Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Je mi jasné, že každý zná stále dokola omílané klišé, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. Asi téměř každá žena stočí oči v sloup, jen co tato slova uslyší, nebo si je někde přečte. „To určitě,“ pomyslí si a při další představě, co vše musí ještě stihnout a zařídit, se jí podlamují vyčerpaná kolena. Každoročně kolem konce roku statisticky přibývá sebevražd a nárůst v čekárnách a ordinacích psychologů a psychiatrů.
Ale ony Vánoce opravdu stále jsou svátky klidu a míru, jen bychom tak k nim měli přistupovat. Je jen na nás samých, abychom se neuštvali a u svátečního stolu neklopýtali s tmavýma kruhama pod očima a u vánočního stromečku nám nepadala hlava únavou. A neplatí to jen pro ženy; i někteří jedinci silnějšího pohlaví tráví období Adventu ve stresu. Myslím, že je jich jen malé procento, ale i tací se najdou.
Takže udržme si zdravý rozum na uzdě, všeho s mírou. Když nejde o život, nejde přeci o nic. Každá to sice doma chceme mít o nejpopulárnějších svátcích z roku načančané, napečeno, navařeno, ten nejkrásnější vánoční stromeček spolu s výzdobou interiéru, všechny dárečky krásně zabalené... To je v naprostém pořádku. Stačí jen začít o něco dřív. Rozložit si veškerou práci a věřte mi, že si pak o mnoho víc užijete příjemných chvil se svými blízkými a budete si moci sváteční dny naplno vychutnat. Vím, o čem mluvím, také jsem dřív patřila k většinové skupině a už před Štědrým dnem jsem téměř doslova omdlévala únavou. Je pravda, že i teď mám stále nakvap, ale když jsem si veškeré činnosti, s Vánocemi spojené, rozumně rozložila, je to hned celé o něčem jiném. Opravdu můžu je doporučit. Takže milé dámy a sem tam i pánové – opravdu všeho s mírou.
Autor: Blanka Tauerová