joudaweb - časopis Čekanka

Původ mého dnešního článku má počátek někdy před 10 až 12 lety.

 

To tenkrát v televizi běžela nějaká relace, už si nepamatuji, jaká, jestli zábavná nebo to byl dokument, spíš ta zábavná. Z fotografie v úvodu je zřejmé, o čem to bylo.

 

Nějaký muž tam předváděl svou schopnost udržet na svém těle různé kovové předměty působením jakési své vnitřní síly. Postupně si je na hruď a ruce přikládal - buďto sám, nebo někdo jiný - a ony držely, neupadly. Asi jste něco takového již také někdy viděli, tak zde o tom nebudu sáhodlouze psát.

 

Vrcholem jeho vystoupení bylo, když na zádech udržel jako kdyby přilepenou - tuším, že to byla buďto jeho žena nebo dcera.

 

Zaujalo mě to, a tak jsem také zkusila přiložit si nerezové lžíce postupně do obou loketních jamek a byla jsem udivena, že to také fungovalo. Předvedla jsem to mému muži a přiměla jej, aby to zkusil také. Zkusil to a byli jsme oba překvapeni, co z toho nakonec vzniklo. Začali jsme také těmi loketními jamkami, postupně jsem mu pak přikládala na hruď další části příboru a nakonec i na čelo. Bylo to tak nějak podobně, jak to vypadá na přiložené fotografii, kterou jsme potom pořídili jednou později, když u příležitosti nějakého posezení přišla tahle zajímavost na přetřes.

 

Stejný pokus jsme udělali také jednou na návštěvě v domě mých rodičů na zahradě u příležitosti nějaké grilovačky. A tam jsme na něj naložili ještě více předmětů a vrcholem bylo, když jsme mu na čelo přiložili ještě mobil. A všechno drželo! Někdo z příbuzných pořídil fotografii na digitál, ale ta se k nám, bohužel, nedostala. Škoda...

 

Z legrace jsem si ho dobírala, že by mohl vystupovat jako atrakce v nějakém varieté, jen bude ještě třeba sehnat někoho, kdo by jeho vystoupení odmoderoval.

 

Zajímalo nás, co to vlastně je, jaká síla, která má takový vliv. Zjistili jsme, že neexistuje jasné vysvětlení, čím to je způsobeno. Setkala jsem se i s názorem, že se předměty přilepí, když je na těle pot, nebo že to může být vlivem adheze, která způsobí, že předměty na tělo přilnou. Že by to mohl být lidský magnetismus, na to není jednotný názor, spíš je to názor nesouhlasný.

 

Jenže já jsem se přesvědčila, že skutečně, když jsem lžičku k jeho tělu přiblížila, tak jsem cítila, jak je k němu přitahována. Někde jsem našla informaci, že ty kovové předměty se mají (nebo musí) přikládat na místech v blízkosti tepen, protože teplota krve nebo snad nějaké její magnetické účinky tuto schopnost také ovlivňují.

 

Asi na tom něco bude, protože právě v těch loketních jamkách, na hrudi a v okolí krku i na hlavě ty lžíce a vidličky a všechno možné, co jsme tenkrát na něj naskládali, drželo nejlíp. A podotýkám, že žádný pot nebo nějaká vlhkost nebo něco jiného, co by mohlo způsobit, že by se na něj předměty nalepily, byly vyloučeny. Všechna tato místa byla absolutně suchá.

 

Jeden z názorů, které jsem přečetla, také byl takový, že se ty kovové předměty při přikládání na tělo chovají tak, jako když položíme sklenici s mokrým dnem na umakartový hladký stůl a při zvedání pak vlivem přilnavosti a možná i vzduchové bubliny, která se tam někde utvoří, vzniká pocit, že je k tomu místu přitahována.

 

Před nedávnem při prohlížení krabice s mými poklady se mi dostala do rukou také tato fotografie, a mě tak v tom momentu napadlo, že by to mohlo být také zajímavé téma článku pro Čekanku. Takže dnes k tomu došlo...

 

Pořídila jsem teď proto ještě pár fotografií jako důkaz, jak na kovové předměty reaguji já. Funguje to ještě stále, i když v porovnání s mým mužem je to nesrovnatelné, ale přesto...

 

Na obou fotografiích jsem záměrně dala ruce do svislé polohy, aby bylo vidět, že skutečně na té ruce jak lžíce, tak i ten mobil, držely. A ani na obrázku v úvodu článku ta halenka v žádném případě lžičky nepřidržela.

 

Takže - milé čtenářky, čtenáři, vyzkoušejte, pokud jste tak již někdy dříve neučinili. A budu ráda, když nám dáte v případných komentářích vědět, jak to dopadlo.

 

Těším se... A jsem zvědavá...