joudaweb - časopis Čekanka
Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Možná že jó, možná že né
24. září 2013
Tak nevím, jestli vás mám ještě chvíli nechat tonout v nejistotě (co to zase vymyslela) nebo to vybalit rovnou...Jedna možnost je - snažit se ještě chvíli blufovat a ta druhá, dnes mnohem pravděpodobnější, kajícně se přiznat, že to nebude nic nového pod sluncem.
On by se dal jednoduše okopírovat Jiřinčin text z jejího příspěvku Záliby a koníčky, protože téma je navlas stejné. Jen bych nahradila výrazy pletení a háčkování slovy patchwork a všelijaké další srandičky, co vám zaměstnají ruce, když vás začnou svrbět nečinností. Na mou duši, na psí uši prohlašuji, že jsem si od Jiřinky vzala svolení, že jí nebude vadit, když se budu opičit.
Myšlenku na napsání tohoto příspěvku jsem střídavě zavrhovala a zase připouštěla, že by to šlo - jako na houpačce. Mám totiž pocit, že je na internetu spousta příležitostí, kam nakouknout, když se člověk potřebuje pokochat. Nyní jsem zrovna ve fázi -... že by to šlo, tak musím honem pár řádek napsat, než se zcela zákonitě dostaví zmíněná druhá fáze -... že ani náhodou.
No berte to třeba jako omluvenku, že nemám tolik času na psaní příspěvků.
Co bych tak ještě k tématu napsala (těch fotek zase tolik nebude, nemůžu přece vystřílet všechen arzenál hned na začátku). Možná takto:
Bylo nebylo, víkendy trávené mimo dosah civilizace, bez elektřiny, pár starých látek, jehla a nit, stará dětská larisa. Asi jsem to někde viděla, co já vím. Možná to takhle vůbec nebylo, ale je fakt , že takových dobrých dvanáct možná patnáct let si to nedovedu bez patchworku představit. Takto napsáno, se to zdá celé věky, ale vzhledem k tomu, že šiji ručně (tedy většinou), těch výrobků zase tolik není. Pro představu - velká deka mi trvá podle složitosti a intenzity práce od jednoho do tří let. Ve výsledku hotových věcí doma moc nemám, většinou to bývají dárky a když si je zapomenu vyfotit, tak bohužel...
Povídání by stačilo, kdo chce, ať jukne do galerie, když budou dotazy, ráda vysvětlím.
Teď mě napadá, že by to mohlo fungovat jako veřejná galerie, pokud by někdo chtěl přidat svůj kousek (taková fotečka krásného dortu nebo zákusku, ta by to doladila, že paní Aleno?), pokud by to bylo technicky možné doplňovat. Něco na způsob našich virtuálních besed, jen poněkud rozvláčnější.
A proč zrovna takový divný nadpis? Jako že někomu se to bude líbit a někomu né...
Podívejte se do galerie
Autor: Dáša Zichová
komentářů: 46
Komentáře
Když už jsem pracovala s fotkami pro článek o ozdobách a Poniklé, zalovila jsem mezi fotkami PTCHW výrobků a na konci galerie můžete vidět tři nové. Zdravím všechny.
Dášo, moc děkuji. K tomu šití, ono to snad ani nejde šít jedním směrem, musela jsem natáčet látku tak, aby se mi do toho stroje vůbec vešla. Tak jsem při prošívání s dekou otáčela. Ale myslím, že to není tak špatné, ukazovala jsem ji sousedce, a ta nevěřila svým očím, byla z ní úplně hotová. Také by se jí hodila-.)
Ještě ke stroji, jen jsem tak lehce naznačila, že by neškodil nějaký krásný model, Ježíšek se blíží, ale určitě by to nebyl speciál, to je přece jen moc drahá záležitost. Ale nějaký novější by se hodil...
Alenko, ta je nádherná. Jemná, jen se do ní zachumlat. A co se týká chyb, já jsem ta poslední, co může radit. Na stroji jsem žádnou velkou deku neušila. Jak říkáte, na obyčejném stroji se těžko zvládá taková plocha. Můj stroj by to těžko zvládal (o sobě ani nemluvím). Jen vím, že je potřeba šít stále jedním směrem, přece jen se látky trochu posunují. Ale třeba se do toho pustíte s takovým elánem, že si pak od Ježíška necháte nadělit takový patchworkářský za třicet čtyřicet tisíc a s ním to půjde jedna báseň.
