Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
otisk
/ sněžné zamyšlení / nedělní pocit / smutek /
Žhavý žár
a hojivý chlad
stejného rodu
jsou
a v ledu srdce
vypálená
blaženě
se tisknou.
/
Dnes
zas a znova
sype se to
z nebe.
Ta peřina
je rozprostřená
nad zemí celou
i po zemi celé.
Nebe
/
Když taje sníh
a černají se stopy
jsou vidět víc
než mizí
jak štěstí přelétavé
stopy ptačí
nejde uchopit
a k zemi
znovu snáší se
dokonalé
nic.
A k nebi zpět
se vznáší
mé dokonalé nic
/
Tak smutno
je mi ze mě
Země
tak jasno je
kdo smysl dává
a nejsem to
já
*
ač mrazem ztuhlá
Ty
srdce Tvoje
jistě bije
ač rozechvělá
já
srdce aby
pohledal
/
Zářící hvězdy
brilianty
v černém krajkoví
větví studených
není pochyb.
Před jejich leskem
i obří měsíc východní
s celou svou
bilancí úplňku
stal se
pozemšťanem
*
Jas
lampář jsa
si na Mléčnou dráhu
posvítil
Makro- a mikrokosmos.
/ "mezi nebem a zemí" je citát /
Autor: Leona (cap-art)