joudaweb - časopis Čekanka

Z Můstku, kde jsme vystoupili z metra, jsme si vyfotili liduprázdný Václavák a namířili si to na Staroměstské náměstí. Bylo právě jedenáct a s malou skupinkou lidí jsme si užili nezvykle komorní představení Staroměstského orloje. Na Karlově ulici se pár krámků s trdelníky snažilo prodávat svoji sladkost od stolku postaveného mezi dveřmi, jenže nepříliš úspěšně. Lidí jako šafránu, a navíc, copak může člověk konzumovat jídlo, má-li na puse roušku?

Karlův most byl maličko plnější než ulice kolem něj, ale oproti normálu s hlučícími turisty byl i přesto hotovou oázou klidu. (Pro zájemce jsme zde natočili i krátké panoramatické video).

Nové zámecké schody zely prázdnotou, až na jednu paní v oranžové vestě, která zde měla asi uklízet, jenže nebylo co a po kom. Na Hrad se jít nedalo a dokonce i čestná stráž měla volno.

Zamířili jsme k Loretě a u ní si dali odbočku na Nový svět, bohužel právě poněkud rozkopaný. Posléze jsme zamířili do zeleně pod Petřínem. Prošli jsme Hladovou zdí a cikcak sešli kolem jezírka k letohrádku Kinských. A odtud už na tramvaj a zpět z příjemné historie do koronavirové současnosti.

Musím přiznat, že ač je Praha vylidněná z důvodů velmi smutných, vycházka mě nadchla. Byl to neopakovatelný zážitek, navíc umocněný krásným slunečným počasím. Proto jsem se odhodlala se o něj s Vámi podělit, ačkoliv mám nepsavé období a nic menšího než právě takováto rarita by mě k psaní nepřimělo.

Přeju vám všem, ať se s virem nepotkáte, a pokud ano, ať s ním zostra zatočíte. A užijte si svátky jara, jak nejlépe je to možné.