Věřím, že už máte v hlavě nápady na další dílo.
A pro ty, co případně nevědí, kam se na tu krásnou deku podívat:
http://dortiky.happz.cz/
Dášo, nabízím ke zkouknutí moji deku, je hotová a prosím o rady, jestli je na ní něco špatně. Mohou se podívat i jiní zájemci, ale pospěšte si, bude na stránkách jen pár dní, pak se tam vrátí až po vánocích :-)
Jiřinko, nevím odpověď na otázku, i když vím, že to v některé knížce bylo, protože mě to napadlo, když jsem četla příspěvek od Leony.
Dášo, moc děkuji, zkoukla jsem, uvidím, co budou mít u nás. Já mám sešitou vrchní stranu, ve středu jsem začala stříhat čtverečky, v sobotu jsem to celé pospojovala. Našla jsem inspiraci na netu, jednoduchý vzor, vypadá to snad docela dobře. Alespoň si to myslím-:)Až budu mít vnitřek, zkusím prošívat, to bude trvat asi déle a nejvíc se obávám lemování, ale snad to nějak dopadne. Určitě ukáži, jak to dopadlo...
No vida, tak to se těším na výsledek, určitě se s ním pochlubte. Já jsem do ptchw dek většinou použila staré jednobarevné seprané deky larisy a zkušenosti mám dobré, do velké dvojdeky jsem použila rouno (tak jak jste ho popsala), je na praní lehčí, lépe deka schne po vyprání. Záleží na tom, jak moc ji potom chcete proquiltovávat (prošívat). Ale protože všechno šiju ručně, nemám problém ani s jedním materiálem. Věřím, že si v prodejně s galanterií nebo látkami určitě vyberete, dnes je široká nabídka materiálů. Přesné názvy neznám, vkládám vám jeden odkaz, co jsem našla na netu: http://prosivani.cz/tag/rouno/.
Já osobně mám nejradši ty s larisou, protože, když se s ní přikryju, pěkně tělo okopíruje a nikudy na mě "netáhne".
Přeju hodně radosti a trpělivosti, výsledek za to určitě stojí.
Dášo, prosím o pomoc. Konečně mám více času a chci se pokusit ušít deku. Látky jsem poskládala, ale nemám žádnou starší deku nebo něco podobného. Je lepší si koupit vlizelín / nebo jak se ten materiál jmenuje, takový bílý nadýchaný, dávala jsem ho dětem do zimích bund/, nebo mi poradíte něco jiného, lepšího?Moc děkuji.
Haha, to je radost a osvěžení ve vleklé šedi a otravných nechutnostech potkat Čekanku a spol. :D
Jó, děvčata, kdybyste jen tušila, kdeže pohodové chvilky jsou. Ale nic netrvá věčně a já doufám, že i na nějaký ten písmenkový příspěvek zase dojde.
Pro Leonu pochvala - je vidět, že ani starosti s hubením hmyzu nedokáží vytlačit vzpomínky na Čekanku a spol.
To víte, že ano. Já mám taky pomyslný seznam, co bych ráda, až... :-).
Obdivuji Dášu, že ty pohodové chvilky s ruční prací natolik nachází.
Díky za informaci, možná, že ji využiji. Já se do Brna nechystám, ale syn tam pracuje, tak když jede na venkov, jak říká, něco nám vždy z toho velkoměsta doveze. Jinak, ještě jsem nic nesešila, zatím jsem zakoupila pomůcky a dávám dohromady látky, ale moc mi to nejde, pořád mám nějakou důležitou činnost, tak se k tomu nemůžu dostat. Pečení a také zahrádka, příští týden výměna oken, to bude s úklidem aspoň čtrnáct dní. Tak snad po velikonocích už budu mít volněji...
nedávno jsem po dlouhé době "prošla město" (centrum Brna). Potřebovala jsem ve specializované drogerii dole na Jánské postřik na hmyz, a pak šla směrem k náměstí Svobody. Asi v polovině ul. Jánská ve směru k nám. Svobody po levé straně jsem uviděla obchůdek "Vše pro patchwork". Asi tak Jánská 14. Tak mě napadlo, kdo se touto činností zabýváte, chybí vám nějaké potřeby a máte třeba cestu přes Brno -.
