joudaweb - časopis Čekanka

Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.

Děkuji všem autorům za pilné přispívání.

Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová

Novoroční přání

21. ledna 2022

Letošní přání do nového roku spojím s verši krnského rodáka Josefa Nováka. Byl ochotníkem v jednotě Sokol Krnsko, hrál i režíroval v dramatickém odboru Baráčník a v divadelním spolku Kolár. Organizoval kulturní život, vedl Osvětovou besedu, skládal i recitoval verše.

Vybrala jsem z jeho sbírky Verše tři, které se hodí k této době. Za soubor veršů velmi děkuji paní Šímové a zejména výtvarníku a tiskaři Zdeňku Golovi, který knihu vydal, na přání paní Šímové se po ní podíval a jeden výtisk mi poslal.

 

Josef Novák byl také zakladatelem baráčnického měsíčníku Život Budovcovy župy a rychtářem. Za svého života podporoval baráčnický spolek, rozvíjel jeho myšlenky, zvyky a český jazyk v celé jeho nádheře.

 

Pojďme společně usednout s šálkem kávy či čaje, vánočkou nebo cukrovím, a zklidněme svou mysl nad verši, které budou pro vás nové. Vzpomeňme na člověka, který po celý svůj život přispíval k tomu, aby naše žití bylo bohatší a spokojenější.

 

Josef Novák, sbírka Verše, část Rokem a životem, oddíl Zima

 

Cestou vánoční

 

Jdu cestičkou sněhem posypanou

k domovu, kde střechýle planou

v posledním slunečním svitu.

Hluboko v srdci mám skrytu

touhu být doma po letech,

kdy se mi stýskalo po dětech,

abych v teple jejich objetí

poznal, jak ten čas letí…

 

Jdu cestičkou mně tak známou,

kde vše mluví pro mně dávnou

řečí mých mladých let,

než odešel jsem dobývat svět.

Právě čas vánoční mi srdce vzal

do dlaní, abych je zpovídal,

zda život, jenž jsem žil,

se tvému srdci přiblížil.

 

Proto když zvony vánoční

nad údolím Jizery zní

cítím, že nelze vymazat

ze srdce, co jsem měl rád.

 

 

Až zvony vánoční

 

se nad krajem rozezní…

a večerem se okna rozzáří

a štěstí se odrazí ve tváři

všech, kdo radost mají

a láskou srdce naplňují.

 

V té chvíli tajemné

se nad hlavou rozžehne

miriáda hvězd s hvězdou hvězd,

jež tě do Betléma bude vést.

 

Do Betléma lidských srdcí

v této tajuplné noci,

kde víra v lepší člověka

jak jeho touha odvěká

se naplno rozezní

jak hlas zvonu vánoční.

 

 

Štědrý večer

 

“Dnes musím domů”,

řekl mi poutník

co chodil krajem -

“Je štědrý večer…

mám hlasy zvonů

rád i koledy,

jež rozezvučí miliony hrdel.

Nesčetné oči rozzáří

a smutek zaplaší,

co v srdci se skrývá,

aby ta chvíle

kouzelná, milá,

plničká štěstí v srdci mém

nebyla pouhým snem.”

Ach, proč já jsem tak chud,

když srdce mám,

které by rozdalo poslední,

abychom byli všichni šťastni,

abychom byli všichni lidmi,

abychom nezapomněli,

že srdce lidské je

proto, aby dobro činilo,

že srdce lidské je,

aby jako poutník se vrátilo

tichým, štědrým večerem,

a mohlo říci s úsměvem:

mám rád zvony,

neboť ve mně vyzvánějí

slavnostní Gloria…

kéž nezmizí ta chvíle…

to zdáli zvony zaléhají

…”a na zemi pokoj

lidem dobré vůle”!

 

Přeji všem krásný nový rok 2022, plný radosti a spokojenosti...

 

 

Autor: Alena Prchlíková


komentářů: 1