Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Současné klima mi nemohlo nepřipomenout předminulé léto.
S čím že jsem to "debutovala" v Čekance právě v létě 2013? ;)
To léto loňské patrně tolik dramatické nebylo...
Tak tedy letos . . . :
*
Sbírám
květ lípy.
Poupata
prý léčí nejvíc
s pokorou panny
s nadšením mládí
dosud nezadány
než přijde
ženich včelka
s nektarem med
vykoupit.
Ve stínu lípy.
*
A jak
tak
stojím
paže ve větvích
kvítek v ruce
prší na mne
pyl.
Jaké je to
když nebe
je mramorové.
Datel je to
doktor
kdo klepe
na srdce
stromu
mrtvému
Uléhám
a padám hned
vůbec ta závrať
není špatná
vždyť
slunce paprsek
zas vytáhne mne
zpět.
/
Vtom slunce
paprsek
v tom nenechá mne
a vytáhne mě zpět.
Já
díru do světa
dnes neudělám.
Tak projdu
dírou v nebi
tou
kterou slunce nechalo
do nebe v mracích
vypálenou.
Rozechvělý vzduch
roztěkaná já
potem
zplihlá
teplem
kypí
načechraný duch
tělo v rybníku
syčí
prozatím
nevypařím-li se
ještě
ne !
tsss –
Rozpálená země
rozpálení lidé
psi
i koně
pod kopyty
duní
prsť suchá
cihlářská
hlína
hrnčířská.
/
Na hrnčířském kruhu
hlínu hlíně
dějinami zpět
pec hrnčířskou
dočista
rozpálenou hrnčířem.
Keramika
zvoní
a podkovy o ni
do běla
rozpáleny
kovářem.
Rozpálená pec.
Lidé rozpálení
pomilovat se a ne
naposledy –
Autor: Leona (cap-art)