joudaweb - časopis Čekanka

Mikulášské trhy patřily k nejvíce očekávaným událostem v roce. Na svátek sv. Mikuláše se těšily zejména děti, ale i dospělí prožívali spolu s nimi radostný den. Z drahého koření si lidé mohli koupit pepř, nové koření, hřebíček, badyán, muškátový ořech, kardamon, vanilkové lusky, zázvor a šafrán. A ovoce? Tenkrát hlavně citrony a pomeranče, neboli limouny a pomorančí, datle, lusky svatojánského chleba, fíky, mandle, rozinky, čili řecké víno.

Dětem nejvíce učarovaly stánky pekařů a perníkářů. Byly plné voňavého zboží, ozdobeného, lákavého na pohled.

Pekaři přichystali pro děti pečivo ve tvaru točenek, pletené nebo proplétané, zdobené ornamenty, ale i ve tvaru mikulášských figurek. Mikuláš, čert i anděl, postavy tohoto období, nechyběly na stáncích v různých velikostech i provedeních. Tvary zvířátek a postaviček děti znaly a líbily se jim. Prodávaly se pesíky, tedy psi, ptáčci, věnečky, květiny. Hřebínky do vlasů byly potřené vejcem a posypané fenyklovým cukrem. Jiné pečivo se jmenovalo skládanička, byly to čtverce z velmi tenkého těsta stočeného do tvaru uzlíku. K výuce písmen byla oblíbená z marcipánová abeceda.

 

Lidé vyráběli doma ze sušeného ovoce a jablek “jedlé hračky”. Nejznámější jsou čerti, kteří měli tělíčko z malého jablíčka, nebo z těsta či perníku. Ruce a nohy tvořily špejle nebo dřívka, na které byly navlečeny sušené švestky. Na rohy použily hruškové nebo jablečné křížaly, na jazyk kousek červeného papíru, který se zastrčil do švestky, tedy do hlavičky. Na ocas posloužil kousek drátku, který se ovinul provázkem nebo přízí, v rukách držíval barevný papírový řetěz a vidle, vyrobené ze špejlí.

Podobně byl vytvořen i kominík či jiná postavička. Stávala na kousku perníku nebo jiného pečiva, sušené švestky byly navlečeny na drátek nebo špejli, doplňky z papíru nebo ústřižku látky, žebřík ze slepených kousků špejlí, štětka z drátků na konci svázaných.

Na vytvoření dámy byl opět potřeba pevný podstavec a středové dřívko, na které se navléká “tělíčko”. Hlava byla ze sušené meruňky, tělo z kaštanu, ruce z navlečených švestek na drátku a spodní část z fíků, křížal nebo opět meruněk.

 

Na trzích nakupovali rodiče nejen sladkosti k mikulášské nadílce, ale i hračky. Ty se vyráběly pro vánoční trh od nepaměti, ale zejména v chudých rodinách si je připravovali sami. Bývaly to figurky nebo zvířátka ze dřeva a hlíny, šaty měly ušité z odstřižků látek, z barevného papíru čepice, vlasy, vousy a srst z vaty či bavlněné příze. Oblíbené byly postavičky Mikuláše, čerta i anděla, ale i kominíka, sedláka s vánočkou, lovce, pastýře i panenky. Hliněná zvířátka stávala na nožičkách ze špejlí zastrčených do podstavečků z hlíny.

 

Stánky “betlémáků” byly vždy obsypány dětmi. Nabízely různé figurky do domácího betlému, vyřezávané ze dřeva nebo i levnější, lisované z papírové hmoty.

Postavičky se daly zhotovit i ze žitné mouky, dřevěných pilin a klihové vody. Těsto se natlačilo do hliněných forem, vykleplo, postava se usušila a omalovala klihovými barvami.

V pozdější době se objevily i archy papíru, na nichž byly postavy nakresleny a doma se jen vystřihly.

 

Jizeran otiskl 24. prosince 1904 tento úryvek:

Mnohoslibný vánoční ruch dostoupil vrcholu. Všude rušno a živo. Obchody koloniální se zásobami rozinek, mandlí, perníku, marmelády, čokolády, čaje a koření přioděly se lesklým, úpravným rouchem, jež jim poskytuje rázu důležitosti, a připadne též odměřeného nebo odváženého sebevědomí. Neboť co by si počaly naše hospodyňky se všemi krásnými kapry, zajíci, bažanty, kdyby nedostávalo se jim ingrediencí k přípravě štědrovečerní omáčky? Za každým druhým krokem potkáváme služku, která tentokráte byla nucena ustoupiti od tašky a košíku, s nímž obyčejně putuje do trhu a vzíti na záda nenáviděnou nůši. Objemné nakoupené zásoby pro kuchyň toho vyžadují.

 

 

Literatura a fotografie

Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého

Kamila Skopová - Čechy, domov můj

Kamila Skopová - Rodinné stříbro

Kamila Skopová - Za kamna vlezem

Kamila Skopová - Hody, půsty, masopusty

Wikipedie