Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Otázky na přelomu roku
Ukazováček v domácnosti
_______________________________
návěstí hlásá: Na led jen do určité tonáže!
~ ... jestli propadnu ledem, bude ze mě ryba a budu mít kudy dýchat - tou dírou. Než zase zamrzne - ~
VÁNOCE -
Teď je ta hodina.
Kdy rodina
na půlnoční bdí
a já si užívám
hromady nádobí
umývání.
Když člověk
nikam nespěchá.
A jsme tu jen dřez
pěna a já
> Úplně nejraději spěchám, abych si mohl co nejdřív odpočinout od toho spěchání! ~
SILVESTR A NOVÝ ROK
~ Oddaluji své přiblížení ke dřezu, kterej přetíká, a já jsem si dopoledne "probodla" ukazováček (no ne, drží pohromadě, tak snad se nerozmočí - na levé ruce).
Jak se k tomu dřezu přijde, tak už to půjde. ~
UKAZOVÁČEK A TI DRUZÍ
"Probodnut
ten který určuje
směr
nebo neslušně
někoho...
Jest stále vztyčen
nad zlovůlí
proti bezpráví
v tiché hrozbě
spravedlnosti...
Avšak i on
musí s ostatními
sobě rovnými
do dřezu..."
~ Můj levý ukazováček směr neurčuje, naopak se stal terčem pro čepel, která usilovala držena rukou pravou vykuchat mražená kuřecí játra z igelitového obalu - jak prozaické; tentokrát to fakt nešlo -
Spokojený život mých posledních let se naučil, aspoň občas, používat ono slůvko "včil": nemá smysl řešit složitý matematický úkol k rozhodnutí, zda například vyrazit ven, když je nabíledni, že mi vzduch tak jak tak prospěje, dumat o míře dobrého důvodu k tomu, že se mi nechce!
/ Míru rozhodnosti reguluji dokonce povelem - Akce! /
Na nádobí jít nebo nejít? Obojí je správně! Otázka je, zda je pro mě lepší "si zaumívat", nebo už raději vlézt pod peřinu s tím, že zítra je taky den, ale občas budu postrádat servis hrnků k snídani. Anebo sázet na nízkoprocentní možnost, že jiného člena rodiny popadne uvědomělý pocit zodpovědnosti a do dřezu se ponoří sám -. ~
TAK KDO TADY VLASTNĚ URČUJE SMĚR?
Do čela úhozem
ukazováčkem pravým
pečetí
že zase jednou
na krku hlavě
cosi došlo
Článek je pokračováním zvednutého UKAZOVÁČKU
z článku KORESPONDENČNÍ POEZIE I kolegy Matulky.
To jste poznali, tedy jenom pro pořádek.
Autor: Leona (cap-art)