Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Ve třech následující dílech se již podíváme na nejkrásnější královské nebo císařské koruny, které jsem nafotila. Na výstavě byly koruny či jiné pokrývky hlavy i z jiných koutů světa, ale musím přiznat, že mě příliš neuchvátily. A tak až v posledním díle udělám výjimku a dvě koruny uvedu. Bude to taková perlička na závěr...
Císařská koruna Svaté říše římské - čísla 2,3,4
Koruna byla pravděpodobně vytvořena v polovině 10. století, poprvé byla použita v roce 962 při korunovaci Otty I. Velikého. Z 11. století pochází kamara - vysoký oblouk na vrcholu, který můžete vidět na jedné z fotografií. Považuje se za nejstarší císařskou korunu a je jednou z nejvzácnějších středověkých památek. Měla velký význam související s velmi dlouhou historickou tradicí Svaté říše římské, která vlastně zanikla až v roce 1806. Po tomto datu až do roku 1918 sloužila s dalšími insigniemi jako korunovační klenoty Rakouské monarchie.
Skládá se z osmi destiček spojených kamarou. Čtyři destičky jsou ozdobeny perlami a drahokamy, čtyři postavami starozákonních proroků a králů. Měly představovat křesťanské ctnosti, které má mít císař. Král David představuje spravedlivost, jeho syn Šalamoun moudrost a pokoru před Bohem, král Ezechiáš společně s prorokem Izaiášem symbolizují důvěru v Boha a na čtvrté desce je sám Ježíš mezi dvěma anděli a nápisem, sdělující, že skrze něj vládnou králové - Ježíš - král králů.
Karel IV. získal tuto korunu v roce 1350. Byla uložena na Pražském hradě, po korunovaci v Římě ji Karel IV. převezl na hrad Karlštejn. Karlův syn Zikmund říšský poklad na počátku husitských válek odvezl do Uher na svůj hrad Visegrad, potom do Norimberku. V době napoleonských válek byl převezen do Vídně. Pak se ho za druhé světové války zmocnili Němci a zazdili ho v norimberském bunkru. Američané vše našli a korunovační klenoty převezli zpátky do Vídně. Dnes je originál koruny a další poklady v Císařské klenotnici ve vídeňském Hofburgu.
Arcivévodská čapka z Klosterneuburgu - číslo 5
Hodnost arcivévody je nižší než král, ale vyšší než vévoda. Byl to titul panovníků Rakouska, habsburských římsko-německých císařů, rakouských císařů a také členů Habsburského a Habsbursko-Lotrinského klanu.Tato čepice byla roku 1616 darována se stříbrnou bustou městu Klosterneuburgu, kde se dodnes nachází.
Koruna rakouských císařoven a uherských královen - číslo 6
Koruna byla vyrobena pro manželku císaře Františka Josefa I., Alžbětu Bavorskou(1837-1898), známou pod přezdívkou Sissi, u příležitosti císařské korunovace v roce 1867.Alžběta byla považována za nejkrásnější panovnici své doby. Podle některých informací by se koruna měla nacházet v držení Habsburků.
Koruna Ludvíka XV. - číslo 7
Ludvík XV.(1710 - 1774) byl francouzský král z rodu Bourbonů, pravnuk Ludvíka XIV., "Krále Slunce". Slavné jsou jeho milenky - madame de Pompadour a madame du Barry.
Při vypuknutí francouzské revoluce roku 1789 byl kostel sv. Diviše jedním z prvních cílů davu, který vytáhl z hrobů zesnulé panovníky, roztrhal je a vykradl tamní pokladnici. Pouze koruna Ludvíka XV. unikla během této události zničení. Všechny ostatní francouzské koruny, bylo jich kolem dvaceti, byly nenávratně zničeny. Koruna byla zdobena nesmírně cennými drahokamy, známý je diamant Regent nebo diamant Sancy. Bylo v ní vsazeno i osm diamantů, které králi Ludvíku XIV. věnoval kardinál Mazarin. Při davovém šílenství byla koruna o všechny pravé kameny okradena, ale přesto i s nepravými kameny se nachází v pařížské galerii Louvre.
Tzv. koruna císaře Karla Velikého - číslo 8
Tato koruna byla v roce 1180 zhotovena pro krále Filipa Francouzského(1165-1223). Od jeho vlády s ní byli korunováni všichni francouzští králové. Existovala ještě v roce 1534. Roku 1595 zmizela během nepokojů vyvolaných Katolickou ligou.
