Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Od tečky k tečce...
6. února 2015
Máte zájem zjistit, co znamená nadpis článku, jak byl vytvořen portrét na fotografii, a ještě něco navíc se dozvědět?
Jistě jste poznali, čí portrét to je a možná také někdo ví, jak vznikl.
Pokud ne, pojďte přečíst a nahlédnout do galerie...
Než se dostanu k podstatě dnešního článku, dovolím si trochu odbočit a začít tak, jak se zpravidla začíná - od začátku.
Ani se nechce věřit, jak rychle uběhla doba od letošních vánočních svátků, máme za sebou již celý první měsíc letošního roku a začátek února, máme za sebou Hromnice, takže den už je delší "o hodinu více", ale vzpomínky na vánoční prožitky ještě stále nevybledly, dárky, které jsme našli pod stromečky, nám slouží, těší nás, dělají nám radost, ale nejen to...
Ježíšek, ve snaze co nejvíce zaujmout, je čím dál více kreativní, a tak ve snaze přispět k tomu, abychom vánoční dárky nepřijímali jen pasívně - to se týká především dětí, ale nevylučuje z toho ani nás - dospěláky, různými zajímavostmi nejen překvapí, ale zároveň vybízí k aktivitě, když některé jeho dárky, které se s určitou nadsázkou dají nazvat jako jakési polotovary, vyžadují také docela velkou míru kreativity k jejich dokončení, a aby, když se dílo podaří, přinesly radost a potěšení.
Protože pro něj neexistují žádné hranice, tak zabrousil až k našim protinožcům, a tam zjistil, že v Melbourne žije jistý grafik a experimentální umělec, rodák z Nového Zélandu, který pomocí jednoduché techniky za použití teček vytvořil několik publikací, obsahujících unikátní sbírku portrétů známých osobností, panoramat známých měst, zvířat a významných uměleckých děl. Každý obraz obsahuje 1000 očíslovaných teček, ze kterých pomocí jedné jediné spojité čáry od první tečky k tečce tisící postupně vznikne něco, co toho, kdo jej vytváří, nakonec vždy překvapí. Stránky s obrazy jsou u hřbetu knihy perforované, takže výsledné obrazy je možné vytrhnout, zarámovat, případně někam vystavit.
A teprve teď se tedy dostávám k meritu věci. Právě publikaci s portréty dvaceti známých osobností totiž našel pod stromečkem můj mladší vnuk. A protože, jak si možná vzpomínáte, rád kreslí, tak to bylo tedy něco pro něj, dárek jej velice zaujal. Při různých dalších aktivitách a školních povinnostech jak měl a má možnost, spojoval a spojoval tečky a postupně vytvářel a stále s nevyprchávajícím zájmem vytváří jednotlivé obrazy, z nichž prvních deset nabízím k nahlédnutí v galerii.
Záměrně u jednotlivých fotografií neuvádím, kdo to je, protože jsem zvědavá, jestli je poznáte. Považujte to, prosím, jako jakýsi "portrétokvíz", je to pouze formalita, protože u většiny určitě víte... Jsem si toho vědomá.
Pouze u jednoho portrétu se ale trochu přece jen zastavím, protože si myslím a soudím podle sebe - nepovažuji se však za nějaké měřítko znalostí, možná se mýlím, že je to osobnost, o níž si nejsem jistá, že je všeobecně známá. Je to Bob Marley, jamajský zpěvák, skladatel a kytarista, spoluzakladatel a významný představitel reggae. Nevím, jak všichni ostatní, kdo tyto řádky právě pročítáte, jej znáte. Já se přiznávám, že jsem jej až do této doby neznala. O hudebním stylu reggae vím jen málo, je to něco mezi rhythm and blues, soulem a jazzem. Něco společného s reggae u nás měla někdy v osmdesátých letech zpěvačka Jana Kratochvílová, která založila také reggae kapelu Heval, výstředně se oblékala a vlasy si splétala do copánků, průkopníkem reggae u nás však bylo hudební uskupení Babalet v čele s Alešem Drvotou - povídala jsem si o tom a získávala i další informace u mého syna. Dredy, příslušnost k rastafariánské církvi, kouření trávy, to je také součástí reggae.
