joudaweb - časopis Čekanka

Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.

Děkuji všem autorům za pilné přispívání.

Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová

Poezie do dnešní doby

24. března 2020

Když jsem ji uslyšela, uvědomila jsem si, jak se mi stýská po Leoniných básničkách. To už byl jen krůček ke vzpomínce na srpen roku 2013, kdy jsme si to veršovaly o úplňku a dorůstání. Jak nám tehdy bylo lehce...

ZKOUŠÍME STÁT

 

(od Nikoho pro Někoho)

 

 

Zkoušíme stát na zlomených nohou

Síla svalů nestačí, když nemá oporu v kostech

Oblečeni do paragrafů, chráněni zákony

Prcháme po papírových mostech

A pod nohama nám hoří Matka Země

Lžící na polévku pojídáme čas

Na každé vědomé myšlence hledá rozum chybu či kaz

Snad rok hlodavce vše rozryje a zboří

A ticho v mysli uhasí, co hoří

Lidské srdce je červený kůň, co běží

Něco ho splašilo, zastavíš jej stěží

Chceme víc, ale víc už není

Život v blahobytu je iluze snění

Noc bude patřit navždy hvězdám

Tak jako nebi slunce a měsíc

Štěstí nenajdeš u Apolináře

Nic nepomohou slova velké ráže

Raději si lehni do stínu stromů

A uč se člověče naslouchat, růst a žít

Dál zkoušíme stát na zlomených nohou

V hypnotickém stavu opojeni touhou

V prostoru vesmíru jsme otiskem v písku

Který smyje voda, rozfouká vítr, vysuší slunce

A hlasitou frekvenci srdce překryje ticho a noc

 

Báseň četl Jarda Dušek v závěru pořadu Malá Vizita & Duše K - tentokrát o koronaviru s Milanem Calábkem 15.3.2020

Kdo znají, věřím, že budou souhlasit, že to bylo úžasné. A těm, co tento typ pořadů sice nesledují, přesto doporučím. Milan Calábek vám vysvětlí, jak na koronavirus vyzrát.

Zkrátka ráno si dáte Antabus a večer glukonát měďnatý - jak prosté milý Watsone. Jen musíte přesvědčit lékaře, aby vám jej předepsal, bez receptu ani ťuk.

(Prosím, to není legrace. Podrobnější vysvětlení, jak působí tyto látky v těle, najdete v pořadu.)

Jako nevěřící Tomáš jsem hledala a stejné jsem našla zde.

Do dalších dnů přeji nám všem hodně sil i zodpovědnosti. To vše překryté lehkým závojem humoru i solidarity.

 

Pamatujte: Chceme víc, ale víc už není...


Poznámka šéfredaktorky: pan Dušek nám povolil báseň uveřejnit

Autor: Dáša Zichová


komentářů: 14