joudaweb - časopis Čekanka

Na úvod mého dnešního článku pro odůvodnění jeho nadpisu a úvodu si dovolím takovou malou sondu do češtiny a malé zamyšlení.

 

Zatímco u přídavných jmen k vyjádření něčeho postupně se zvětšujícího, zvyšujícího atd. se používá termín stupňování, u podstatných jmen v podobných případech přecházíme od zdrobnělin k postupnému zvětšování, které by se však někdy také dalo považovat za jakési pomyslné a pocitové stupňování.

 

A to je ten případ, který mám momentálně na mysli. Vynechám dvě úvodní slova nadpisu - záliba a hobby, to nejsou adekvátní příklady, které by se v tomto případě daly použít. Ale koníček, koník, kůň, to je ono! Koníček z názvu článku může v podstatě začít u kohokoliv přerůstat postupně přes pomalu - někdy i rychle - rostoucího koníka, až se z něj stane vpravdě ten "kůň", který někdy může přetrvat po dlouhá léta, případně přeroste v celoživotní zálibu. Jestli tomu tak bude v tomto případě, o kterém dnes píši, si netroufám předpokládat, ale doufám, doufám...

 

Navazuji na můj předcházející článek Ostrava očima dětí, resp. Ostrava očima mého vnuka - mladšího vnuka, který jsem zakončila slovy, že koníček mého staršího vnuka je neméně zajímavý. Tak posuďte sami...

 

Začalo to nenápadně, jak to většinou bývá, a najednou, aniž bychom předpokládali, z toho byla záliba jako hrom. Dá se to tak trochu nadneseně přirovnat ke rčení, že "z malé jiskry velký požár bývá".

 

Už ani nevím přesně, jak se to stalo, ale někdy, když mu bylo něco mezi šesti a sedmi lety, buďto objevil v časopisu ABC, nebo možná dostal jako dárek, nějakou vystřihovánku - papírový model. Za pomoci svého otce, který mu jej pomohl slepit dohromady, zatímco on vystřihoval a přihlížel, jak se s tím zachází a jak na to, tak vznikl první papírový model, který dal základ vzniku jeho zájmu na dobu zatím těch deseti let, které od té doby uplynuly. Ještě pár modelů potom vytvořili společně, ale velice rychle se osamostatnil a vystřihoval a vystřihoval a lepil a lepil...

 

Podklady pro modely získával z již výše zmíněného časopisu ABC, také z Velké knihy vystřihovánek a z vydavatelství BETEXA. Některé modely také doplňoval podle svých nápadů vlastními kresbami, nebo různými dalšími doplňky - stromky, keři, pískem a štěrkem k posypávání chodníků a cest, atp.

 

Svoji tvorbu započal - jak jinak - zpracováváním malých jednodušších modelů, většinou to byly staré lidové stavby, dále různé technické modely, také pár modelů ze zvířecí říše, také nějaké výjevy z různých dávných válečných střetnutí. Postupem doby, jak se zdokonaloval, tak vytvořil několik modelů architektonických, zámky, hrady, města, radnice. Zatímco hrady a zámky mají reálnou podobu, města jsou fiktivní.

 

Podstatnou část jeho tvorby nabízím k nahlédnutí v galerii. Na fotografiích je v podstatě většina modelů, které jsem zmiňovala v předcházejícím odstavci. Na počátku tvorby si u většiny modelů zaznamenával jak datum zpracování, tak také jeho název. Za zmínku - podle mě - stojí uvést, že Staroměstskou radnici, kterou také v galerii uvidíte, vytvořil v devíti letech.

 

V galerii jsou dále fotografie zámků Červená Lhota, Troja, hradů Karlštejn, Sion, Švihov, tvrze Cuknštejn, také Karlův most tam je, za zmínku stojí také model Pánské rychty. Některé objekty jsou tam vícekrát kvůli pohledu na ně z různých stran. Také je tam na několika fotografiích jedno fiktivní městečko z různých úhlů pohledu, aby bylo dobře vidět jak zvenčí, tak i co se skrývá uvnitř jeho ohrazení. Jedna z těchto fotografií je také v úvodu článku.

 

V závěru galerie nabízím na několika fotografiích také nahlédnout do "tvůrčí dílny", jak modely vznikají. Možná vám pohled na ně připomene zmínky o zmatku na pracovních stolech, jak se již jednou na stránkách Čekanky objevily.

 

V současné době však, bohužel, je zaneprázdněný studijními povinnostmi, a také přibývají další různé zájmy, např. o cizojazyčnou literaturu, také klavírní skladby jsou čím dál složitější, takže mu tolik času již nevybývá, ale jakmile se naskytne možnost a troška času, tak je aspoň na chvíli využije, i když opravdu již jen sporadicky. Ještě na něj čeká např. Pražský hrad a také pár nějakých modelů hradů a zámků, ke kterým se zatím nedostal. Snad na ně také jednou dojde...

 

V poslední době ale s čím dál větším zájmem jak okolo hotových modelů obchází, tak i při jejich zpracovávání přihlíží také ten mladší vnuk, takže mám takový pocit, že nebude dlouho trvat, a také on se zapojí a své výtvarné zájmy rozšíří i tímto směrem. Tak uvidíme...

 

Co říci závěrem? Kluci-vnuci moji, vydržte a vytrvejte u svých zálib a koníčků, a když z nich nakonec budou ty "koně", ke kterým máte hodně blízko, tak to bude jen dobře!