Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Jedna z turistických atrakcí Prahy
5. února 2012Nedávno se v denním tisku i na internetu objevil článek o jedné ze zajímavých turistických atrakcí Prahy. Pro obyvatele Prahy to je jistě známá věc, ale třeba si můj článek přečtou také čtenáři z různých oblastí naší země, kteří o ní nevědí a neslyšeli o ní.
Jedná se o nejužší pražskou uličku, která se nachází na Malé Straně v ulici U Lužického semináře v blízkosti Karlova mostu a nemá žádné jméno. Vybudována zde byla kdysi ve středověku jako přístupový koridor k Vltavě. Tvoří ji kamenné schody, je dlouhá asi 10 metrů, široká maximálně 77 centimetrů a v nejužším místě pouze 70 centimetrů.
V současné době slouží jako přístupová komunikace do restaurace Čertovka, a to, co ji také činí zajímavou a lákavou pro turisty, je, že průchod uličkou řídí - z důvodu její šířky - semafory. Na obou koncích uličky jsou namontována tlačítka k povolení jejího průchodu.
Zatímco turisté to považují za atrakci, důvod pro opatření uličky semafory je však zcela prozaický. Jejich zabudování bylo totiž uloženo v kolaudačním rozhodnutí jako podmínka pro povolení provozu restaurace Čertovka, neboť ulička zároveň slouží jako úniková cesta z ní.
Ulička je lákadlem pro naše i zahraniční turisty, kteří si ji jako zajímavou atrakci fotí, neustále vchod do ní obléhají, mačkají tlačítka semaforu a uličkou tam a zpět procházejí. Východ z ní vede na terasu restaurace, z níž je krásný výhled na Vltavu, Karlův most a na Pražský hrad. Je zde příjemné posedět a pokochat se pohledem na toto panoráma.
Průchod uličkou má ale háček v tom, že ne všichni zde mohou s ohledem na své proporce projít. Traduje se, že jedna poněkud robustnější zahraniční turistka přecenila jak možnosti své, tak i možnosti uličky a jednoduše se v ní zasekla a nemohla v průchodu ani pokračovat, ani se vrátit. Až přivolaní záchranáři jí pomohli z uličky ven, ale i pro ně to bylo náročné a trvalo to okolo dvou hodin, než se jim to podařilo. Nevím sice, co je na tom pravdy, ale možné je vše.
Přečtení výše zmíněného článku v novinách ve mně evokovalo vzpomínku na dobu před dvěma lety, když jsem navštívila Prahu a při procházce se zde také zastavila, uličkou prošla a pokochala se krásným výhledem, který opravdu stál za to. Vždy, když navštívím Prahu a mohu se jejími ulicemi projít a prohlédnout si její zajímavosti a pamětihodnosti, tak mě to potěší.
A co mě také přivedlo k napsání tohoto článku?
Vyfotografovala jsem si totiž vchod do uličky také, a když jsem si po přečtení článku v novinách vyhledávala další různé zajímavostí o uličce na internetových stránkách, náhodou jsem zde objevila jednu fotografii, která je dost podobná té mé, jenže zřejmě jsem stála blízko a ve snaze vyfotit semafor jsem zvedla fotoaparát trochu výše, čímž se mi zase nepodařilo zabrat do objektivu i ty schody.
Pro zajímavost uvádím internetovou adresu, na které si můžete prohlédnout fotografii, o které jsem se zmínila a která je tam uvedena jako první v pořadí, a také ještě další fotografie uličky.
A pro srovnání níže nabízím k prohlédnutí tu moji.
Zajímavá ale je skutečnost, že i když je tato ulička široká v nejužším místě jen 70 centimetrů, tak přesto jí nepatří z tohoto hlediska v České republice prvenství. Jako nejužší je v České knize rekordů zapsaná Katova ulička v Kadani, která je široká jen 66 centimetrů a dlouhá 55 metrů.
Co dodat na závěr?
Jsem si vědoma, že jsem zde nenapsala žádné nové věci, ale třeba jsem svým vyprávěním potenciální čtenáře aspoň trochu zaujala a pobavila, neboť právě o to jsem se chtěla pokusit.
Autor: Jiřina Tabášková