Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Pohled do vesmíru
31. března 2012Jistě jste také nejednou zaklonili hlavu a váš pohled ustrnul na obloze plné třpytivých hvězd. I naše Slunce je jednou z nich. Kolem žhavé hvězdy je mnoho poznaného, ale stále také převažují záhadná tajemství. Od dětství mě tyto taje lákaly a tak jsem pročítala nejrůznější knížky, zaobírající se touto tématikou…
Známý je například vznik slunečních skvrn. Jsou to erupční jevy s poruchami v magnetickém poli. Některé trvají pouze několik hodin a jiné můžou ´žít´až několik měsíců. Jejich velikost se pohybuje od stovek až do tisíců kilometrů. Dále také víme, že se naše Slunce skládá z vodíku a hélia, ovšem celkové složení prozatím neznáme.
Při vzniku velkých slunečních erupcí, dochází i na naší Zemi k poruchám v magnetickém poli, které nezýváme geomagnetické bouře. Dlouhodobá pozorování ukázala, že slunce střídá větší aktivitu s menší v rozmezí asi tak 12ti let.
Před krátkou dobou k nám dorazila z médií zpráva, že se k nám blíží velká sluneční bouře, která může způsobit výpadky elektrotechniky a různých signálů. Nakonec ale vše dobře dopadlo a předpokládaná intenzita nenabyla naplnění a především Zemi nezasáhla přímo, ale prošla ´kolem´. Citlivější jedinci mohou silnější geomagnetické bouře pocítit i na svém zdraví (například kardiaci).
V minulosti už byla lidmi jedna taková větší sluneční erupce zaznamenána. Bylo tomu v roce 1859. Na severní polokouli tenkrát bylo z provozu vyřazeno telegrafní vedení a z drátů létaly jiskry, které zapalovaly co měly v dosahu. Několik telegrafistů dokonce utrpělo popáleniny. Tento jev provázela siná polární záře, kterou mohli vidět i lidé daleko odsud..
Předpokládá se, že naše slunce svítí už asi 4,5 miliardy let. Jeho životnost se zdá vědcům být teprve někde v třetině, nebo polovině své existence.
Věděli jste, že je Slunce od Země vzdáleno přibližně 150 milionů kilometrů? Není to moc, ale ani málo. Je to přesně tak akorát, aby se mohl náš zdejší život i nadále vyvíjet.
Povrchová teplota na Slunci se odhaduje na zaokrouhleně 5500 stupňů Celsia. Ovšem kolem jádra je teplota ještě mnohonásobně vyšší……
Až zase někdy vaše oči zastaví na nebeské obloze a nebo je přimhouříte v teplé sluneční záři, vzpomeňte jak je vesmír zajímavý a kolik skrývá tajemství.
Autor: Blanka Tauerová