joudaweb - časopis Čekanka

Máme za sebou polovinu února, měsíce, který, když je bílý, tak pole sílí, jenže letos to je zase trochu jinak, i když pár bílých dnů jsme si užili, aby zase sníh rychle roztál, ale teplota plus deset, jako byla dnes, modrá obloha, celodenní sluníčko již tři dny a prognóza na několik příštích dnů je stále stejná, tak snad aspoň ten skřivan nezmrzl...

 

V únoru vládne na nebi Vodnář. Je zajímavé, že i když název by lákal myslit si, že je to znamení vodní, tak navzdory tomu je to jedno ze tří vzdušných znamení zvěrokruhu. Já osobně jsem se nikdy nezaobírala, jací jsou a jaké vlastnosti mají jedinci zrození v jednotlivých znameních, ani na ty horoskopy moc nedám, i když, pravda, občas nějaký horoskop přečtu, ale stejně to hned zase z hlavy vypustím, protože zastávám trvale názor, že co mě čeká, stejně mě nemine, nadarmo se nezpívá "que será, será"...

 

Pro účel dnešního mého článku jsem si ale znovu pročetla, co se říká o zrozencích ve znamení Vodnáře, jaké mají povahové rysy, vlastnosti a schopnosti. Jsou to idealisté, kteří dokážou stále překvapovat svými originálními nápady, jestliže něčemu věří a jsou o tom přesvědčeni, stojí si za tím a jsou schopní za to bojovat. Muži vynikají inteligencí, představivostí a spontánností, mají skvělé nápady, ženy jsou silné a nezávislé osobnosti, které mají široký okruh nejrůznějších zájmů, jsou upřímné, inteligentní a tolerantní a dá se s nimi povídat o čemkoliv.

 

Ve znamení Vodnáře se narodilo mnoho myslitelů, objevitelů a umělců, kteří svými názory, myšlenkami i domněnkami a vizemi předběhli svou dobu, např. Galileo Galilei, Jules Verne, Wolfgang Amadeus Mozart, Charles Darwin, Mikuláš Koperník..., a ještě další světově známé osobnosti.

 

Proč jsem se o tom tak rozepsala? Již delší dobu jsme si nepřipomenuli, že i naše země se má čím chlubit, a to jak osobnostmi z doby dávnější, tak i z doby nedávné i v době současné. Několik z nich, jak již předznamenal název mého článku, a podle něhož jste je jistě poznali, si dnešní připomenutí bezesporu zaslouží. A jak je to s tím citátem, že "vše souvisí se vším"? Souvisí...

 

***************

 

Tak v prvé řadě mám na mysli Jana Wericha, od jehož narození uplynulo 6. února 110 let. Je zbytečné se o něm podrobně rozepisovat a rozebírat jeho životopis, protože už snad není nic, co by se o něm nevědělo. Dokonce jsme před nedávnem dostali možnost poznat i jeho utajeného syna...

 

Skvělý herec, komik, dramatik, spisovatel, filosof... To všechno byl Jan Werich. Jeho role, písničky, citáty, to všechno je notoricky známé, ale nejen, že známé, ale kolik moudrosti a životních zkušeností v tom všem je. Já myslím, že stačí přečíst si všechny jeho citáty a z většiny, možná z každého, si pro sebe něco vzít a říci si "to je fakt, to je pravda", i když se při hodně z nich zasmějeme a pobavíme.

 

Já osobně za zásadní citát považuji ten, podle jehož úvodu jsem tento článek nazvala. "Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl..." - on ten citát ještě pokračuje, ale tento úvod, v tom je obsaženo všechno, a já jej považuji za své zásadní životní krédo. To slovo krédo - zní to možná hodně afektovaně, ale jak jinak to nazvat, snad přesvědčení nebo představa, jak žít život, aby jej člověk prožil plně a mělo smysl jej prožít. Člověk se má zkrátka snažit, aby byl... Co jiného k tomu říci.

 

***************

 

Dne 4. února uplynulo 195 let od narození Boženy Němcové. Před třemi lety u příležitosti připomenutí 150 let od jejího úmrtí jsem napsala článek pod názvem O naší paní Boženě Němcové. Máte-li zájem, připomeňte si jej... Já ty verše Františka Halase, které vystihují to podstatné z jejího života, mám moc ráda. Pokud jste článek nečetli, zkuste na něj nahlédnout, nemám v úmyslu si dělat propagaci něčeho, co jsem napsala, ale myslím, že za přečtení stojí.

 

O tom, kdo vlastně byla, jaký měla původ, existují různé domněnky, to už se asi nedozvíme, čí dcera to byla, kde se narodila, a jestli to bylo opravdu v tom roce 1820 nebo o několik let dříve. To všechno jsou tajenky, které asi již nebudou nikdy vyřešeny.

 

Také jsem již v nějakém jiném článku zmínila, jak je zajímavé, že tato neohrožená vlastenka, odvážná národní buditelka, propagující a prosazující češství všude, kde působila, se po sňatku jmenovala zrovna Němcová. Život zkrátka někdy tropí hlouposti a osud je nevyzpytatelný...

