Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Obyčejný příběh
Je to jen zpevněná cesta k posledním domkům v obci.
A teď – klidným krokem přes ni rozvážně kráčí ježek,
co noha nohu mine
a pije z čerstvé kaluže.
Než odcapkal do zahrady.
Nevěděla jsem,
jak statné a vysoké nožky ježci mají.
Jdu za ním nakouknout, odkráčel pod keř
a ke mně se obrátil jehličnatými zády.
Ale ne! Jde mi naproti. Má skutečně velmi vysoké nohy.
Půl metru ode mne se pozastavil.
Zaňufal dlouhým čumáčkem do strany,
korálek čeníšku se jen blejskal a očíčka černé perly se leskly rovněž.
Pak klidně dál pokračoval v cestě, než mi z očí zmizel.
Ten tmavý obličej ustaraný si budu pamatovat.
Ježek na vysoké noze
Skláním se níže
a tu na mne hledí
stará tvář ježka
mírným pohledem
Přátelé, jak už mě tak možná znáte, tento příběh se skutečně stal, a to koncem minulého týdne. Doslova tak. V odkaze za nadpisem jsem pro vás nalezla foto téměř dokumentární. Celkem v tomto odkaze je fotek 33 - všichni jsou krásní. Tento je čtrnáctý, dvacátý odzadu. (opakuji odkaz - zde)
Jen obličej toho "mého" - z odstupu půl metru při pohledu z boku se mi zdál hodně dlouhý, a bez srsti - hodně tmavá holá kůže, snad i trochu vrásčitá; jako tmavá lidská tvář...
A ještě jedna poznámečka: kdo jste četli některé mé předchozí články víte, že mě zaujali i netopýři. Už tehdy jsem se dozvěděla, že mají společné předky s ježky a rejsky - primitivní hmyzožravce.
/ netopýři / a / rejsci / (pro zajímavost)
A ještě a ještě - pro zájemce a případné zahrádkáře - "ježek na zahradě".
V odkaze "ježek ušatý" se svým kukučem tváří zas dočista jako netopýr :).
Autor: Leona (cap-art)