Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Za několik dnů - 15. dubna - uplyne 100 let ode dne, kdy se potopil Titanic - v tehdejší době největší a nejluxusnější parník na světě - v důsledku nárazu do ledovce. Jen málo dalších událostí vyvolalo v celém světě takový ohlas, který přetrvává dodnes.
V průběhu doby od katastrofy bylo o zkáze Titanicu napsáno a zfilmováno již všechno možné, takže zde nebudu zbytečně opakovat něco, co je notoricky známo.
Snad jen připomenu, že byl jedním z trojice tehdy největších osobních zaoceánských parníků - Olympic, Britannic a Titanic a byl považován za chloubu společnosti, která tyto lodě vlastnila, byl obrovský a byl považován za symbol luxusu a bohatství.
To vše ale skončilo oné osudné noci ze 14. na 15. dubna 1912, kdy při své první plavbě z anglického Southamptonu do New Yorku narazil v Atlantickém oceánu do ledovce a během tří hodin se nezadržitelně zcela potopil. Při této události přišlo o život okolo 1500 cestujících a členů posádky.
Titanic se stal legendou, jejíž osud po celou dobu od katastrofy nenechává klidným historiky, spisovatele literatury faktu a románů, filmaře a různé další osobnosti, snažící se za katastrofou hledat něco z oblasti fantazie a nadpozemského. Na téma Titanic bylo napsáno hodně knih, natočeno několik filmů jak dokumentárních, tak romantických a v různých časopisech a ostatním tisku bylo napsáno plno článků, rozebírajících všechna možná pro a proti, která mohla být učiněna, aby k takovému neštěstí nedošlo.
O Titanicu se říká, že byl považován za nepotopitelný parník a dodnes je tak označován. Někde jsem ale četla, že i to je pouze legenda, že nikdy se o něm v době jeho výroby a uvedení do provozu takto neuvažovalo.
Před několika týdny se objevil článek o tom, že k potopení Titanicu přispělo právě v tento den nezvyklé postavení Měsíce a Slunce vůči Zemi, co vytvořilo silný příboj, který umožnil, aby se do Atlantiku dostalo nezvykle mnoho velkých ledovců, což se při plánování plavby nepředpokládalo.
Jedna je ale pravda, protože jsme pragmatisté, tak za vším, co se přihodí, hledáme v prvé řadě lidský faktor a chyby v technickém zabezpečení, i když - i já tomu věřím, přece jen něco mezi zemí a nebem je. A tak se mělo - podle mne - počítat se vším a předpokládat i věci, které eventuálně mohly jeho plavbu ohrozit.
Když už tedy k nárazu do ledovce došlo, v případě rozboru katastrofy se uvažuje, že příčinou tak vysokého počtu obětí byl především nedostatek záchranných člunů a chaos a špatný postup a organizace záchranných prací.
A to nadpozemské? Snad by se mohlo vzít do úvahy, že zvykem spouštění všech lodí na vodu je pokřtít je šampaňským a láhev po křtu rozbít. Společnost, která Titanic vlastnila, tento zvyk nikdy nectila, a tak se nabízí otázka, zda přece jen...
Zde trochu odbočím - před nedávnem ztroskotala italská loď Costa Concordia - pravda, i toto neštěstí ovlivnil lidský faktor, ale když se loď křtila - mimochodem - byla to významná česká topmodelka, která tento úkon prováděla, tak se láhev při odhození nerozbila, a tak i tato okolnost byla mimo jiné přičítána k důvodu neštěstí.
Legenda o Titanicu jako potápějící lodi se dodnes používá jako memento v případech, kdy něco spěje k nezvratitelnému katastrofálnímu konci - např. u krachující nějaké veliké firmy, v poslední době i jako hrozící konec ekonomiky nějakého státu, a našly by se jistě další příklady.
A Titanic a umění?
Jak jsem již výše zmínila, bylo toho napsáno a nafilmováno hodně, a tak zde zmíním pouze dvě díla z nedávné doby.
Je to především film Titanic režiséra Jamese Camerona z roku 1997, oceněný 11 Oscary včetně ceny za nejlepší film roku s nezapomenutelnou písní My Heart Will Go On.
Pokud jde o literaturu, tak americká spisovatelka Danielle Steel čerpá z událostí na Titanicu v románu Nevýslovná láska - četla jsem tuto knihu, líbila se mi a doporučuji ji potenciálním čtenářkám.
A já a duben?
Také já mám v dubnu kulaté jubileum. Zatímco před 100 lety 15. dubna 1912 se potopil Titanic, před 50 lety ne 15., ale 16. dubna 1962 jsem absolvovala přijímací zkoušky na střední školu. Také výročí!
A jedno - nejspíš neuskutečnitelné - přání mám, o kterém často povídám. Docela by se mi líbilo absolvovat na nějakém velkém zaoceánském parníku cestu do Spojených států, ovšem za předpokladu úspěšného dosažení cíle plavby.
Nejsou snad přání a sny od toho, aby se plnily?
Autor: Jiřina Tabášková