Moc děkuji za cenné rady a výsledek mého snažení Vám ukáži, snad to bude ke koukání:-)
Aleno není zač, já Vám přeji, ať Vám šití přináší stejnou radost jako Vaše kulinářské zázraky.
Užijte si to!
Dášo, já se tedy nebojím... Děkuji za rady, příští týden se na to vrhnu. nejprve poscháním pomůcky, pak látky a uvidíme, jak to půjde. Tyto dny chystám rodinnou oslavu /moji muži mají svátek/, tak o šití jen tak přemýšlím.Budu určitě šít na stroji, tak snad mi to nebude trvat moc dlouho.
Já jsem usoudila, že tak asi 100m, a to se mi zdálo neskutečné a ono to nakonec bylo víc, strašná představa, raději nemyslet...
Gratuluji ke správné odpovědi na Jiřinčinu otázku, já jsem to tedy nevěděla, i když jsem knížku četla několikrát...
Mějte se krásně a moc děkuji.
Zdravím, opravdu je spodní díl spojený pouze lemem. Zatím se mi to osvědčilo. A to prošívání volím různě. Podle vzoru, vždy se snažím, aby to bylo co nejméně vidět, ale přitom plnilo funkci, jak jsem popsala minule. Někdy uprostřed, někdy při spojích. Co se týká barevného kombinování, je to na citu švadlenky, co má ráda za barvy, jen si pohlídat, aby do sebe látky nezapustily. Ono je to stejně ve hvězdách, nějak si kombinaci namyslíte, orientačně si látky k sobě přiložíte a stejně Vás výsledek překvapí. Zatím nemám vyloženě negativní zkušenost. Velké vzory v malých dílcích zaniknou.
A ta matematika - vím, že jsem kupovala postupně dvě balení šikmého proužku (po 25m) a ještě to nestačilo, hrubým odhadem včetně okrajů to mohlo být něco kolem 120m šití. Však to taky trvalo tři roky, ale nemůže člověk jenom šít, co by tomu řekly záda, krk a ruce.
Takže se toho nebojte a s chutí (jak je vidět, ta Vám nechybí) do díla.
Dášo, děkuji za návod, stáhla jsem si a zkoukla, ale zdá se mi to docela složité, možná, když to zkusím, tak to bude přehlednější.
Líbily se mi ale její deky čtverečkované, tak zkusím zatím něco jednoduššího. Mám různé zbytky z minulého šití na děti, tak po víkendu se na ně podívám. Také mám co párat a nechce se mi kupovat nové látky, nemám ani odhad, co by se spolu hodilo, abych v krámě nebo na netu něco vybírala. Také se mi líbí vytvořit ze starého něco nového.
Také si zakoupím podložku a pravítko i kráječ, připadá mi to výhodné, určitě to půjde lépe než s můžkami a obyč pravítkem. Nejhorší při šití bylo vystříhnout čtverečky, abych měla rovné strany. Kolikrát jsem musela upravovat strany.
Jen mi není jasné, píšete, že sešijete vzorovou stranu s prostřední prošitím. Já myslela, že se prošívají až všechny tři vrstvy. Když prošijete dvě vrstvy, pak spodní spojíte pouze lemem? A ješte, kde prošíváte, já prošití na fotkách nevidím. Šijete středem čtverců nebo při spojích?
Snažila jsem se spočítat i matematickou úlohu, ale to je tak velké číslo, že se mi až protočily panenky. To si snad ani nemůžu uvědodomovat, protože to by mě přešla chuť se do něčeho pouštět:-)
Aleno, zkusím vysvětlit. Tento vzor se nazývá "Magické dlaždice" a já vložím jeden z odkazů na které se můžete mrknout (stáhněte si návod). Magické dlaždice mají přesně svůj postup aby vypadaly tak, jak mají správně vypadat.
http://www.monikapatchwork.estranky.cz/clanky/techniky-siti/magicke-dlazdice.html
Můj případ je jiný, protože šiju v ruce a navíc v době, kdy jsem deku vyráběla (trvalo to 3 roky), jsem ani netušila, že to má přesné zákonitosti, tak jsem jenom přejala vzhled a ostatní už jsem si dělala podle svého. Správně jste identifikovala základní čtverec z 9 dílků, u mě v rozměru 20x20cm. Deka je z 48 (6x8 čtverců, tj. 432 jednotl.dílků, z 12 druhů látek,...)
