Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
a je léto.
Chtěla bych
tančit
klidně
i mezi hady a štíry –
Větříčku větře
s sebou vem si
pusté řeči všechny.
Ty zlé ať spláchne
sestra voda
ehm kam?
Jak i ten
starý ořech.
Je zlobou unaven
a přesto je mu stát
pokud pila
jinak neporučí ach
tak jak tak
jak modroucí jsi
nebe zvečera.
I vítr ztich.
A ty luno jasná
co Dé v nadhlavníku
píšeš Dnes
tu špínu
prosím snes.
Svítíš stejně
na dobré a zlé
Na prvního máje
čerešně
jsou
plody zelené
a po cestě zvoní
květy jabloní.
Snad mávnul
proutkem čaroděj.
Bůh ví proč
to tak chtěl
jeho děvy prý
jsou dnes spálené.
Oblaka
co tekla krajinou
s myšlenkou
odplynula
a ztěžka
našlapují.
Boty buldozery
nad šnečí ulitou
Pozor!
a znova
a tak
nejednou
Sukničky jabloně
jsou hedváb
roztančená
s volánky tolika
zda-li ne třešeň
sakura
než
třešním doba
pominula.
A naladěn je kaštan.
Už už z hlavy své
vzpomínky setřást
na jaro uplynulé
Dlouho řeka
mlčela.
Tu volavka
se probudila
ze sna
křičela
kdy a jak.
Probudí námořníka
... námořníka; nářečníka? nebo snad říčníka či lodníka na řece? ;D
právě jste přečetli pár veršíků od sv. Jiří do teď; (a kde je Pepa? Vsadila bych se, že se už zhluboka nadechnul... či ne ;)?)
Autor: Leona (cap-art)