joudaweb - časopis Čekanka

Navazuji na předcházející článek o začátku meteorologického jara, a vida - hned na jeho začátku to vypadalo jako někdy uprostřed zimy. Téměř celou naši zemi zasypal sníh a na většině území to vypadalo jako na tomto obrázku. Netrvalo to však dlouho, ale ještě stále asi není vyhráno. Předpovědi počasí jsou jako na té pověstné houpačce - hned nám říkají, že se jaro blíží, na ně navazují další o tom, že zima ještě neskončila, tak co si o tom máme myslit. Jediné řešení je brát každý den takový, jaký je a nedivit se. Však se dočkáme...

 

Měsíc březen je již v plném proudu a s ním březnové knižní akce, o nichž jsem se také minule zmiňovala. Abych se neopakovala, tak vám připomínám můj článek z doby před čtyřmi lety zaměřený speciálně na smysl a význam propagace za účelem zvýšení zájmu o četbu zejména u mladých čtenářů k získávání nových znalostí a vědomostí i zábavy podle zájmu každého jednotlivce. Máte-li zájem, přečtěte a připomeňte si mé tehdejší zamyšlení.

 

Dnes je 8. března, a to je, milé čtenářky, náš den - Mezinárodní den žen. Nahlédla jsem do útrob Čekanky a zjistila, že za dobu jejího pětiletého trvání jsem jej v pěti článcích pravidelně každoročně připomínala a napsala jsem o něm a probrala jej ze všech možných pohledů, takže dnes bych již asi nic nového nevymyslila a pouze se jen opakovala. Máte-li zájem, vyhledejte je a připomeňte si je. Stačí do vyhledávače napsat Mezinárodní den žen a jejich názvy na vás vykouknou...

 

Ono je to s tím svátkem také jako na té pomyslné houpačce - nejdříve v éře socialismu velice oslavovaný a propagovaný, a proto v podstatě po roce 1989 zprofanovaný, zatracovaný a téměř upadlý v zapomnění, ovšem po několika letech opět postupně vzatý na milost.

A tak i dnes většina mužů zamíří do květinářství pro nějakou kytku, k níž přidá také ještě nějakou malou pozornůstku spolu s pěkným přáním. A že je z čeho vybírat - takové množství různých květin, které květinářství nabízejí, ne pouze ty tradiční tulipány a karafiáty z minulých let, ale gerbery, růže a různé zajímavé druhy, dříve zcela neznámé. A nemusí to být pouze květiny řezané, ale také v květináčích, jako je třeba tento brambořík.

 

Aby to prý mužům nebylo líto, mají také svůj Mezinárodní den mužů, který se slaví 19. listopadu. Muži tento den oslavují ve více než 60 zemích po celém světě. První pokusy o jeho zavedení začaly okolo roku 1960, k jeho stanovení a zpopularizování došlo v roce 1999 v Karibiku na ostrovním státu Trinidad a Tobago. Zajímavé, že zrovna tam? Tento nápad se postupně rozšířil a postupně se připojovaly další státy. Z okolních zemí tento den uznávají např. v Německu, Rakousku, na Ukrajině... A důvod svátku? V současné době tolik aktuální problematika posílení genderové spravedlnosti a role mužů v současné společnosti.

 

Čeští muži mohou slavit také, zatím však pouze neoficiálně. Oni snad podle nějaké ankety převážně zatím vůbec o tomto svátku netuší. Nevím, přiznám se, že jsem o tom také nevěděla a zjistila to náhodou...

 

Na závěr dnešního článku jsem vybrala, doufám, že genderově vyvážených, pár výroků významných mužů o jejich míněních, jak to mezi muži a ženami chodí:

 

"Anglický dramatik a prozaik G. B. Shaw:

Každému muži jednu ženu? To už by měl o jednu ženu víc, než potřebuje.

 

Charlie Chaplin:

Je jediný způsob, jak zacházet se ženami. Bohužel nikdo ho nezná.

 

Démesthenés, který je považován za nejslavnějšího řečníka antického Řecka:

To, o čem muž přemýšlel rok, zvrátí žena za den.

 

Francouzský filosof a básník Voltaire:

Ženy umějí zachovat jen jedno tajemství - svůj věk."

 

Tak mějme všechny hodně pěkný tento dnešní významný den a zase příště...