joudaweb - časopis Čekanka

Před časem jsem chtěla zmínit rozhovor s Danou Němcovou v Pátku Lidovek, kde se zmínila o návštěvě Reynkových se svým mužem a krásně popsala atmosféru jejich domu v Petrkově. Ale nedošlo na to, neměla jsem na co odkázat a opisovat se mi nechtělo :(.

Jinak: trochu jsem sázela na Havrana - nemám ho pořád přečteného, ale čeká na nočním stolku ve vydání v několika překladech i s ukázkami v originále. A to se mi líbí, zvláště ty dobré překlady klasiků a srovnání s angličtinou - kde si neznámá slovíčka (a já jich mám pořád dost) statečně vyhledávám a to srovnání a zdárné vyjádření pointy mě baví ;-)

Prozradím ráda, ukázka je z básně Suzanne Renaud "Tvář erbu", ve starším překladu jejího manžela Bohuslava Reynka (pochází ze sbírky "Dveře v přítmí"). A ten novější překlad má na svědomí Alice Škochová a je jednou ze zhudebněných básní S. R. na CD "První sníh" (zde pod názvem Užovka) - podrobněji se zmiňuji ve svém článku o Bohuslavu Reynkovi.

Zmíněnou básničku spolu s dalšími texty B. Reynka a Jiřího Reynka jsem našla letos pod stromečkem v knížce "Z vln, které zkameněly" doplněnou nádhernými fotografickými skládačkami dalšího člena klanu Reynkových - Daniela.

Pro představu můžete nahlédnout do galerie Trifoil, kde je pár ukázek těchto fotografií uvedených:

http://trifoil.jalbum.net/Reynek%20Daniel/index.html

Věřím, že potěší i vás.

vida (:)), Dášo, jak vítr vane (kam chce). Štěstí, že vím, že jsem sirotka neopsala. Stává se mi totiž, že něco napíšu (říkávám zapíšu, protože sama svým vlastním úsilím a chtěním bych to nikdy nevymyslela) a mám intenzivní pocit, že jsem to už někde četla (a přitom vím jistě, že nečetla), nicméně i tak se cítím provinile...

Kamarádka (mumínek) mi jednou řekla ... s očima nártouna. Vy máte, Dášo, zcela jistě oči nártouna taky ;):

https://www.google.cz/#q=n%C3%A1rtoun

Přeji krásný den, ať už sivý, nebo prosluněný, protože sluníčko teď za oknem z mile šedé oblohy laškuje. :-))

PS: prozradíte, z čeho je Váš citát?

Sněhu jsme se letos na vánoce nedočkali, ale poezie ano. Ani jsem netušila, jak brzy se mi bude hodit, Leono, Vaše vysvětlení slov siré/ syré.

Doufám, že se nijak neproviním proti autorskému zákonu, když pro vysvětlení uvedu maličkou ukázku (shodou okolností mám k dispozici dva překlady od různých autorů):

/starší překlad básně/

Tvář erbu, dávno sirá,

již vítr stírá,

z haluzí svítí,

z chvojí se šeří:

...

/a novější překlad/

Co podivného značí

erb, jenž vítr skoro zahladil,

jen nejasně se zračí

ve větvích jedle, kam se skryl

...

Nuž, je tedy tvář erbu osiřelá? Ale dovedu si klidně představit, že ji ten vítr sebral všechny barvy a nyní už svítí šedě - co myslíte?

Měla jste pravdu, Dášo. Nasněžilo. Vůbec jsem tomu nevěřila. Závěje sice ne, ale co není, může být, avšak i bez nich bude Štědrý den štědrý, na tom trvám;).

Vaše verše se mi moc líbí... :)

Děkuji, Dášo, já také :).

Sirotek, dušička i sivá holubice v mlze ztrácí se

v letošním předvánočním nečase.

Dětem jen zbývá naděje,

že i letos snad uvidí sněhu plné závěje.

Díky za krásné verše na dobrou noc.