Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Simona Monyová
16. srpna 2011Dnes má pohřeb Simona Monyová, spisovatelka, kterou paradoxně proslavil až její tragický osud.
Znala jsem ji osobně, ovšem patřila jsem mezi ty její známé, s nimiž ráda pokecala, ale jimž se nemínila svěřovat. Naopak, často se mi zdálo, že mi až demonstrativně předvádí, jak je v pohodě a jak všechno, práci i rodinu, bravurně zvládá.
Nevím, jak bych se zachovala v případě, že by se mi svěřila se svými těžkostmi. Médii běhají odsudky jejích přátel za to, že věděli a neohlásili. Jenže ona se jim určitě svěřovala právě pod podmínkou zachování mlčenlivosti.
Ale řešit nyní jakákoli "kdyby" teď nemá smysl. Jenom se musím zamyslet nad tím, jak je absurdní, že ačkoli byla autorkou bestsellerů, ve známost vešla až nyní. Přitom podle počtu prodaných výtisků si dávno plně zasloužila stejnou, ne-li větší publicitu než mnohá mediálně známější jména. V té souvislosti mě ihned napadlo "Simona se tomu od srdce zasměje, až se o tom dozví..."
Nemá cenu nyní pateticky posílat Simoně jakékoli vzkazy. Cenu má popřát jejím blízkým, aby byli hodně silní a stateční a aby se jejich šrámy na duši co nejdříve zahojily.
Autor: Táňa Kubátová