joudaweb - časopis Čekanka

Vážené příznivkyně a příznivci Čekanky, čas letí jako bláznivý, rok se s rokem sešel a já připomínám, že dnes, 12. srpna 2014, uplynuly již tři roky, kdy naše paní šéfredaktorka vložila na její stránky první článek.

 

Tři roky. Je to málo? Je to hodně?

 

Myslím si, že ani málo, ani hodně, ale v prvé řadě je to dobře, že se nám stále daří plnit její virtuální stránky články různého zaměření, komentáři, stále vymýšlíme zajímavé - když to řeknu poněkud nadneseně - projekty, které přímo zvou k další reakci a doplňování a vymýšlení a seznamování čtenářek a čtenářů se svými vlastními zkušenostmi, vlastní tvorbou všeho druhu od ručně vyrobených předmětů po verše, fotografie, zkrátka pelmel, ve kterém si snad každý najde něco, co jej zaujme. Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak skutečně je, a doufám, že ostatní to cítí stejně. Ostatně počet přečtení pod jednotlivými články, který stále narůstá, o lecčems svědčí.

 

Jestliže přirovnáme dobu tří let k životním etapám, tak to znamená dosažení konce batolecího věku dítěte. A ta naše Čekanka je v podstatě také takové naše dítě, o které pečujeme a snažíme se, aby se mu vedlo co nejlépe. A když už se někdy zdá, že dění na jejích stránkách poněkud stagnuje, vždy se najde něco zajímavého, co znovu rozpoutá živou diskusi a zájem redaktorek i čtenářek, potažmo někdy i čtenářů.

 

Čekanka - ta s malým písmenem "č" na začátku - podle níž náš časopis dostal název, je rostlina vytrvalá, asi metr vysoká s tuhým stonkem a modrými květy a je velice cennou léčivou bylinou. Pokusím se teď všechny její vlastnosti přirovnat k naší Čekance.

 

Že je vytrvalá, o tom svědčí ta tři léta, po která stále roste, a nejsem si jistá, jestli svojí výškou již náhodou nepřekonala tu s malým písmenem "č" v přírodě, a vypadá to, že se její růst jen tak hned nezastaví. Tuhý stonek, to jsou naše redaktorky v čele s paní šéfredaktorkou, které dodávají živiny v podobě svých příspěvků a pečují tak o to, aby byl stále pevný a ani trochu nezeslábl, a ta modrá barva, ta na rozdíl od rostliny, jejíž název kdysi vznikl snad od toho, že připomínala modré oči děvčat, které marně čekaly na návrat svých vyvolených z vojny, tak ta modř naší Čekanky vlastně také představuje neustálé očekávání dalších nových příspěvků, článků, komentářů, sdělení, poznatků, názorů, informací, aktualit...

 

A její léčivé účinky? Doufám, že všem, které zajímá dění na stránkách Čekanky a napjatě očekávají, co nového, se pokaždé uleví a potěší je, jestliže při nahlédnutí do nich zjistí nový přírůstek, ať je to článek nebo komentář. O takových pocitech jsem se zmiňovala také v článku ke druhému výročí časopisu. Pro připomenutí - oba mé články ke dvěma předcházejícím výročím najdete pod názvy Již jeden rok! a Také výročí! Máte-li zájem, nahlédněte znovu...

 

Co říci závěrem?

 

Nedávno jsem objevila zajímavý citát, který vystihuje vše příhodné pro dnešní článek.

 

Vivat, crescat, floreat!

 

Nechť tedy žije, roste a rozkvétá - naše milá Čekanka!

 

Já k tomu navíc dodávám - a ještě pěkně dlouho!