Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Královská cesta se měnila
30. května 2022Tato trasa slavnostních panovnických průvodů Prahou je známá, ale my si k ní přidáme pár zajímavostí, na které se někdy zapomíná.
Cesta první, zahrnující Vyšehrad
Budoucí císař Karel IV. původně ustanovil, aby se každý panovník vydal z Pražského hradu den před svou korunovací českým králem na Vyšehrad, a poklonil se tam památce přemyslovských předků, z nichž on pocházel po matce Elišce Přemyslovně. Po modlitbách se pak měl vrátit zpět na Pražský hrad k večerní pobožnosti.
Král si v září 1347 na tuto cestu oblékl oděv, jímž chtěl připomenout prostý původ Přemyslovců, takže se odlišoval od honosně nastrojeného doprovodu. Ovšem i když byl národem ctěn, zůstal jediným českým králem, který tuto cestu absolvoval.
Cesta druhá začínala u dnešní Prašné brány
Jeho syn Václav IV. byl korunován v červnu 1363 jako dvouletý, takže trasu na Vyšehrad a zpět neabsolvoval, ale roku 1383 ji pozměnil. Rozhodl se k tomu poté, co v únoru onoho roku přesídlil z Pražského hradu do nového sídla zvaného Králův dvůr, které si dal vybudovat ve Starém Městě u předchůdkyně dnešní Prašné brány (a kde čeští králové sídlili až do dubna 1484). Tehdy nařídil, aby jeho nástupci zahajovali Královskou cestu na Pražský hrad právě zde.
Jeho bratr Zikmund, jenž se nechal v červenci 1420 ve zkráceném řízení korunovat na Pražském hradě (který byl v držení jeho příznivců), neměl po porážce na Vítkově na slavnostní průvod nepřátelsky naladěnou Prahou ani pomyšlení, takže novou trasu absolvoval teprve roku 1438 Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský.
Tato druhá Královská cesta byla až do 17. století o něco delší než ta stávající, a to kvůli zajížďce, kterou si vynutil terén svažující se od Pražského hradu k Malé Straně. Jak vidíme, vedl Celetnou na Staroměstské a Malé náměstí, Karlovou ulicí, přes Křižovnické náměstí a Karlův most, dále Mosteckou přes Malostranské náměstí do Nerudovy, na Úvoz, Pohořelec, Loretánské náměstí a Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí.
Cesta třetí, zkrácená
Tato varianta se začala používat od 17. století, kdy vznikla nová odbočka z Nerudovy ulice – ulička zvaná Ke Hradu, díky níž odpadla objížďka přes Úvoz, Pohořelec, Loretánské náměstí a Loretánskou ulici.
Autor: Stanislava Jarolímková