Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Nakonec - to ještě nebyl konec
18. června 2016Jdete po vůni, sbíráte, skláníte se, protože některé větévky sahají sotva ke kolenům; obracíte větvičky, které jsou od země tak metr dvacet - chcete vidět, co trháte a ne-li včelu.
.. Protáhnete se kolem krajní větve a hle - nad vámi klenba z (vůně), větví, lístků, květů a bzučení; po chvíli úžasu a nadšení s úctou chrám nektaru opouštíte. Jak nepatřičné, zevlovat včelám do posvátného řemesla (a stoupne si snad člověk doprostřed roje? Po chvíli nadšení se jistá nervozita dostavila).
Nakonec však
stát tam
v chrámu včel
pouhý je
adrenalin.
Tady
se modlí prací
worksongs
jsou
zvony
V nitru
lípy.
Vpodvečer
tak jako v chrámu
vprostřed včel
v kopuli hle:
sluneční svit
bzučí...
a – bim –
a bamm – JEST
................
Ve středu (na sv. Víta) po dešťovatém celodenním dešti; fota zvnitřka lípy - ze všech stran převislé větve skloněny (bezmála, ale opravdu bezmalinka) až k zemi. V detailech je vidět, že tu se jedná většinou o kvítky už odkvetlé.
(Takto pod západním sluncem).
Tahle lípa je na okraji parku zvnějšku naprosto nenápadná. Vstupenkou je "pouhopouhá" vůně . . .
... příběh, který předcházel; je začátkem vyprávění dnešního -
Dobrý den!
Autor: Leona (cap-art)