapomněli… K vládě se dostala komunistická strana a nic už nebylo jako dřív. Babička měla pravdu, když říkala, že za třešní byla práce pro všechny. O nedostatku všeho ostatního se ovšem už tolik nezmiňovala. Roku 2013 jsi poprvé poznala hlad a začala jsi se (konečně!) zajímat o politiku. Bylo ale už pozdě. Nemohla ses nic dozvědět, protože internet byl zoufale omezen a všechny noviny, až na Socialistické listy, byly zrušeny. Sama bych se ráda dozvěděla, co se stalo s tou slavnou Evropskou unií. Nikdo nám nepřišel na pomoc. Asi měli v Bruselu moc práce s vymýšlením nových směrnic o štítkování domů. Možná se jen zabývali Řeckem, které už dnes dávno neexistuje. Problém se vyřešil rozdělením půdy mezi okolní státy, bez souhlasu obyvatelstva samozřejmě.
Určitě by jsi chtěla alespoň dobré zprávy ze soukromého života. Rodičům se daří, vzhledem k podmínkám, výtečně. Sestra je stále se svým přítelem, ale náš „stát“ jim bohužel nepovolil sňatek. Já dítě ani přítele nemám. Vlastně jsi si to vždycky takhle přála, ale postupně se tvůj názor změnil. Už několik let chci dítě. Nemám ho z jediného důvodu – nikdy nechci přivést nový život do světa jako je tento.
Svůj dopis bohužel musím skončit. Zdá se, že se nám do domu někdo dobývá. Neboj, pravděpodobně to bude jen další kontrola. Tvá a svá K.“
Napsáno za účelem projektu "Studenti čtou a píší noviny", do kterého může přispívat i širší veřejnost.
Ne, opravdu si nemyslím, že je to nedosažitelná antiutopie.
Autor: Kristýna Hromádková