Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Geniální řešení paní Arnoštky
8. července 2023
Pracovala jsem dlouhá léta jako sestra v zubní ordinaci a naskládalo se tolik příběhů, třeba tenhle :
Pracovala jsem jako sestra v zubní ordinaci na takovém typickém venkovském středisku, znáte to, jeden praktický lékař, zubař, dvakrát týdně dětská poradna, jednou týdně gynekolog a k tomu příslušný počet sestřiček. Jednou z nich jsem byla i já. Byly jsme tam s paní doktorkou už skoro osm roků, takže jsme ty své pacienty většinou znaly, ale jednou přišla do ordinace taková sporá, čilá babka, na každé vsi takovou mají - všechno vědí, všechno okomentují a radí, ale neškodí. No a tuhle jsme neznaly.
Přišla, usadila se do křesla a požádala paní doktorku, jestli by se jí nemohla podívat na její "falešné zuby", že jí to v puse nedrží, nemůže se s nimi najíst, vypadávají jí ven a mačkají. Paní doktorka chvíli pracovala, zkoušela, ale viděla jsem, že není něco v pořádku, a když se zeptala, kde jí ty zuby dělali, že je to špatně, nesedí to a ani velikost neodpovídá a vypadá to, že ani nejsou její, tak nás paní Arnoštka omráčila sdělením, že jsou po dědkovi, který jí před půl rokem umřel a že jsou hezčí než ty její a že si myslela, že by je mohla nosit ona. Sáhla do kabely a vyndala ty svoje, ale řeknu vám, to byl už téměř muzeální kousek, vyrobený snad ještě za první republiky.
Nabídly jsme, že zhotovíme zuby jen pro ni, že jí budou slušet a hlavně dobře sloužit. Arnoštka nadšeně souhlasila a po potřebných procedurách a zkouškách nastal den D, kdy jsme odevzdávaly hotový výrobek.
Zoubky byly pěkné, jak perličky, laborantka vybrala drobné hezké, odpovídající i drobné postavě. Paní Arnoštka byla nadšená, spokojená. Radostně odcházela a těšila se, jak se bude na vsi vychloubat.
Přišla ještě na nějakou menší úpravu asi za týden a přinesla nám, jako výraz spokojenosti, každé pytlík krásně žluťoučkých, drobně nakrájených nudlí - no neberte to!
Setkala jsem se s ní asi za měsíc v místní Jednotě, zářící, usměvavou a s mírným uzarděním mi sdělila, že co má ty nové zuby, tak jí začíná nadbíhat soused Vaněk... A ještě po pár dnech se nám doneslo, že jí tam chodí štípat dříví a nosí ji z lesa košíky hub a Arnoštka mu z nich vaří polívky.
Tak skrzevá u nás vyrobené zuby dva osamělí lidí k pohodě a štěstí přišli! To vás ta práce hned víc baví.
Autor: Johana