Ručně šiju pomocí papírových šablonek, díky tomu mohu kombinovat různé druhy látek (žoržet, plátno, košiloviny, hedvábí - na co si vzpomenete, jen úplet do pevnějších látek nemíchám). Takže nic nekupuji, jen sbírám staré oblečení, pářu, podle šablonek si vystříhám jednotlivé dílky z látky a pak sešívám. Jako středovou vrstvu většinou používám staré jednobarevné deky larisy. No a třetí - spodní vrstva většinou bývá z něčeho příjemného, většinou bavlna, plátno, aby, když se s ní přikryjete, vás neškrábala. Na černé kontury, které spojují jednotlivé dílky i celé čtverce je použit kupovaný šikmý proužek.
Tak mě napadá, že by z toho mohla vyjít matematická slovní úloha: Kolik bylo zapotřebí koupit v galanterii metrů šikmého proužku, když na kontury v rámci jednoho čtverce se spotřebovalo cca 80cm (bez spojení jednotlivých čtverců)? Kolikpak musela švadlena ušít metrů, když se jednotlivá kontura šila z obou stran?
Zpět do reality. První, vzorovou vrstvu s prostřední vrstvou spojím ručním quiltováním (prošíváním), aby se při praní neposouvaly.
V této chvíli už nevím, co bych poznamenala. Pokud tomu není rozumět nebo je potřeba něco doplnit, ptejte se, můžeme pokračovat.
Dášo, moc děkuji, nevím, jestli se do něčeho většího pustím, ale spíše ano. Nejvíc se jí líbila předložka číslo 18. Koukala jsem, jak to máte sestavené, vidím tam větší čtverce, které jsou složené z malých kousků, ale mají různý tvar, a to nevím, jak bych udělala. Asi roztříhnete větší čtverec na kousky a ty pak složíte?Můžete poodhalit, jaký je správný postup? A z jakých látek je to stvořeno, je to bavlna nebo flanel? A z jakých látek šijete deky? Musí být látka flanelová, tedy teplejší, nebo zateplení vytvoří vatelín nebo dáváte dovnitř něco jiného? Moc děkuji za rady.
To je klasický vzorec, začne to malým výrobkem, bude následovat jedna deka, pak druhá deka...
Věřte mi, že budete mít honičku a nebudete vědět, co dřív. Jestli vařit a péct Vaše dobroty nebo šít pěkné věci.
Držím palce!
Moc děkuji za chválu, ale vím, že to není dokonalé. Já jsem jen chtěla, aby tam byli tučňáci a nic jiného než čtverečky si dovolit nemůžu, jen jsem se obávala, jak mi budou navazovat, ale nakonec to dopadlo docela dobře. Jen mi nešlo na stroji prošívání, chtěla jsem prošít výrobek u spojů čtverečků, ale to jsem musela vypárat, protože se mi látka nechtěla pohybovat, je to tam asi moc silné. Tak jsem zkusila prostředkem, to bylo lepší. A docela mi prošití vyšlo i rovné, ale ačkoli jsem použila ten nejdelší steh, vyšly mi z toho stehy hodně malé. Jinak dceři se to moc líbilo a požádala mě o deku...
To je nádhera, Aleno, Vy jste žena činu. Moc se Vám to povedlo, mám radost jako bych tvořila sama.
V jednoduchosti je krása, alespoň já to tak cítím a i když vyzkouším určitě ještě spoustu možností a způsobů, vždycky se ke svým čtverečkům velice ráda vrátím. Jsou pro mne takovým domovským přístavem, odkud pouze vyplouvám na krátká patchworková dobrodružství.
Doufám, že budete zkoušet dál a podělíte se s námi o radost nad hotovými dílky.
Dášo, jestli vás zajímá, co jsem stvořila, mrkněte na mé stránky. Můžete samozřejmě i všichni, kteří se chtějí kouknout, jak to vypadá, když to člověk moc neumí. Ale bavilo mě to, takže musím Dáše poděkovat, urřitě ještě něco vytvořím.
Vložila jsem na stránky i několik dárků, které jsem připravovala k vánoců, můžete se podívat.
