Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Něco o houbách.
Když teď tak rostou, tak přidám i svoji zkušenost s houbama. Jeli jsme už domů z dovolené v Chorvatsku - autem, a vyvstala potřeba zastavit u lesa! Poodešla jsem do křoví, podřepla na bobek a vykonala co bylo třeba, když najednou koukám, kousek ode mne hříbek a vedle druhý. Tak jsem svlékla tričko, vyrobila tašku a začala hledat - a nacházela.
Manžel se divil, co tam tak dlouho dělám, a vydal se mě zkontrolovat. Když viděl, jaký mám úspěch, tak hledal a nacházel se mnou. Když jsme měli potřebné množství tak na vydatnou pověstnou pochutinu, tak jsme popojeli do nejbližší vsi, zakoupili pět vajíček a na kraji obce na malém parkovišti jsem se jala připravovat tu dobrotu, ale jel kolem na kole jeden místní občan, chvíli koukal a pak se ptal, co že s tím budu dělat. Vysvětlila jsem a pozvala ho, ať se k nám připojí, ale bylo zle, občan se pokřižoval a prozradil, že nás po tom bude minimálně bolet břicho, maximálně můžeme i umřít a odjel. Jenže my jsme byli houboznalci, tak jsem se nenechala odradit a pokračovala jsem. Už jsme si pochutnávali, když jel zpátky, tak se zděšeně díval, pak nám řekl, že se za nás bude modlit. Přece jen nás trošku zviklal, tak jsme si řekli, že se budeme pozorovat a informovat navzájem o svém zdravotním stavu.
No, přežili jsme to ve zdraví a jen jsme litovali, že jsme se nezdrželi v tom lese déle, mohli jsme mít i na sušení..
Autor: Johana