Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Korunovační klenoty v evropských dějinách - 1. díl
16. února 2017
Královské a císařské koruny byly znakem světské a duchovní moci panovníka. Vyjadřovaly spojení panovníka s Kristem nebo jiným nejvyšším bohem, který mu korunou předával moc. Rituál používání koruny pochází ze starověku. Používal se diadém, vavřínový věnec, přilba nebo čelenka. Od dob Karla Velikého se používaly uzavřené koruny překlenuté jedním nebo více oblouky. Legitimitu panovníkovi propůjčovala teprve řádně provedená korunovace jedinou správnou korunou na jediném správném místě a jedinou osobou k obřadu oprávněnou.
Výstava korunovačních klenotů s názvem Korunovační klenoty v dějinách světa je v Muzeu města Ostravy zorganizována a považována jednak jako završení loňských celoročních oslav sedmistého výročí narození Karla IV., ale zároveň jako zahájení významné ostravské události, v jejímž znamení bude město celý letošní rok prožívat. Letos totiž uplyne 750 let od první písemné zmínky o Ostravě, kterou je listina datovaná k 29. listopadu 1267, i když zřejmě historie osídlení je mnohem starší.
Vzpomínám si na dobu před padesáti lety, když se připomínalo 700 let města Ostravy. Tehdy byla ta sedmistovka připomínána všude možně a nepřehlédnutelně. Byla organizována řada výstav, různých akcí pro veřejnost, besed, vydání knih a brožur, na různých plakátech a poutačích, ve výlohách prodejen, dokonce i ručníky a závěsy byly touto číslicí potištěny. Nevím, kdo by si asi dal do bytu takový závěs, ale vzpomínám si, že v kancelářích našeho podniku jsme tyto závěsy měli. Nebylo divu, byl to podnik zabývající se distribucí a prodejem textilního zboží, tak jsme šli příkladem.
A najednou je padesát let pryč a je tady další významné výročí. A právě výstava korunovačních klenotů se prolíná s těmito dvěma významnými výročími, jak je uvedeno výše, a je považována za první z akcí, kterých bude ve městě po celý letošní rok nespočet.
Výstava nebyla doprovázena odborným výkladem, ale využily jsme možnosti popovídat si s jednou zaměstnankyní muzea vykonávající zde dozor a dozvěděly jsme se docela dost zajímavého. Klenoty byly Muzeu města Ostravy zapůjčeny klenotnictvím Abeler z německého města Wuppertal, kde je vyráběl jeho dlouholetý majitel téhož jména. Jeho celoživotním koníčkem byla výroba replik korunovačních klenotů. Mají jich tam celkem 160 a jsou zamčené v trezoru a nepřístupné veřejnosti. Ostravskému muzeu jich klenotnictví zapůjčilo 83. Klenotník a umělecký zlatník při jejich vytváření vycházel z fotografií nebo kreseb, a i když jsou to kopie, většina jich je vyrobena ze zlata a na jejich ozdobu byly použity nejen umělé kameny, ale také diamanty.
Repliky korunovačních klenotů jsou v takovém množství představeny úplně poprvé na světě. Jsou zde vystaveny repliky od nejznámějších královských korun evropských panovnických rodů, šperky zdobící vladaře známých říší z Asie, panovníky Ameriky či různých afrických kmenů. Je zde vystavena např. i replika zlaté koruny Inků. Je zde vystavena i replika koruny Karla IV., kterou byl korunován římsko-německým králem. Jsou zde vystaveny koruny dosud vládnoucích panovníků Velké Británie včetně repliky žezla s největším broušeným diamantem na světě nazvaným Hvězda Afriky, rakouská císařská koruna doplněná o jablko a žezlo, a také koruna císařovny Sissi, a další a další.
Přestože výstava trvá již někdy od prosince, byly jsme udivené, že zde bylo plno návštěvníků, a při rozhovoru nám ona zaměstnankyně potvrdila, že tak to tam vypadá stále. Exponáty jsou doplněny fotografiemi nejznámějších evropských korunovačních katedrál i fotografiemi evropských královských dynastií.
Ze slavných míst, kde se prováděly korunovace, jsem vybrala hrad Wawel, nejslavnější místo polských dějin, ležící něco přes 100 km od Ostravy.
Královský hrad Wawel byl více než půl tisíciletí sídlem polských králů. Je brán jako polský národní symbol, historicky nejdůležitější polský hrad. Boleslav Chrabrý ho postavil na počátku 11. století. Dnes je na hradě muzeum. Můžeme vidět reprezentační a soukromé komnaty, zbrojnici i pokladnici. V ní je uložen, mimo jiných skvostů, korunovační meč polských králů. Za prohlídku stojí Senátorský sál i gobelíny ze 16. století znázorňující výjevy ze života Adama a Evy. V Trůnním sále je kazetový strop s třiceti vyřezávanými hlavami, které na vás upřeně zírají, říká se jim Wawelské hlavy.Hrad je hlavním turistickým lákadlem návštěvníků Krakova, původně hlavního města Polského království.
Na závěr dnešního článku jsem si nechala první z nádherných královských korun, a to tu pro nás nejdůležitější, Korunu svatého Václava, neboli Svatováclavskou korunu, symbol české státnosti. O vzniku koruny i o jejím významu jsem psala v seriálu Karel IV. Tak jen krátce...
Nechal ji vyrobit Karel IV. pro svou korunovaci, 2. září 1347 mu ji ve svatovítské katedrále posadil na hlavu arcibiskup Arnošt z Pardubic. Potom ji věnoval sv. Václavu, který ji měl vydat pouze na den korunovace českých králů. Karel se osobně podílel na složení a výzdobě koruny. Část koruny je staršího data, byla asi použita přemyslovská čelenka. Přepracováním staršího klenotu vyjadřoval spojení přemyslovského rodu, sv. Václava a lucemburské dynastie. Svou vládu navazoval na přemyslovskou tradici, vždyť byl po matce Přemyslovec, ctil své předky na českém stolci.
Svatováclavská koruna patří k nemálo středověkým klenotům, které se dochovaly v téměř původním stavu. Sám Karel IV. ji nechával upravovat, doplňoval ji většími a vzácnějšími kameny. Centrální kámen pochází překvapivě z území dnešního Afghánistánu, další kameny jsou patrně z Orientu. Na vrcholu je umístěn kříž, v něm měl být trn z Kristovy koruny, čímž Karel IV. symbolicky vyjádřil, že český král je korunován stejnou korunou jako Kristus. Bohužel tam není. Zdobí ji 20 perel a 96 drahokamů, přičemž safíry patří k největším na světě. Každý druh drahokamu měl svou ochrannou úlohu, není tedy překvapující, že koruna vyzařuje léčivou energii. Koruna je uložena v Korunní komoře ve svatovítské katedrále.
První část článku pochází z pera naší Jiřinky, pozornější čtenáři jistě její styl poznali. Já vás provedu některými korunovačními klenoty, tedy převážně korunami. Popis jednotlivých exponátů doplním číslicí, v galerii si pak můžete skvosty prohlédnout. Omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu u některých fotek, s bleskem se fotit nesmělo a skleněné vitríny velmi často bránily lepšímu záběru. Ale i tak si myslím, že si budete moci prohlédnout a poznat i některé exponáty, které nejsou příliš známé. A připomenout si ty, které znáte a znovu se pokochat jejich krásou.
Informace
- Ostravské muzeum
- zámek Valtice, výstava korunovačních klenotů
- Wikipedie
Autor: Alena Prchlíková