Já taky:-)
Aleno, už se těším na výsledek!!!
Dášo, u nás je o plechovky také veliký zájem, ale tento krém dělávám jenom na vánoce, protože dlouho vydrží. Ten druhý krém z karamelu je daleko lepší.
Já jsem dneska pohledala knížky, co mám doma, našla jsem i postup a rady na výrobu patchworku. Také jsem zhlédla video, teoreticky je mi to jasné, jen zjišťuji, že nemám podložku, rádlo ani to správné pravítko. Ale nůžky mám, tak o víkendu zkusím, snad alespoň čtverečky bych mohla dát dohromady. Jsem sama zvědavá, co se mi podaří, jestli to bude trochu ke koukání...
Leono, no vidíte, každý si najde to svoje. Motýl a slunečnice (40) jsou zhotoveny vitrážovou technikou (princip je stejný jako u skleněných vitráží, jen jsou použity látky). Jednotlivé dílky motivu jsou nažehleny na takovou jemnou pavučinku a pak přižehleny na podkladovou látku tak, jak vidíte výsledný obrázek. Kontury jsou z potom našity buď ze šikmých nebo rovně stříhaných proužků. Šikmý proužek si klidně koupíte v galanterii, ale protože na kontury potřebujeme užší, tak si je pomocí takového "udělátka" vyrábíme samy. Např. u motýla má proužek (pro představu) šířku 6mm a u slunečnice je černý proužek ještě přežehlený na polovinu. Já je přišívám ručně, obě hrany, takže trošku piplačka, ale na stroji bych to nezvládla.
A ta 21, to je tzv. japonský proplétaný patchwork (meshwork)a ukázku můžete vidět na stejném odkazu jako na vitrážový PTCHW, jak jsem uvedla již dříve. Je potřeba odrolovat až téměř na konec stránky, hned za ním jsou ty vitráže. Vpodstatě stejný princip proužků, jen jsou vyráběny v šířce např. 18mm a pak do sebe proplétány do určitých vzorů. Spoustu ukázek a návodů najdete na netu. Dají se vykouzlit nádherné věci.
Tak doufám, že jsem trochu poodhalila roušku tajemství výroby.
Aleno, tak jsem pohledala na Vašich ten karamelový krém, to musí být lahůdka. Občas (svátečně) dělávám kokosové řezy s karamelem a čokoládovou polevou, jen já tu karamelovou část dodávám ve formě vařeného SALKA. Nejradši mám vyškrabávání zbytku mléka z plechovky.
Zatím se mějte fajn.
Dášo, já jsem nadšená z motýla, 31ky a 21čky mimo jiné a jiné.. ale motýl, ten je také na stroji - nebo ne?
Dášo, recept na bábovku je na přání jedné maminky, které mi řekla, že nemá čas nic péct pro děti, že je to všechno zdlouhavé, a že jim raději koupí sušenky. Tak jsem jí slíbila, že najde recept, podle kterého udělá těsto za 5 minut,a dalších 5 minut jí bude trvat umytí mísy a sklizení surovin. Je to taková rychlovka, kterou můžete vylepšit i nějakými oříšky nebo přímo kápnout trochu karamelu. Lepší s karamelem je třeba roláda s karamelovým krémem, ketrý mám na stránkách, kdy přímo pálím karamel. To je pak opravdu karamelová báseň...
Jiřinko, zrovna ta 37 mi dala dost zabrat, co jsem se u ní "nazlobila" - kulantně řečeno. Lemování je hrozné. Většinou, i když šiju dílko na stroji, tak lemování dokončuju ručně. Protože s šicím strojem nejsem moc velká kamarádka. Tentokrát jsem to opravdu chtěla ušít komplet na stroji, ale dopadlo to, jak to dopadlo. Švadlenky určitě úpí.
A ta 29, to jo, to jsem si vychutnala - sedáky byly přímo pro kolegyni, která renovovala byt a novou kuchyň má v modrobílé kombinaci a hlavně jsem použila většinou látky, které jsem měla od ní, když vyřazovala staré košile po tatínkovi, který v tom bytě dlouhá léta bydlel. Já mám pak pocit, že třeba vytvářím pomyslnou spojnici mezi minulostí a budoucností. To si fandím, co?
