Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Letos jsem toho moc nenapsal. Pokud tedy nepočítám elektronickou korespondenci s přáteli. A právě tak vznikly mé letošní verše. A některé se ani nerýmují. Blíží se konec roku, takové bilancování za letošek není od věci. Přeji hezké počtení;)
ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA
Dřímá
vědomí okamžiku
všechna láska světa
v dálce mi mávají
Už
mohu rozeznat
jednotlivé pocity
jen překonat tu
všeobjímající
únavu
Je mi dobře
nedám to na sobě znát
štěstí je uvnitř
když vyplave na povrch
je třeba někoho
s kým ho budu sdílet
i když ten někdo
obvykle zraní
PŘED BOUŘÍ
Za každým zábleskem
dunění
na kůži je cítit
chvění
Zdánlivě v bezpečí
přivírám oči
svoboda v nádechu
mezi futry
ČESÁČ
Pod ořechy z Vlach
oživlé ulity
dávno nemám strach
neměj ho i Ty
Lipové květy
něžně trčí
naproti Tvé ruce
češeš je
češeš stromy
DÁL ŽÍT
Řepka nevoní
už odkvetla
sláva
teď radost mi dává
modrými chomáčky chrp
Ráno
vytáhlo mě z postele
kam večer ulehlo
jako na poslední plavbu
mrtvé tělo v plamenech
ó Gango
kdy dojdu klidu
Co nadělám
protáhnu nemrtvé svalstvo
a po vlhkých cestách
běžím a běžím
a až pohyb
mě navrací
myšlenky na život
Dobrá
budu si dál žít
V NOVÉM
Fakt se mi nedaří
chytit rytmus obyčejných dní
tu poetiku zatoulaného paprsku
zapadajícího slunce
v odraze zaprášených oken
nádražní budovy
jak málo stačí
abych oslepl
TADY
A ty mraky
jsem včera viděl taky
to něco se chystá
nahoře
nebo dole
jasné však je
že my jsme mezi tím
a proto nás se to právě týká
a jestli tak
nebo tak
nevyhneme se tomu
takže klid
až to přijde
budeme připraveni
žádnou paniku
V ČERVENCI
Prachem cesty
kde ještě patrné
mé včerejší stopy
potím se vpřed
Tam
kde kvete lípa
třezalka
tužebník
Krajina dýchá
potí se
a voní
po horkém letním dni
Ječmen se vlní
seřazen v řadách
voní po slámě
v rozpálené stodole
A u potoka
bujná zeleň
džungle
voní dálkou a citrusovými plody
Prosím o dovolení
i vás milé včely
trochu těch květů
na zdraví
HRNČÍŘ
Na hrnčířském kruhu
formuje mne kdosi
ač původem hrnek
bude ze mě džbánek
Formuje mě dlouho
léta se tu točím
až mi z pevných bodů
zvostaly jen čáry
Kdo mě jednou sundá
a v peci vypálí
kdo ze mě bude pít
hlava se mu bude
zaručeně točit
MALÝ PRINC
Jsem malý princ
trochu nepořádný
pořád se stěhuju
z planety na planetu
vždycky tak nějak
polevím v úklidu…
…rup…
…a je po planetě
…zpropadené baobaby...
TROJICE
Světlo
Voda
Láska
Kombinace
jenž utváří svět
skrze myšlenku
že smysl života
má každý v sobě
VEČER
Tak nějak dlím si sám
ve svých náladách
nezávisle na počasí
závisle na myšlenkách
Zautomatizoval jsem činnosti
které mě nebaví
ranní vstávání
bez přemýšlení najednou stojím v kuchyni
a dělám si snídani
Jak se zahloubám
je zle
objevují se důvody
proč bych měl
nebo neměl
objevují se odpovědi
na nesmyslné otázky
nad kterými bych měl hlavou
jen kroutit
jako všichni ostatní...
Včera večer
plánoval jsem ranní běh
a dnes ráno
jsem o tom do dvanácti
přemýšlel v posteli
Ale zítra poběžím
prostě automaticky vstanu
a najednou budu venku
a poběžím
noha za nohou
budou se míjet
chladný vzduch ranní
do tváře
se sluncem
nebo s kapkami deště
a psal bych ještě
jenže chce se mi spát
BABÍ LÉTO
Když babouci cestují
na bílých vlasech
stařenek
a ještě horký vánek
před deštěm ovane mi tvář
zem se obrací a voní
potkávám se nejraději
sám se sebou
A už z dálky na sebe mávám
tak je to tu zase!
Ta doba sklízení
a nabírání sil
jen se zhluboka nadechnout
a být šťastný
SNĚNÍ
Byla noc
a byl sen v ní
srdce tlukot
zvonění
do rozednění
a na zápěstí
kapka deště
počkej chvíli
je tam ještě?
Sním
cestou do práce
i v ní
a když usínám
je okamžik
kdy najisto vím
že nic nevím
LEONĚ
Jako dítě
s otevřenou pusou
zírám
kolik tajemství
se otevírá
a kolik jich zůstává
skryto
ve vědomí skutečného času
který je jen teď
a NAVŽDY
Prach
a voda
to jsem
jako Ty
dva kalné životy
v nekonečnu jiných
tekoucí řekou k jihu
a než kal se usadí
vtečeme do delty
věčných odpovědí
Až vzdychnu
nad svým údělem
přijde rána
ze všech mých mávnutí rukou
Hezké prožití svátků vánočních, v klidu a pohodě v rodinném kruhu, pokud možno s minimálními škodami z předvánočního shonu.
Autor: Pepa Matulka