 

Jan Werich a Božena Němcová? Jak to spolu souvisí? Když se řekne Jan Werich - herec, každý si jej okamžitě představí ve dvou rolích, a to císaře Rudolfa II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař a jako krále Já I. ve filmu Byl jednou jeden král. Předlohou právě k tomuto filmu je pohádka Sůl nad zlato, kterou napsala Božena Němcová. Snad nejkrásnější pohádka, již několik generací ji poznalo a další a další ji budou poznávat, nikdy snad možná ani nezestárne, neexistují vánoční svátky, abychom si ji nemohli znovu a znovu připomínat. A Jan Werich - co slovo, to perla, co věta, to životní moudro, skvěle mu sekundoval Vlasta Burian. Některé hlášky z obou filmů jsou tak známé, že je ledaskdo dokáže celé ocitovat.

 

***************

 

Vraž do hrnku 4 žloutky a 4 celé vejce, nalej na ně žejdlík dobré smetany, přidej k tomu 4 lžíce dobrých kvasnic, cukru, soli, trochu rozkrájené citronové kůry, trochu květu, a vmíchej do toho tolik mouky, aby z toho bylo těstíčko jako na husté kapání, a nech ho skynout; pak ho zamíchej a peč z něho lívanečky; potom je namoč v rozpuštěném másle, posyp skořicí a cukrem, nebo je pomaž povidlami a posyp strouhanou homolkou.

 

Kalorická bomba, při níž nutričním poradcům běhá mráz po zádech a mají husí kůži. I když kdoví, jak to vlastně je, co ještě přinesou další vědecké výzkumy. Nedávno jsem zaznamenala informaci o tom, že žloutek je bohatý zdroj vitamínů a různých minerálních látek, a že se cholesterolu z vajíček bát nemusíme. A různí se i názory na používání živočišných a rostlinných tuků a olejů...

 

To jsem namátkou vyhledala a zamyslila se nad jedním z receptů Magdaleny Dobromily Rettigové, od jejíhož narození uplynulo 31. ledna 230 let. Taková dlouhá doba, a když se řekne "vraž tam několik vajec", všichni - nebo většina z nás, protože si nejsem jistá, jak je na tom současná mladá generace - vědí, o kom je řeč, stejně jako když se někde objeví její fotografie. Přestože byla vychována německy a česky se naučila až v 18 letech, tak si drží prvenství v tom, že byla první česky píšící autorkou. Napsala první česky psanou kuchařku a ve svých dalších prózách se věnovala výchově mladých dívek.

 

Přispívala také do mnoha časopisů o kulturních akcích a krátkými prozaickými útvary. Měla moc ráda verše a také se pokoušela o jejich tvorbu. Velkou obdivovatelkou Magdaleny Dobromily Rettigové byla Božena Němcová - seznámily se v Litomyšli, a to především kvůli obsahu jejích literárních prací, ve kterých ji zaujala a zajímala její odvaha prosadit se jako žena a vlastenka. Božena Němcová jí také přičítala zásluhu na tom, že ji svými názory a postoji v mnoha směrech velice ovlivnila.

 

***************

 

Ještě jednu významnou osobnost připomenu, i když to nebyl Vodnář, ale jeho připomenutí je opodstatněné. Dne 15. února uplynulo dvanáct let, kdy odešel navždy Miroslav Horníček. Zase - nebudu rozebírat celý jeho životní příběh. Připomínám jej proto, že měl hodně společného s Janem Werichem. Několik let spolu hráli v Divadle ABC, kde také obnovili forbíny, tolik populární z doby, kdy jimi Jan Werich s Jiřím Voskovcem v Osvobozeném divadle začali bavit diváky o přestávkách, připomínám také televizní pořad Hovory H, kam si Horníček zval hosty, mezi nimiž byl také Jana Werich, napsal knihu Hovory s Janem Werichem, ještě připomínám rozhlasové nahrávky šestidílného pořadu Jan Werich a Miroslav Horníček na Kampě s povídáním o Voskovcovi, Osvobozeném divadle i o životě a tak různě...

 

Miroslav Horníček si zahrál také v několika filmech, mimo jiné také sličného prince v již zmiňovaném filmu Byl jednou jeden král. Byla to pouze okrajová role, ale zmiňuji ji záměrně...

 

Těch citátů a životních mouder, které Miroslav Horníček vymyslil, je také hodně, za všechny uvádím jeden, který mě zaujal a vystihuje mnohé. Posuďte sami: "Pokud se člověk ptá, chce být.".

 

Aby se pomyslný kruh dnešního článku uzavřel, tak závěrečné shrnutí vyznívá tak, že Miroslav Horníček si zahrál krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král na námět pohádky Boženy Němcové Sůl nad zlato po boku Jana Wericha. A ty pokrmy, kterých tam byly při opulentních hostinách plné stoly, vypadají, jako by byly připraveny podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové...

 

***************

 

A to je konec článku. Ale ještě ne úplný...

 

Napadlo mě připomenout dvě věty z díla Boženy Němcové.

 

"Jestli se ještě jednou ukážeš na faře co ženich, je po tobě veta!"

"Esky olka mám rád!"

 

Věděli byste, kde si můžeme tyto věty přečíst a kdo je vyslovil? Jistě ano... A když vás případně zaujal nějaký jiný výrok, podělte se s námi...