Aleno, už se těším, až to budoucí dílo uvidím a já slibuji, že se zase pustím do některého Vašeho receptu - mám zálusk na ten poslední - karamelovou bábovku. Karamel, ten já můžu!
Milá Dášo, moc pěkné!
Nejvíce se mi líbí číslo 31, 37 a 29. Ale asi jsem jedna z mála, která to asi nikdy nezkusí. Však jsem se již někdě zmiňovala, k šití jsem si nevytvořila ten patřičný vztah, zůstávám jen u nějakého zašívání a přišívání knoflíků. Pravda, v průběhu let jsem několik délek na sukních nebo šatech upravila a docela dost chlapeckých a pánských kalhot zkrátila či prodloužila. Ale to je všechno. Je mi to líto, ale mé záliby se ubírají jiným směrem.
Nicméně, opravdu se mi to líbí moc a Vaše trpělivost při vypracovávání zaslouží obdiv.
Mě to tedy láká moc a vzhledem k tomu, že nemám nic právě načato, dárky jsem rozdala, tak se budu inspirovat a alespoň něco malého zkusím. Uvidíme, co se mi podaří, ale ono na tom nezáleží jaké to bude, důležitý je ten pocit tvoření, alespoň pro mě :-)
Stručně (některé včetně odkazů pro lepší představu):
30 a 40 vitrážová technika (já ručně)
http://chrpapatchworkklub.blogspot.cz/2013/11/vitraze.html
38 a 34 strojové šití přes papír
http://www.kunhutky.cz/patchwork/index.php?m=8&m1=siti_papir
39 letošní visačky na dárky - skládání z papírových čajových sáčků
http://www.brydova.cz/napady/dekorace/545-stromecek-z-cajovych-sacku
36 - upleteno z ruliček z telefonního seznamu
http://www.potvor.cz/navody/pleteni-z-papiru-37/pleteni-kosiku-111.html
28,31,32,35 šité na stroji ze zbytků
29 ručně šité sedáky na židli
33 taštička šitá na stroji (použita stará dobrá kravata - jistě pamatujete módu širokých kravat, je z nich víc látky)
37 skládaný patchwork (prošito strojově)
http://mafinka01.blog.cz/0808/skladany-patchwork
Doufám, že to stačí alespoň takto telegraficky. Jen pro vysvětlení, míváme jednou za měsíc v sobotu dopoledne kurz/babinec/tvoření - dá se to nazvat jakkoli a toto jsou většinou domácí úkoly, které tam začneme vytvářet a doma to pak doděláváme. Chtěla jsem proniknout do těch jejich patchworkářských fint a vědět, jak se co dělá, ale mojí doménou je ručně šitý PTCHW, staré použité látky, jejich energie a schopnost připomínat člověku prožitý život třeba v jedné jediné dece.
Třeba jsem někoho nalákala a doufám Leono, Aleno a ostatní, že se pochlubíte, k čemu vás to inspirovalo. Už se moc těším!
(ono ale někdy stačí procházet internet a kochat se vší tou nádherou)
Dášo, moc hezké, láká mě si také nějaké šití zkusit. Už jsem to dlouho nedělala, musela bych se podívat na postup. Stromečky, ty mě tedy dostaly...
Nádhera, snad čím dál krásnější a profesionální. Opravdu všechno ručně?
Zase jsem nastřádala pár nových kousků do galerie, omlouvám se za kvalitu fotek. Fotograf ze mě určitě nebude.
Zdravím všechny čtenářky/čtenáře a hlásím, že do galerie přibylo pár drobností - tož chcete-li, jukněte.
Táňo, omlouvám se za překlepy, nevšimla jsem si jich, a prosím o jejich opravení. Moc děkuji.
Tedy Jiřinka, ta se má, ale už se také dočkám, počítám zítra, já jsem dneska doma a hlavně v práci vše dopředu pžipravila, abyxh mohla hned jak to půjde začít louskat první stránky. Těším se...
Milá Aleno, jsem moc ráda, že jsem Vás mohla osobně poznat. Pokud jde o účast na besedách, jsem na podobné počty zvyklá. Zdá se, že moje čtenářky raději čtou, než by se zvedly z křesla a někam vyrazily. Čest výjimkám!
