joudaweb - časopis Čekanka

Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.

Děkuji všem autorům za pilné přispívání.

Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová

Záliby a koníčky

5. ledna 2012

Záliby a věnování se koníčkům vyplňují volný čas a zároveň přinášejí radost a uspokojení z výsledků takové činnosti všem, kdo se jimi zabývají.

Zatímco někdo maluje obrázky, píše poezii, fotografuje a věnuje se dalším uměleckým činnostem, tak mé celoživotní záliby jsou veskrze praktické - především ruční práce - pletení, háčkování, vyšívání a v trochu menší míře pak pečení.

 

A právě s výsledky mé práce v těchto oblastech se chci se všemi, kdo si tento článek přečtou, podělit a tak trochu se také pochlubit.

 

Jak jsem již uvedla, ručním pracem se již dlouho věnuji nejvíce - v době dřívějšího režimu to byla z nouze ctnost, neboť výběr v pleteném svrchním ošacení dětí i dospělých byl hodně omezen a pletení bylo nedílnou součástí doplňování ošacení i různých pletených doplňků.

 

Po zániku totalitního režimu se změnily i možnosti nákupu a výběru oděvů a pleteného ošacení a na nějakou dobu jako kdyby se ruční práce dostaly na vedlejší kolej. Po celou dobu ale stále vycházely časopisy s tímto zaměřením, zejména zahraniční provenience, takže to zmenšení zájmu u nás bylo jen relativní, a v současné době se pletené a háčkované výrobky těší stále větší oblibě.

 

Já jsem ale nevěnovala takovým trendům pozornost a celou dobu jsem se ručním pracem, pokud mi to čas a různé okolnosti dovolily, věnovala.

 

Připravila jsem několik obrázků pletených a háčkovaných modelů za uplynulých čtyřicet let, které mám doma k dispozici a některé dětské z nedávné doby - je to jen torzo toho, co jsem za svůj život vyrobila.

 

Podotýkám, že vzory některých z nich jsou poplatné době, ve které byly módní, ale já jsem většinou vyráběla všechny modely podle svého vlastního návrhu a uvážení, pravda, pokud šlo o krajkové vzory, tak jsem je použila z módních časopisů. Mám ráda jemné vzory vyráběné z jemnější pletací či háčkovací příze, ale nebránila jsem se ani výrobkům z příze buklé a froté či z hrubší pletací příze, zejména při výrobě dětských svetrů a šálů.

 

Takže, mále-li chuť, prohlédněte si tedy výsledky mé práce.

 

V galerii jsou fotografie modelů pro děti z poslední doby a různé mé další výrobky.

K posledním dvěma obrázkům v galerii chci uvést jen, že tyto tři svetry nejsou žádné významné modely, ale uvádím je jako rarity - jsou staré přes čtyřicet let, hodně nošené, nesčíslněkrát prané a přesto stále dobře vypadající a nošeníschopné.

 

Modely, které jsem zde uvedla, patří většinou mně, ale kromě výrobků pro vlastní potřebu jsem pletla a háčkovala pro syna, vnuky, neteře, synovce a další příbuzné i známé - bylo jich nespočítaně a když tak zpětně o tom přemýšlím, tak si říkám, jak jsem to všechno při zaměstnání, péči o rodinu a také při celoživotním sebevzdělávání, mohla stihnout. Ani chvíli jsem se zkrátka v životě nenudila a ani chvíli jsem nepromarnila.

 

Tak to bylo pletení a háčkování, také jsem v dřívější době vyšívala obrázky a zhotovila několik tapisérií.

 

Další můj - sice menší - ale také koníček, je pečení cukrářských výrobků, mám několik tzv. "meisterstücků". Namátkou zmíním jeden - zatímco až v několika posledních letech jsou velice populární medovníkové řezy a dorty Marlenka, tak já jsem medovníkové řezy začala péci - vím to přesně - před 38 lety. Naučila jsem se to od mé maminky a do dnešní doby je tento moučník při různých slavnostních rodinných příležitostech velmi populární. Dlouhodobé zkušenosti nabyté praxí při této práci jsem úspěšně předala neteři a mohu říci, že její medovníkové řezy se již mým zcela vyrovnají. Také často zhotovuji moučník tzv. "metrový dezert", s tímto názvem jsem se již na více místech setkala. Moji vnuci zase třeba mají hodně oblíbenou třenou buchtu s citrónovou polevou.

 

Vzhledem k tomu, že člověk není živ jen prací, tak celý život také ráda čtu, snažím se získávat co nejvíce informací o světě okolo nás, zdokonaluji svou práci s počítačem, ráda si vyřeším sudoku a zajímám se o vše kolem nás. Často si říkám, že bych byla ráda, kdyby den neměl jen 24 hodin.

 

Závěrem budu parafrázovat výrok Jana Nerudy - "vším, čím v životě jsem, jsem ráda".



Podívejte se do galerie

Autor: Jiřina Tabášková


komentářů: 20
zpět