Já to teď trochu odlehčím - nevím, jestli se o tento styl muziky zajímáte a jak dalece, ale troufám si říci, že se najde málokdo, kdo by neznal písničku Královské regé z pohádky O princezně, která ráčkovala.
Ale ještě jednou se vrátím k Bobu Marleymu. Právě na dnešní den připadá sedmdesáté výročí jeho narození. Narodil se 6. února 1945 a zemřel ve věku 36 let. Je považován za krále reggae a v hlavním městě Jamajky má postavenou sochu a stále tam na něj vzpomínají. Možná někdo zaregistroval informaci z doby před asi dvěma týdny, když v Miami na Floridě probíhala světová soutěž krásy o titul Miss Universe. Jako druhá se umístila krátkovlasá Jamajčanka, která zaujala nejen svým originálním vzhledem, ale také bezprostředností, s jakou komunikovala při rozhovoru s moderátorem. Zatímco všechny účastnice odpovídaly naučenými odpověďmi, tak ona na dotaz, které nejvýznamnější osobnosti dala světu její země, odpověděla, že Boba Marleyho a Usaina Bolta.
Trochu jsem odbočila, ale to pro snadnější identifikaci onoho krále reggae...
Takže - milé čtenářky, případní čtenáři, podívejte se teď do galerie na fotografie první desítky portrétů známých osobností z různých oblastí umělecké činnosti od filmu, přes výtvarné umění, hudbu a zpěv až k významnému představiteli boje svého lidu za nezávislost, jak je pospojoval metodou od tečky k tečce můj vnuk, a budu ráda, když tento, jak jsem jej nazvala, "portrétokvíz" vyřešíte. Moje malá nápověda je jistě zbytečná, ale kdyby přece jen...
Jak jsem už výše zmínila, možná se někdo s touto publikací již setkal, případně také vyzkoušel vytvořit nějaký obraz metodou od tečky k tečce, ve světě hodně populární a známou pod názvem "dot-to-dot". Pokud ano, buďte, prosím, k mému dnešnímu povídání shovívaví.
Ještě se vrátím k tomu vytváření obrazů. Jak jsem sledovala mého vnuka při spojování po sobě jdoucích a na sebe navazujících teček, tak řeknu vám, orientovat se v té změti čísel a najít to správné a nezmýlit se vyžaduje notnou dávku postřehu a trpělivosti, přestože určitou nápomocí je zde barevné rozlišení některých skupin čísel, znovu nás však všechny svým zájmem o takovou titěrnou činnost přesvědčuje o své kreativnosti a schopnosti soustředit se a snažit se pracovat na dotváření obrazů co nejlépe a nejpřesněji. U devítiletého kluka - podle mě tedy - dost zajímavé... Ale výsledek za podívání v každém případě stojí - znovu opakuji, podle mého názoru.
Když bude kompletní i ta druhá desítka portrétů, tak si jejich fotografie nenechám jen pro sebe. Snad se na ně také rádi opět podíváte...
A pokud nabídnete vyřešení "portrétokvízu", tak tomu budu jen ráda.
**********
Z následujících tří fotografií je zřejmé, jak portrét vzniká. Na první fotografii je předloha, pouze tečky a čísla, některá uskupení čísel mají různobarevná zvýraznění. Jen pro úplnost - fotografie je podbarvená, ale předloha v originálu je vždy celá bílá.
Na dalších dvou fotografiích jsou detaily právě vytvářeného portrétu, na té druhé je vidět, odkud čára začíná a postupně se spojují další tečky.
Fotografie byly vloženy do článku dodatečně a v komentářích jsou popsány podrobnější informace.
Podívejte se do galerie
Autor: Jiřina Tabášková