Zvyklá jsem také na občasné odbočení hovoru do sfér "babského plkání". Pokud vidím, že se baví všichni, nechám to být a přidám se, jinak se snažím (s větším či menším úspěchem) zarejdovat zpět na literární kolej.
A když už tak píši do tohoto políčka, musím ve Vás, čekatelkách na Obětovanou, vybudit trochu vášní a prásknout paní Jiřinu, že má knihu už od pátku, jelikož jí ji přivezl syn z pražského Luxoru.
Já jsem balila první várku včera a posílala dnes (mně ji totiž přivezli až v pátek, zatímco k Dobrovskému už ve čtvrtek) a na koho se nedostala dnes, toho, doufám, stihnu během zítřka, maximálně pozítřka.
Jen krátce k besedě, na které jsem včera byla. Byla jsem poprvé a docela mě překvapilo, že přišlo málo lidí, předpokládala jsem větší účast, když knížky paní Táni jsou většinou všechny vypůjčeny. Novinky, kdy vyjdou které knihy dala Táňa na stránky, tak budeme držet palce, aby se jí podařilo všechno přeložit a sepsat, abychom se mohli z knížek radovat. Beseda byla fajn, Táňa si poradila i s některými dotazy, které nesouvisely s jejím psaním, pro mě to bylo příjemné setkání, úsměvné a pohodové. Jdu si rychle objednat novou knížku, abych si ji mohla příští týden přečíst. Moc se těším a jsem zvědavá, jaký příběh paní Táňa vymyslela.
Nádherné výrobky Dášo, jste šikovná. Je to skvělá činnost. Takovéhle deky se mi dávno líbí a už dost dlouho se chystám nějakou vyzkoušet. Přiznám se, že jsem se k tomu ale ještě nedostala. :o)
Moc díky za komentáře a posílejte Táni fotečky, ať se nám to pěkně plní a je na co koukat. Proložíme to poezií, něčím pro poučení a doufám, že paní Alena nám (závistivým, co to máme do Mladé Boleslavi daleko) určitě napíše novinky z besedy, no a pak už se jen jednou vyspíme a můžeme objednávat.
To jsem to pěkně nalajnovala, že? Třeba se z toho alespoň něco splní. Budu se těšit.
... no, bude-li zájem o nějakou širší galerii autorů, já mohu přihodit pár polštářků jako ty s ovečkama k básni Jarmily Duškové, pletení nic moc, ale z poslední doby pár obalů ("ponožek") na mobil (velmi praktická věc), no a pak moje malování na sklo - 2 taková světýlka jsou v článku Hromnička.
Zdravím všechny tvůrčí dušičky!
Paní Dášo, to je nádhera. Moc hezké a precizně zpracované, radost pohledět. Taky jsem kdysi podobně vytvořila několik dek a i pro syna vestičku sešívanou z kostiček, ale samozřejmě na stroji a rozhodně se to vůbec nedá srovnávat s Vašimi dílky.
Váš nápad se mi líbí, já mám své výtvory,ať už dortíky nebo nějaké drobnosti do bytu na svých stránkách /adresa by zde měla být/, ale asi by nebyl problém některé fotky zveřejnit i tady. Ale to záleží na přání čtenářek a hlavně na paní Táně. Jestli bude mít zájem, není problém. Já doufám, že se s ní příští týden uvidím a dozvím se na besedě něco nového a zajímaveho z jejího dalšího psaní. Tedy doufám, že píše... Už se nemůžu dočkat,ale 4. října se již blíží...
Dášo, to je dobře, že jste vyšla se svými překrásnými výtvory na veřejnost. Byla by věčná škoda nepochlubit se takovým koníčkem.
Jsem nadšená!
Moc se mi všechno líbí a obdivuji Vaši trpělivost i představivost, protože vymyslit vzor, zkombinovat barvy a obrazce a potom vytvořit všechno ručně - to tedy klobouk dolů!
Jsem ráda, že jste nevystřílela celý arzenál, že ještě něco zůstalo - doufám, že dost. Těším se na další podívání.
Také jste mě inspirovala, budu muset do své galerie také ještě něco přidat ze svých starých pokladů.
Paní Aleno, doufám, že se také přidáte.
A pokud i někdo další doma skrývá podobné poklady, nechte se také inspirovat, rády se všechny podíváme, a snad se k nám přidají i případní naši čtenáři.