Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Fotografie
4. dubna 2013
Možná i vy patříte mezi vyznavače fotoaparátů. Jen málokdo nemá doma uložené fotografie, ať už rodinné, nebo třeba umělecky založené. Fotky máme uschované v krabičkách, nebo úhledně srovnané ve fotoalbech. Některé vybrané mohou mít čestná místa na stěnách našich bytů. Jiní mají fotky z novodobých digitálních foťáků, nebo mobilů uloženy v počítačích. Ať tak, nebo onak, fotky mají tu moc vrátit nás zpět v čase, připomenout nám neopakovatelné atmosféry, místa, osoby atd. Jedno je ale jisté, čím jsou starší, tím se pro nás stávají vzácnějšími.
Pojďme si připomenout něco málo ze vzniku a historie fotografie.
Není tajemstvím, že samotné fotografii kdysi předcházely obrazy malířů. Ti se snažili co nejvěrněji zachytit skutečnost na svých plátnech. O vzniku první fotografie jsou dodnes dohady, ovšem u „obrázku“ na cínové desce známe autora. Je jím Joseph Nicephore Niepce a na snímku je zachycen pohled z okna jeho pracovny. Tato fotka vznikla už v roce 1826. Nepatrná citlivost materiálu si ovšem vyžadovala dlouhou expozici. Pohled z okna na krajinu, která se „přenesla“ na cínovou desku, vyžadoval expozici při plném slunci celých dlouhých osm hodin!
Teprve o 13 let později byl oficiálně zveřejněn Daguerrův vynález. Daguerrotypie za pomoci Petzvalova objektivu dokázala expozici zkrátit na pět až patnáct vteřin. Rozmezí se pohybovalo podle světelných podmínek. Na prvních fotkách bývaly často zachyceny krajiny a nebo části měst. Později, když si fotografové zvykli na kratší expoziční doby, začaly se víc věnovat i focení portrétů. I tak to byl pro fotografované osoby oříšek, musely vydržet nehybně, často právě zmíněnou čtvrtminutu a zároveň zachovat požadované gesto, či výraz.
Ale i při focení krajin býval občas problém, díky delším expozicím. Například pohyblivé předměty (listí ve větru, ptáci, mraky a podobně) působily na fotkách rozmazaně, což nebylo cílem tehdejších fotografů. Teprve ve čtyřicátých letech devatenáctého století vynalezl Scott Archer, kolódiem potažené skleněné desky. Ty umožňovaly pořizování kopií a zkrácení expozice. Tento objev vyřadil prvotní daguerrotypii. Nyní vstoupilo ještě víc v popředí fotografování portrétů. Kratší expozice umožnila osoby fotografovat v ateliérech, kde bylo možno pracovat za jakéhokoli počasí.
Od období 1870 došlo opět k zdokonalení foto-techniky. Začaly se používat suché, želatinou polité skleněné desky. Ty se už podobaly pozdějším negativům. Tím odpadl zdlouhavý proces při vyvolávání mokrých desek, bezprostředně po vyfocení snímku. Fotografové tudíž museli mít do této doby při focení krajiny s sebou jakousi přenosnou temnou komoru, aby mohli snímky hned zpracovat, protože byly citlivé díky kolódiu na teplotu a jakékoli nepatrné poškození. Podobně jako i u jiných novinek ovšem trvalo dost dlouho, než se nová technika ujala.
Další přelom přišel, když jistý Mr. George Eastman zkoušel polévat skleněné desky citlivými vrstvami. Pokusy přišel na to, že dosavadní ruční polévání nevede k dokonalým výsledkům. Vynalezl proto stroj na polévání, ale neuspokojoval ho fakt, že se skleněné desky dají snadno rozbít a také zdlouhavá manipulace s nimi. Podařilo se mu tak vynalézt svitkový film. Ve spojení sním tak spatřil ´světlo světa´ fotoaparát značky Kodak. Vynálezy Eastmana usnadnily fotografování jako takové a tak se focení dostávalo postupně i do rukou foto-amatérů. Bylo to z části způsobeno i tím, že v osmdesátých letech předminulého století byly ´kodakovy bedýnky´ oproti dřívějším komorám levnější.
První průřezy fotoaparátů byly kruhové, ty se ale nehodily pro fotky krajin. Proto se brzy objevily modely, které na negativu vykreslovaly obdélníkové formáty. Do přístrojů se později začínaly montovat kvalitnější objektivy…
Od let 1890 byly hojné výstavy fotografických snímků. Pokrok v polygrafii umožnil uveřejňování fotek v tisku. V tomto období se už také začínaly snímky různě cíleně upravovat. Zprvu to byly metody poněkud neohrabané, ale postupně se zdokonalovaly….
Každá doba má svá fotografická kréda, která se časem mění. Zkuste si najít chvilku a zvěčnit cokoli co vás láká.
Autor: Blanka Tauerová