joudaweb - časopis Čekanka

Takže apríl - je to den, který je spojen s různými žertíky, milými a někdy i nemilými zlomyslnostmi, které si lidé - většinou sobě blízcí - navzájem připravují.

 

Není to sice původem český zvyk, ale postupem doby díky smyslu pro humor našich lidí se u nás také zabydlel a zdomácněl.

 

Není ani docela dobře známo, proč vznikl, ale mohla na to mít vliv i ta okolnost, že právě začátkem dubnu většinou definitivně (i když někdy i později se ještě objeví jeho poslední záchvěvy) končí zimní období a vládu nad přírodou přebírá jaro se všemi radostmi a krásami, které postupně přináší. Tohle všechno pak vyvolávalo u lidí veselou náladu a nutilo je vymýšlet různé žertíky a taškařice. Možná na to mohly mít vliv i blížící se svátky jara, které také lidem přinášejí hodně radostí. Nejsem si tím ale tak jistá, protože Velikonoce jsou sporadicky i koncem března, podle toho, jak jejich období vychází podle kalendáře.

 

V posledních letech tato tradice proniká i do závažných oblastí našeho života, např. v denním tisku se v tento den většinou objeví zpráva nebo i více zpráv, které jsou aprílové a pak věřme nebo nevěřme ostatním seriózním zprávám, že?

 

Vzpomínám si na jednu takovou, když před několika lety v jednom deníku byl uveden článek v tom smyslu, že vůbec není pravda, že Národní divadlo bylo postaveno a obnoveno za pomoci sbírek lidí, čemuž odpovídá i nápis na oponě Národ sobě, ale že se přihlásil dědic - potomek prvního majitele původní stavby. Tak takové a podobné zprávy to mohou být.

 

Slovo apríl nebo aprílový se však nepoužívá jen pro žerty, ale také jako aprílové se označuje počasí, které je nestálé, nepříjemné a proměnlivé, a nemusí to být jen v dubnu, ale i v ostatních ročních obdobích.

 

Někdy se za aprílový den považuje i 30. duben, ale již méně často. To se lidé již těší na pálení čarodějnic v noci z 30. dubna na 1. května, která je považována za magickou a po níž pak následují májové dny a jaro je již definitivně tady.

 

První duben je zároveň Mezinárodní den ptactva, a to od roku 1906, kdy byla podepsána mezinárodní dohoda o ochraně užitečného ptactva.

 

Zjistila jsem ale, že tato tradice v naší zemi vznikla ještě před podepsáním této mezinárodní dohody a první tzv. "Den ptáků" byl vyhlášen 1. dubna 1900 a zároveň byly do této akce zahrnuty i stromy.

 

Je zajímavé, že opět zjišťujeme, že jsme v naší zemi některé akce uskutečnili dříve, než se staly oficiálními (např. knižní čtvrtky, Březen-měsíc knihy - jak jsem uvedla v některých z předcházejících článků). To jsem trochu odbočila, ale považuji to za nutné zdůraznit, protože to svědčí hodně o kultuře, vzdělanosti a myšlení našich předků.

 

Vrátím se tedy zpět k tématu svého článku, jaru a všemu, co toto roční období s přírodou i s lidmi dělá. Přestože jaro není mým favoritem mezi ročními obdobími - mám totiž nejraději podzim a zimu, tak ráda vnímám, jaké změny v přírodě probíhají, jak ptáci štěbetají, jak se louky zelenají, květiny kvetou, stromy začínají kvést a všechno ostatní, co s příchodem jara souvisí.

 

Čekala jsem, že se někdo již v březnu, kdy podle kalendáře jaro začíná, vyzná ze svých pocitů lépe, než já. Takže mě třeba někdo doplní po přečtení tohoto mého článku.

 

A závěr mého článku?

 

Smích je koření života, ale co je moc, to je příliš a nic se nemá přehánět!