joudaweb - časopis Čekanka

Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.

Děkuji všem autorům za pilné přispívání.

Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová

Korunovační klenoty v evropských dějinách - 4.díl

15. března 2017

Koruna krále Jiřího IV. Anglického

V dnešním díle je několik anglických korun, korunovační klenoty pocházející z Prahy z doby Rudolfa II. a na závěr si prohlídneme dvě koruny z druhého konce světa.

Koruna krále Jiřího IV. Anglického - číslo 24

Tato koruna byla vyrobena pro krále Jiřího IV.(1762-1830) na korunovaci, která se konala v roce 1821. Král si přál, aby byla koruna ozdobena nikoli liliemi, ale růžemi, bodláky a čtyřlístky. Koruna se proslavila díky poštovním známkám, na nichž s ní byla vyobrazena královna Viktorie. Koruna je nejznámější z dochovaných korunovačních insignií Spojeného království.

 

 

Koruna královny Alžběty - číslo 25

Královna Alžběta (1900-2002) byla manželkou krále Jiřího VI. Anglického (1895-1952). Největší atrakcí britské koruny je legendární diamant Koh-i-Noor / Hora světla / se 108,93 karáty. Tento známý diamant byl nalezen již před čtyřmi tisíci lety asi v Indii. Při korunovaci krále Jiřího VI. v roce 1937 byla londýnským klenotnictvím Garrard zhotovena tato koruna pro jeho manželku, královnu Alžbětu. Dnes se nachází v Toweru.

 

Koruna velšského prince Charlese - číslo 26

Investirurní koruna ( uvádějící do úřadu) současného velšského prince Charlese (1948). Při jmenování r.1969 vystupoval se všemi odznaky své hodnosti. Ty byly tradiční a konzervativní​ s výjimkou koruny, která má zcela moderní charakter.Jen malá připomínka, Charles, princ z Walesu, je potomek Přemyslovců...

 

Koruna carského Polska

Koruna carského Polska - číslo 27

Po potlačení polské autonomie se nechal car Mikuláš I. korunovat v roce 1852 ve Varšavě pro zvýraznění naprostého začlenění Kongresového Polska do Ruské říše. 1. dubna 1863 byla koruna Anny Ivanovny prohlášena královskou korunou polské části říše. Originál je uložen v Kremlu.

 

 

Svatá koruna Uher - číslo 28

Koruna sv. Štěpána. Obroučka koruny je byzantského původu a koruna je zdobena obrazy císaře Michaela VII. Duky /1071-1078/ a také jeho současníka císaře Konstantina Porfyrogenneta, tudíž musela být zhotovena v době jejich vlády. Svatoštěpánská koruna je symbolem uherské jednoty. Touto korunou byli korunování uherští králové, ale i rakouští panovníci. Posledním z nich byl v roce 1916 Karel I. Habsburský. Je uložena v Národním muzeu v Budapešti.

 

 

Uherské korunovační žezlo - číslo 29

Žezlo je v Uherském království známé od poloviny 11. století. V zakladatelské listině obce Tihany v roce 1055 je uveden Ondřej I. jako první křesťanský majitel žezla.

 

Rakouská císařská koruna Rudolfa II.

Rakouské císařské klenoty - číslo 30,31,32,33

Nejkrásnější koruna západních zemí byla zhotovena za vlády císaře Rudolfa II. v roce 1602 v Praze. Byla vyrobena pod vedením dvorského zlatníka Jana Vermeyena jako soukromá rodová koruna v pražské dvorní dílně, protože císař nechtěl být vždy odkázán jen na říšskou korunu uchovávanou v Norimberku. Složení drahokamů má symbolický význam, který panovník přikládal vlivu a působení drahých kamenů. Po zániku Svaté říše římské patřila rakouským panovníkům z rodu Habsbursko-Lotrinského. Z české Svatováclavské koruny byl převzat motiv lilií. Je jich osm, stejně jako je osm částí na říšské koruně.

 

Královské žezlo a jablko nechal vyrobit v roce 1612 Rudolfův bratr Matyáš. Žezlo je z části vyrobeno z rohu bájného jednorožce, ze zubu jednorohého narvala. Na rozdíl od koruny, která nebyla nikdy ke korunovaci rakouských císařů použita, žezlo a jablko se používalo jako české královské klenoty nebo při akcích Arcivévodství rakouského. Obě památky jsou vyrobeny ze zlata, zdobeny emailem, tabulkovými kameny, rubíny, safírem a perlami. Žezlo bylo vyrobeno v roce 1615. Všechny poklady se nacházejí v klenotnici vídeňského Hofburgu.

 

 

Zlatá koruna Inků a Brazilská císařská koruna

Zlatá koruna Inků - číslo 34

Inkové, jihoamerický vládnoucí rod, vytvořili mezi roky 1200-1450 jediné opravdové impérium v době před objevením Ameriky. Koruna se nachází ve Zlatém muzeu v Limě, Peru.

 

Brazilská císařská koruna - číslo 34, na fotografii vzadu

Brazilská koruna je známá jako Koruna Doma Pedra II., byla vyrobena 1841 a byl s ní korunován pouze Pedro II. Brazilský. Měla by správně být vyložena zeleným sametem, ne červeným.

 

 

 

A jsem na úplném konci. Je samozřejmé, že na výstavě bylo šperků daleko víc, ale nemůžu celou výstavu vměstnat na tyto stránky. Ale ani nechci, koho téma zajímá a rád se podívá na historickou krásu, nechť zavítá do Ostravského muzea nebo počká, je velmi pravděpodobné, že výstava bude převezena i do jiného města. Jak jsem zjistila, když jsem hledala informace o vystavených korunách, tato výstava nebo jí podobná byla minulý rok na zámku ve Valticích.

 

 

Informace

- Ostravské muzeum

- zámek Valtice, výstava korunovačních klenotů

- Wikipedie

 

Fotografie jsou mé vlastní, omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu u některých mých fotek. Návštěvníci, sklo i má nezkušenost stojí za několika špatnými záběry.

 



Podívejte se do galerie

Autor: Alena Prchlíková


komentářů: 2