Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Snění - věčnost - zpěv; a déšť
15. června 2015
Pořád jsem si říkala, že teď pro Čekanku nic nemám.
A tak jsem se podívala a přece jen by tu něco bylo...
a co víc: jako bych ladila s některými z posledních článků či komentářů - posuďte sami: snění - smrt a věčnost...
/ ... je zbytečné dodávat, že jsem vše psala nezávisle - /
A zbývá
jen vychutnat
spánek a
do posledního
zbytku jeho
do přístavu
zrána
doplout
/
Spouštím
se do hlubin vesmíru
kloužu dosud
jako svůj osud
temný
jak odsud ven
červí dírou
do zákopu
z vějíře karet
kterou
Deštný
prales ve mně
a já v něm
maličkým semínkem
co zkouší
prstíčkem z deště
zda ještě
prší
zda
příroda
spánkem spí
či spíše
s touhou raší
ven
Kolik kroků
třeba
abych k sobě
přišla
abych přišla k sobě
dříve nežli v hrobě
tu to máme jisté.
A dál za
to nejde
v této po době.
/ nežli v hrobě
nelži sobě
Kolik minut
ujde
vykulené slunce
na mraku
jak na klouzačce
ne po čí tá
čas
*
Kolik kroků
procházky
kolik mžiků
potkání
jest
.
otázky
.
oka mžiků
věčnosti.
Stihla jsem
hodinu mezi
psem a vlkem
doznít
kdy
nad ránem
proměnit
v deštivý den
/
Vzdor všemu
dešti navzdory
slavík
přece zpívá
nehraje si na
labutě syna
ta píseň labutí
je toho kdo neumírá
syn světla
co světem svět
věků
věk věčně neumírá
nebi ztemnělému.
Lijáku vzdor
zní sólo s ním chór
slavíků.
Na zahradě
na zhradním lehátku
hřeju se ve slunci
vítězů
náladě navzdory
úspěchu
poražených
obyčejná
tráva
neobyčejně září
právě dnes
v trávě.
.
Na zahradě
-
/ ... a zase "odznova" - tak to říkaly děti ve školkovém věku; ale povinné to není, chcete-li pokračovat - ovšemže ;) /
V zahradě sama
vprostřed
vysoké trávy.
Jak nepřehledné
jsou lidské vztahy
než naznak
z mravenčí perspektivy
vrcholky trav
kynou mi hebce
na pozdrav.
Oči mé nepláčí.
Srdcem
již ulpěly v nebi.
V bezpečí
veřejí
sleduji déšť
slyším vítr hrom
s ním čerstvý vzduch
s ním vidím blesk
s ním nesním
schovaná
pod střechou
svoboda Viktorčina
v bezpečí veřejí
svobodu
sním
Vím, o Viktorce už jsem snila.
Krásný den. Zas jednou příjemně pod mrakem ;))
... (můj článek č. 99 asi...;)
Autor: Leona (cap-art)