Koruna krále Kristiána V. - číslo 9
Říká se jí "absolutní koruna", byla používána v době absolutní dánské monarchie. Král Frederik III. ji nechal udělat pro svého syna Kristiána V.(1646-1699) v Kodani. Insignie je od roku 1671 oficiální královskou korunou Dánského království.Jsou na ní safíry, spinely, granáty a diamanty. Na obroučce jsou čtyři velké drahokamy. Koruna i další korunovační klenoty se nacházejí v klenotnici zámku Rosenborg v Kodani.
Nizozemská královská koruna - číslo 10
Roku 1806 vyhlásil Napoleon I. Bonaparte Holandské království, které zabíralo plochu současného Nizozemska a Belgie. Svého bratra Ludvíka jmenoval králem. Když se roku 1831 od Holandska odtrhla Belgie, koruna z roku 1815 pozbyla platnost pro celé území. Byla proto u příležitosti korunovace Williama II. v roce 1840 zhotovena nová koruna, která byla předlohou pro tuto repliku.
Nizozemští panovníci nebyli nikdy touto korunou korunováni, mimo jiné je příliš těžká, během korunovačního obřadu jsou klenoty pouze vystaveny.
Dědičná královská koruna krále Karla X. Gustava Švédského - číslo 11
Koruna byla vyrobena pro švédského krále Karla X. Gustava(1622-1660), ale použita byla již při korunovaci královny Kristiny(1626-1689). Pro Karla X.byla spěšně upravena Kristinina koruna, úpravy trvaly pouhých čtrnáct dní.Koruna má osm trojúhelníkových paprsků, zůstala dodnes v původním stavu. Pouze Gustav III. doplnil pro svou korunovaci v roce 1772 na korunu heraldický znak dynastie Vasa - černé emailové snopy obilí.Původní klobouk s hermelínem byl nahrazen světle modrou čapkou se zlatými výšivkami.
Koruna Štěpána Bočkaje - číslo 12
Tato v Turecku zhotovená koruna putovala v roce 1605 od sultána Achmeda přes velkovezíra Mohammeda Pašu do rukou Štěpána Bočkaje(1557-1606), vládce Sedmihradska, jako znak uznání jeho vladařské moci. Tolik se píše v popisce, spíše to bylo proto, že Štěpán svým povstáním proti Habsburkům umožnil Turkům znovu dobýt některá území na Slovensku nebo v Uhrách.
Kazaňská čapka - číslo 13
Je to jedna z nejkrásnějších korun staré ruské říše. Objednal si ji po svém vítězství nad Kazaňským chanátem a jeho začlenění do ruské říše v roce 1552 první ruský car Ivan IV.(1530-1584), nazývaný též Ivan Hrozný, i když jméno neodpovídá, spíše to byl car majestátní a silný, lidmi celkem oblíbený.
Koruna pochází z roku 1553 a je druhou nejstarší v Rusku. Zlatá koruna je poseta perlami, granáty a tyrkysy. Sobolí kožešina byla přidána pro okrasu a pohodlí. Vzhled koruny kombinoval ruské a orientální umělecké tradice. Tři řady osmi křížovitých listů usazených na kalotách připomínají svým tvarem obrys Chrámu Vasila Blaženého v Moskvě. Právě na počest dobytí tatarských chanátů, Kazaně a Astrachaně, nechal Ivan postavit tento výjimečný chrám.
Jistě jste si všimli, že u některých šperků mám více informací, jinde pouze stroze napíši, o co se jedná. Je to tím, že na výstavě byli velmi skoupí, jejich popisky byly značně nedostatečné, bez informací o letopočtech a jiných zajímavostech. Méně znalý divák se určitě velmi těžko orientoval, komu vlastně ta která koruna patřila a kam ji v dějinné epoše zařadit. Snažila jsem se tedy dohledat alespoň letopočty u vladařů, aby bylo jasné, v které době insignie vznikly. A občas jsem našla i popis či alespoň bližší určení, tak jsem vše doplnila. Je to škoda, že byla výstava o toto chudší, většinou jsou popisky až moc dlouhé, což jistě také není dobře. Ale tak úsporné, jako byly u této výstavy, jsem ještě neviděla.
Informace
- Ostravské muzeum
- zámek Valtice, výstava korunovačních klenotů
- Wikipedie
Fotografie jsou mé vlastní, omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu u některých mých fotek. Návštěvníci, sklo i má nezkušenost stojí za několika špatnými záběry.
Autor: Alena Prchlíková