Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Pokud ano, podělte se s námi také o své výtvory. Jaké to jsou nebo mohou být? O tom pojednává dnešní článek.
Známe to asi všichni! Předpokládám, že je málo těch, koho by se dnešní téma netýkalo. Účastníte se nějakého školení, porady, semináře, telefonujete... A aniž byste si uvědomili, jaksi automaticky a jako by mimochodem začne pracovat vaše podvědomí, a pokud je to možné, sáhnete po tužce a různě - máte-li je v dosahu - na papír, do poznámkového bloku, někdy i barbarsky na desku stolu! - zejména školní lavice by mohly vyprávět - začnete vytvářet různé malůvky, většinou konkrétní tvary, někdy i jakési neidentifikovatelné patvary.
Trochu jsem si o tom zjišťovala, a i když o tom nejspíš většina z vás povědomí má, tak přesto zde uvedu pár všeobecných informací. Takovým malůvkám se odborně říká psychogramy nebo také doodles, a i když to vypadá, že jsou to nějaké nicneříkající výtvory a nepřikládá se jim zvláštní význam, tak ono to není úplně pravda, protože význam mají a docela dost toho vypovídají o osobnosti a povaze kreslíře. Dost toho napovídá také umístění kresbičky na papíře - zda doprostřed, nahoru, nalevo, napravo, dolů...
Podle odborníků takové malování také údajně bystří pozornost. Při mimovolném kreslení se více soustředí ať na výklad či nějaké telefonické projednávání, zatímco za jiných okolností by člověk mohl lehce sklouznout od soustředění k nějakým jiným myšlenkám netýkajícím se konkrétní situace.
Jak z umístění malůvek, tak i z toho, co člověk kreslí, se dá odhalit nejen to, nač v tom konkrétním momentu myslí, ale také jaký typ osobnosti je - zda je klidný, citlivý, ambiciózní, pečlivý...
Tolik tedy z teorie všeobecně a od této chvíle budu konkrétní a poodhalím něco málo z mého aktivního profesního života, protože také já jsem takových malůvek vytvořila v jeho průběhu nespočet... Téma článku mě napadlo právě, když jsem náhodou nahlédla do mého celoživotního Karis bloku, který byl po celou dobu mým nepostradatelným pomocníkem, a našlo se v něm v podstatě vše, co jsem potřebovala zjistit. Stačilo nalistovat tu správnou stránku... Pořídila jsem fotografie několika fragmentů z jeho obsahu a nabízím vám je k nahlédnutí. Jdu tak na trh i se svými čmáranicemi, protože jestliže člověk chce zachytit co nejvíce z výkladu, tak nějaký krasopis jde stranou, podstatný je obsah a záznam co nejvíce údajů a poznatků.
Možná jste si všimli již fotografie v úvodu, i na ní, stejně jako na těchto dvou je zřejmé, že hvězdičky - kreslené jedním tahem - byly, až na malé výjimky, to jediné, nač mé podvědomí bylo zaměřeno, někdy i vícekrát obtažené. Občas - pouze velice málo - se ještě objevily jakési vlnky, které naznačovaly písmena "m" nebo "n" nebo jejich kombinaci. A kreslila jsem, kde se dalo - nahoru, dolů, doleva, doprava, na obal Karis bloku...
Pokud jde o telefonování, moc si nejsem vědoma, že bych něco kreslila, možná někdy ano, nemám však o tom žádné důkazy. Doma určitě ne, protože jsem k tomu neměla podmínky a telefonovala jsem pouze ve stoje, v zaměstnání jsem se také "nevykecávala", byly to většinou konkrétní a věcné nedlouhé hovory, ovšem nevylučuji, že jsem někdy také něco nevykreslila... Takže nejvíce těch hvězdiček jsem vytvořila na různých poradách, jednáních, školeních, seminářích. A to bylo dobře, protože, jak jsem výše uvedla, tím jsem byla soustředěna na výklad a nehrozilo, že něco přeslechnu nebo vůbec nezaregistruji.
Když jsem si zjišťovala, jak na tom jsem se svými malůvkami, tak pěticípá hvězda prý vyjadřuje silné ambice, které ženou člověka kupředu, a také jsou takoví lidé pečliví, většinou je nic nezaskočí. Je pravdou, že jsem se snažila být za všech okolností pečlivá, to mohu s klidným vědomím konstatovat, ambice by možná též byly, i když ne zcela naplněné.
Tak nevím... Že by na tom opravdu bylo něco pravdy? Pravdou však je, že jsem se nikdy nesnažila prosazovat, ale jakýmsi zvláštním způsobem jsem byla většinou při různých jednáních zapamatovatelná a nepřehlédnutelná, což mě vždy dost udivovalo, protože já osobně jsem si vždy připadala jako nenápadná šedá myška. Někdy možná méně znamená více...
Možná jste si při přečtení připomněli také vaše kreslířské výtvory, takže by bylo prima, kdybyste se s nimi také "pochlubili".Věřím, že nás všechny ostatní to bude navzájem zajímat. Budu ráda, když nám o tom napíšete - i když ne v článku, tak aspoň v komentáři. Těším se, a určitě nejen já sama!
Autor: Jiřina Tabášková