joudaweb - časopis Čekanka

Nejsem si jistá, jak podrobné informace o této soutěži máte, proto v úvodu pro úplnost a pořádek uvádím v kostce základní údaje o této soutěži.

 

Jak je již psáno v úvodu, je to celostátní soutěž znalostí z problematiky Evropské unie a Severoatlantické aliance včetně jejich role v systému světové bezpečnosti, a to především v Evropě a Asii. Tento projekt pořádá Institut pro evropskou politiku - Europeum a na celostátním finále se podílí také Ministerstvo obrany.

 

Soutěž je tříkolová. V prvním kole soutěžící absolvuji vědomostní test, který v případě úspěšného řešení znamená postup do krajského kola, jehož vítěz pak postupuje do kola celostátního. Pro tři nejlepší týmy je připravena poznávací návštěva Bruselu a významných evropských institucí.

 

Tolik všeobecně, teď již budu konkrétnější, neboť jsem se ocitla docela dost v centru veškerého dění okolo. Jeden ze soutěžních týmů tvořili totiž tři studenti jednoho osmiletého gymnázia v našem městě, z nichž jeden je můj vnuk.

 

Letos tedy v době od března do června probíhal osmý ročník soutěže. Přihlásilo se do ní 540 tříčlenných týmů z 82 středních škol. Jaká byla cesta toho mého konkrétního týmu v soutěži?

 

Po úspěšném vyřešení vědomostního testu postoupili do krajského kola. Zde musely zúčastněné týmy vypracovat bezpečnostní analýzu s různými zadáními, v jejich případě to byl Islámský stát. Tuto analýzu pak museli obhajovat před komisí a soupeřícími týmy, což se jim podařilo beze zbytku, zvítězili a postoupili do celostátního kola, které se v průběhu června konalo ve vojenském prostoru v Brdech. To však ještě nebylo všechno!

 

***************

 

Je to paradox, že článek píši zrovna dnes, když Islámský stát zase o sobě nechal slyšet takovým způsobem, nad kterým zůstává lidský rozum stát, děsíme se toho, co se děje a každého z nás napadají myšlenky, kam bude situace namířená proti lidstvu směřovat dále, a kdy a jak skončí, a pokud vůbec! Hrůza, hrůza, hrůza!

 

***************

 

Celostátní kolo v Brdech bylo pětidenní se zaměřením na praktickou zkoušku, jak si studenti dokážou poradit s fiktivním námětem, kdy se stávají diplomaty a hledají řešení nejrůznějších problémů souvisejících s vypjatou politickou situací na území nepokoji zmítaného vymyšleného státu Dormenistán.

 

Po úvodních seznamovacích aktivitách a besedách začala diplomatická vyjednávání, během nichž se zástupci jednotlivých zemí - při vyjednáváních měli na stolech vlaječky států, které zastupovali - snažili prosadit a dosáhnout co nejvíce z úkolů, kterými byli pověřeni. Kromě této teoretické části byli soutěžící vysláni do terénu (fiktivní země na Blízkém Východě), aby vyšetřili bezpečnostní situaci. Absolvovali přitom pětadvacetikilometrový a v průměru patnáctihodinový přesun v členitém a zalesněném terénu. V jeho průběhu čelili nástrahám v podobě min, překonávali vodní nádrž, zdolávali skalní masív, a přitom také vyjednávali s ozbrojenými rebely.

 

A výsledek celostátního klání? V celkovém součtu všech bodovaných disciplín se tým, v němž byl můj vnuk, umístil na třetím místě, takže cesta do Bruselu byla pro něj otevřená.

 

V posledním červnovém týdnu těsně před koncem školního roku tedy spolu se dvěma dalšími vítěznými týmy absolvovali letecký zájezd do - jak se mu všeobecné říká - hlavního města Evropy, podívali se do prostor Evropského parlamentu, Evropské komise, absolvovali několik besed a setkání, z nichž nejvýznamnější bylo s naší eurokomisařkou Věrou Jourovou, a potom také s asistenty některých našich europoslanců.

 

Do fotogalerie jsem připravila velkou část ze spousty fotografií, které přivezl, a věřím, že vás zaujmou. Kromě fotografií z centra evropského politického dění se mu podařilo zaznamenat také další zajímavá místa, budovy a pamětihodnosti města, např. bruselskou radnici, královský palác a nádherný park před ním, největší bruselské náměstí Grand Place, sochu Roberta Schumana, který je považován za zakladatele Evropské unie, vyhlídkovou věž Atomium, která byla postavena pro mezinárodní výstavu Expo v roce 1958 a z níž pořídil jak fotografie uvnitř budovy, tak také pohled na Brusel ze shora.

 

Vyzkoušel si také, jaké je to stát za řečnickým pultem v centru Evropské unie. Jsou tam fotografie hotelu Plaza, kde byli ubytováni - zvenčí i zevnitř. Pořídil fotografii policejní eskorty na koních a také tam objevil dům, na jehož zdi je nakreslen Tintin - hlavní postava belgického komiksu Tintinova dobrodružství a nějaký záběr z něj. Při návratu zpět do Prahy je na několika fotografiích také pohled z letadla.

 

Dále je tam fotografie bruselského parku miniatur Mini Europe, kde jsou zastoupeny dominanty nebo významná místa všech evropských států. Vedle Eiffelovky, Big Benu, šikmé věže v Pise je tam také zmenšenina naší Staroměstské radnice a orloje. A nesmím zapomenout na - možná - nejzajímavější, vyjma evropských institucí, bruselský atribut a atrakci - Manneken Pis.

 

Takže - zvu vás k nahlédnutí!

 

***************

 

Europa Secura není jedinou studentskou vzdělávací akcí, v níž se můj vnuk angažuje. Další z nich je Český model amerického kongresu, jediný projekt svého druhu ve střední a východní Evropě. Jeho účelem je vzdělat účastníky v základních principech demokracie, naučit je základům diplomacie, jak vyjednávat, vytvářet kompromisy a naučit se navzájem si naslouchat.

 

V prvém letošním zářijovém týdnu se zúčastnil na týdenním setkání v Plzni. Studenti středních a vysokých škol zde společně simulují činnost obou komor Kongresu Spojených států amerických, čímž získávají lepší povědomí o americké politice, parlamentarismu a fungování legislativy v demokratických systémech.

 

Zúčastněným studentům jsou přiděleny role, které si z pestré nabídky při registraci zvolí - od poslanců a senátorů Demokratické i Republikánské strany, přes lobbisty významných zájmových skupin, ministry a vyjednavače. Účastníci se také učí vyjednávací strategii. Mimochodem - pro zajímavost - můj vnuk tam měl roli ministra obchodu. Kromě této fotografie ještě jednu jsem umístila také do fotogalerie.

 

***************

 

Ještě na jednom projektu se v současné době angažuje, jenže je to teprve v začátku, tak snad, když budu vědět, jak se situace dále vyvíjí nebo jak skončila, a bude to zajímavé, možná se někdy ještě zmíním.

 

To je závěr mého dnešního článku. Ještě pro vaši informaci, oba zmiňované projekty mají webové stránky i facebook, takže bude-li někdo mít zájem získat širší informace, zkuste do nich nahlédnout.

 

A do příště zase na napsanou a přečtenou!