joudaweb - časopis Čekanka

Rozkvetlá louka jako na obrázku v úvodu, i když těch květů tam možná zrovna desatero není, k tomu jasná modrá obloha, sluníčko - to vše k létu neodmyslitelně patří.

 

V těchto dnech se sice léto již pomalu chystá přehoupnout do své druhé poloviny, ono je to trochu poznat i na postupném zkracování dne a dřívějším stmívání, přesto budu ráda, když mé dnešní zamyšlení budete chápat - navzdory nepříznivým okolnostem - jako letní.

 

Letošní léto, pokud jde o počasí, se - podle mě - nevymyká nějak mimořádně z předpokládaného průběhu, i když občas výrazné zhoršení počasí, bouřky, prudké lijáky na některých místech naší země dokázaly pořádně potrápit...

 

Nicméně když mraky zmizí, vysvitne slunce, tak všechno kvete, voní, hraje všemi barvami - zelená se, červená se, zlátne obilí, můžeme si vybrat...

 

Máme za sebou také pár tropických dnů, tropických nocí. To jsou ale okolnosti, které každoročně předpokládáme, očekáváme a nijak zvlášť nepřekvapí.

 

Jsou však okolnosti, které dokážou udeřit zcela nečekaně a mocně narušit onu poklidnou letní atmosféru, na kterou se vždy opakovaně každoročně těšíme, od které každý očekává uvolnění od všeho, co se v průběhu roku na většinu z nás nakupí. Je smutné, když se dozvídáme o tragických událostech, k nimž došlo v daleké cizině, které však postihly naše občany a mají osudový dopad na další život jejich rodinných příslušníků.

 

A aby nezůstalo jen u jedné tragické události, o pár týdnů se dozvídáme o letecké tragédii, ke které by snad vůbec nemuselo dojít, kdyby se lidé dokázali rozumně dohodnout...

 

Tolik nevinných obětí! Zkrátka - není míru pod olivami...

 

Doufejme však přesto, že snad další zprávy, které se budeme odevšad ze světa dozvídat, budou již příznivější. Jenže - jeden člověk míní, druhý to zase třeba úmyslně změní!

 

Dnešní článek jsem nazvala Letní zamyšlení, a přestože jeho úvod nebyl optimistický, tak - málo platné - prožíváme právě nejoblíbenější roční období, období, kdy postupně dozrává úroda, sklízíme, co jsme na jaře zaseli...

 

Abych se však znovu neopakovala, nabízím nahlédnout do článku z minulého roku pod názvem Červenec po jahodách voní... Rozebrala jsem v něm tenkrát všechno možné o létě, připomněla státní svátky české i mezinárodní a významné události, které si v červenci připomínáme, dále jsem nastínila dopad letního období v literatuře a hudbě. Byl to, myslím si, docela podrobný rozbor, máte-li zájem, připomeňte si znovu tento článek.

 

Život však jde dál, není letos vše stejné, co bylo tehdy napsáno. Například tu písničku Léto si již vždy budeme moci poslechnout pouze ze záznamu...

 

A tak ještě pár letošních aktualit doplním.

 

Na letošní 14. červenec připadla dvě významná polokulatá výročí.

 

Jedno oslavil náš národní poklad nebo také rodinné stříbro České republiky, jak je také Mistr Karel Gott nazýván. Každé životní výročí je důvodem k bilancování, a že má teda Karel Gott co bilancovat!

 

Ve stejný den si Francie připomenula výročí 225 let od dobytí Bastily, které se stalo počátkem Velké Francouzské revoluce.

 

A aby to mezinárodní bylo úplné, tak letos v červenci uplynulo 45 let od doby, kdy člověk vystoupil na povrch Měsíce. O obou těchto událostech jsem se v loňském roce také zmiňovala.

 

Nejen lidé a události, které hýbou dějinami, ale také věci a umělecká díla mají svá výročí a příběhy. Pojďme si některé z nich společně připomenout.

 

Na den 22. července připadla právě dvě taková výročí. Zajímavá jsou pro mě obě dvě, ale protože - jako každá žena, možná se mnou, milé čtenářky, budete souhlasit - jsem v prvé řadě pečovala o tělesné schránky mé rodiny, teprve potom o duševno, začnu kuchyňským spotřebičem, který ještě v nedávné době, možná i v současné době, snad nechyběl či nechybí v žádné domácnosti. Ostatně - v současné době se znovu stává předmětem zvýšeného zájmu.

 

Znáte jí? Máte ji? Je to Remoska®, elektrická pečící mísa, od konce padesátých let minulého století tolik oblíbená pro svoji univerzálnost přípravy všech možných různých druhů jídel. A v současnosti je to tak, že se mnozí, přestože si pořídili různé moderní kuchyňské elektrospotřebiče, k ní znovu vracejí. A toho 22. července uplynulo 50 let ode dne, kdy byla na tehdejším Úřadě pro vynálezy zapsána pro ni ochranná známka.

 

Také v mé domácnosti nechybí, na fotografii je vidět, jak je opotřebovaná. Používala jsem ji často a jednou nám mimořádně hodně pomohla. Už je to pěkná řádka let - přihodilo se, že jednoho nedělního zimního rána byl porušen centrální přivaděč plynu pro naše město, takže po dobu několika dnů byly plynové sporáky nefunkční. Pomohla nám právě ta remoska, ve které jsem uvařila postupně polévku i brambory a ohřála párky - provizorní nedělní oběd i teplá jídla v dalších dnech.

 

Možná někdo viděl nebo zaregistroval reportáž o tom, jak je remoska populární v Anglii, kde v ní vaří, pečou maso, buchty, zapékají různé potraviny a vynikající prý je v ní uvařená bramboračka. Věřím tomu, proč ne, já jsem v ní tu polévku také vařila, ale zase za nějakou mimořádnost bych to nepovažovala. Je zajímavé, jakou důležitost tam remosce přisuzují - vydali tam již několik kuchařek pro zpracování pokrmů v ní.

 

Musím si zde také ohřát svoji polívčičku, i když jsem se o nic v tomto případě nezasloužila, ale těší mě to - v uplynulých dvaceti letech je totiž výhradním jejím výrobcem firma ve Frenštátě pod Radhoštěm - mém rodišti.

 

A ještě tedy jednou 22. červenec, tentokrát s ohledem na naše duševní požitky. Toho dne před dvaceti lety v roce 1994 se v Praze uskutečnila premiéra první české inscenace muzikálu. Pamatujete? Jesus Christ Superstar hudebního skladatele Andrew Lloyd Webbera to byl. Byla to tehdy událost!

 

Představení mělo 1288 repríz a navštívilo je 850 000 diváků, derniéra muzikálu se uskutečnila v červnu 1998. A když se řekne Jesus Christ Superstar, i když v roli Ježíše alternovali tři herci, tak si troufám říci, že když se řekne Jesus Christ, většina si představí Kamila Střihavku.

 

A když to srovnám s tou remoskou - tak jako v málokteré domácnosti nechyběla, tak stejně by se našel málokdo, kdo muzikál tehdy neviděl - když ne v reálu, kolik zájezdů ze všech koutů naší země bylo vypraveno na toto představení, tak aspoň z televizního záznamu. Jsem si vědoma, že srovnávám nesrovnatelné, ale záleží na úhlu pohledu.

 

A to je konec mého dnešního článku. Přeji všem, kdo můj článek budou číst, pěkný klidný zbytek léta, a když nějaké nové zprávy, tak pouze příjemné!