joudaweb - časopis Čekanka

Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.

Děkuji všem autorům za pilné přispívání.

Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová

Jen tak

8. ledna 2014

Zřejmě si říkáte, co asi znamená jak název, tak i číslice na fotografii...

 

Dnešní můj článek bude, jak napovídá jeho název, povídání o něčem "jen tak". I když...

 

Znovu se vracím k té číslici na obrázku v úvodu. Může znamenat leccos - stoleté výročí nějaké všeobecně známé události, sto let od narození či úmrtí významné světové či české osobnosti, stoleté narozeniny někoho či různá další jubilea širokého významu.

 

Jsou ještě další možnosti. Stovka může představovat např. cenu nějakého předmětu, kapacita nějaké místnosti může být sto osob, a mohla bych pokračovat dále ve všeobecném duchu.

 

Budu ale konečně trochu konkrétnější. Vedle těch veřejně známých připomínaných jubileí nebo potřebných informací pro zorganizování či nákup něčeho, se také může přihodit někomu z nás takové malé soukromé jubileum, v němž figuruje ona číslice, zkrátka jubileum pro něj samotného, které jej potěší a má pro něj jistý význam.

 

Nějakému počínajícímu sběrateli může např. udělat radost první stovka předmětů, které počal shromažďovat, a s radostí a elánem pokračuje dále, šachista vyhraje jubilejní stou partii, někdo třeba bilancuje svou dosavadní činnost, a mohla bych asi uvádět další a další příklady a případy, jenže to by byla zase pěkná míchanice všeho možného a možná byste se i nudili.

 

Nejspíš si říkáte, co, o čem, a proč to tady píši, jaký to má všechno smysl.

 

Milé čtenářky, případní čtenáři, takové malé soukromé jubileum "jen tak", jak jsem již uvedla v názvu mého dnešního zamyšlení, mám totiž právě v těchto chvílích já. Pokud jsem to dobře spočítala a nezmýlila jsem se, jak se mi párkrát v mých povídáních podařilo, tak právě tímto článkem završuji jejich počet v Čekance na rovnou stovku.

 

Vezměte, prosím, tuto informaci na vědomí také pouze "jen tak". Zmiňuji se o tom ve vší skromnosti, vůbec nemám v úmyslu se chválit. Ostatně existuje rčení, že, protože - nemám ráda nepěkné a expresivní výrazy, tak to napíši kulantně - samochvála zkrátka zrovna nevoní. Největším zadostiučiněním pro mě je, že si mé články přečtete...

 

S něčím se Vám ale musím svěřit. Mám z toho sama pro sebe radost a doufám, že jsem ještě nevystřílela veškerý svůj arsenál a že snad ještě něco vymyslím. Mám však takový neblahý pocit, že podobné číslice ovšem s dvojkou na začátku již asi sotva dosáhnu. I když - říká se, že "nikdy neříkej nikdy". Uvidíme...

 

Čekanka je virtuální časopis, takže toho využívám a virtuálně bouchám Dom Pérignon a připíjím na všechno a všechny okolo naší Čekanky a v prvé řadě vůbec nápadu vytvořit ji.

 

Na závěr mého dnešního článku si ale přesto neodpustím uvést něco, co Vás, doufám, zaujme. V jedné knize jsem objevila zajímavou "moudrost?", která zní - "Když tě miluju, co je ti po tom.". Milé skalní čtenářky, věděly byste? Bylo by to asi dosti složité najít, tak rovnou napovídám - strana 170.

 

Tak zase příště na přečtenou...

Autor: Jiřina Tabášková


komentářů: 10