Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Úsměvné i zajímavé!
23. ledna 2012Nevím, jak dalece je následující historka jednak známá a jednak pravdivá. Myslím ale a zároveň doufám, že při jejím přečtení se přesto pobavíte.
V Praze na Vyšehradě sídlila nebo ještě stále sídlí agentura, která se zabývá sledováním veškerého tisku, a jednou z jejích činností je také služba, která nabízí potenciálním zájemcům - zejména známým osobnostem - na jejich požádání zaslat všechny vystřižené články nebo informace o nich, které kdy byly otištěny.
Traduje se historka o tom, že národní umělec Jindřich Jindřich, sběratel chodských lidových písní, etnograf a hudební skladatel, který se velice zasloužil o rozvoj chodské kultury, si také vyžádal službu této agentury, a ta jeho požadavek splnila beze zbytku. A tak se jistě podivil, když mezi články o jeho práci, zásluhách a snažení na poli kulturním našel článek, ve kterém se psalo o tom, že jistá nešťastně zamilovaná dívka neunesla zradu svého milého, rozhodla se proto ukončit svůj život a učinila tak skokem z mostu do Vltavy s výkřikem na rtech "Jindřichu, Jindřichu!".
O této historce jsem se dověděla zhruba před třiceti lety při prohlídce Vyšehradu a shodou okolností při téže události - cestovala jsem totiž právě na seminář do Babylonu u Domažlic - jsem se znovu setkala s příjmením Jindřich. Jmenoval se tak jeden z přednášejících na semináři a já - zvědavá - jsem se ho tedy dovolila zeptat, jestli má něco společného s "tím známým" Jindřichem Jindřichem. Měl, byl to snad jeho synovec nebo prasynovec, už to přesně nevím, a docela byl potěšen, že jsem si na něj pamatovala.
Již od svého raného mládí mám moc ráda lidové písně, ať české, moravské, nebo slovenské a ráda jsem vždy poslouchala v rádiu hudební relace, např. Na besedě u cimbálu, nebo Hrají a zpívají Plzeňáci, a při těchto pořadech jsem se dovídala i etnografické zajímavosti z různých oblastí naší země a v některých z těchto pořadů i Jindřich Jindřich sám vystupoval nebo se o něm hovořilo, a tak jsem o něm dost věděla.
Život je zkrátka jedna velká náhoda!
Autor: Jiřina Tabášková