Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Historie vánočního času - Vánoční dárky
9. prosince 2024
Štědrý večer si bez vánočních dárků dnes neumíme představit. V některých rodinách se naděluje jen dětem, ale dá se říct, že dárky jsou dnes pro mnohé tím nejdůležitějším z celých svátků. Obchody praskají ve švech zvláště o adventních víkendech, a přitom i maličkost hezky zabalená potěší mnohdy víc než kupa dárků nakoupená ve spěchu.
Hodnotu dárku neměříme penězi, ale darováním dáváme najevo, že na obdarovaného myslíme, máme ho rádi a chceme mu udělat radost. Obdarovávání patří k nejkrásnějším vánočním zvykům. Ale darovat můžeme i sami sebe, svůj čas, pozornost, empatii a společně strávené chvíle.
Domnívám se, Štědrý večer dostal své jméno od symbolického daru, který byl křesťanům dán, a to narození Spasitele. Byl to den slavnostní, výjimečný oproti jiným v adventním období. Štědrost se také projevuje ve smyslu chování vůči druhým, slavnostnější atmosférou a spokojeným soužitím se svými blízkými. Byl štědrý i bohatě prostřeným stolem s množství symbolických jídel na rozdíl od předchozího půstu. Jak napsal Karel Jaromír Erben, Štědrý den je tajemný svátek.
V roce 1426 napsal Jan z Holešova, že vzájemné obdarování je “připomínka seslání nebeského daru - Ježíše Krista”.
Od 15. století je u nás doloženo pojmenování “Štědrý den”. Z pozdního středověku jsou i zprávy o předávání dárků dětem. V 16. století můžeme číst o štědrovečerních dárcích u nás. Máme i písemné zprávy o předávání dárků mezi příbuznými, mistři věnovali pozornost tovaryšům, sousedi sousedům, páni poddaným a ti pánům.
Podle pradávného zvyku se dárky posílaly až k Novému roku.
V 16. století se Martin Luther a další reformátoři snažili pochůzky sv. Mikuláše s dárky zrušit. Martin Luther tvrdil, že dárky může rozdávat pouze Kristus. Zvyk dávat dárky v předvečer narození Páně, podle nových reformačních pravidel, se rychle ujal, ale děti se odmítaly vzdát svého Mikuláše. A to i ty vlastní Lutherovy. Nakonec jejich matka Katharina vše vyřešila. Děti dostávaly dárky nejen na svátek sv. Mikuláše, ale i 24. prosince, tedy v den nového svátku Christkinda, Ježíška, který zavedl jejich otec.
Štědrovečerní obdarovávání dětí se začalo šířit koncem 19. století.
Prvním doloženým dárkem na našem území je modlitební knížka, kterou dostal na Štědrý den v roce 1466 Jiří z Poděbrad od své druhé manželky Johany z Rožmitálu.
Dárky byly mnohdy prosté. V chudých rodinách děti dostávaly jablka, ořechy, hračky vyrobené doma, postavičky ze sušeného ovoce, rozličné drobnosti z ořechových skořápek na hraní a zejména oblečení, které potřebovaly. V bohatých rodinách se děti dočkaly hraček koupených na trzích nebo v městských obchodech. Oblíbené byly dřevěné hračky, pro chlapce pistolky, bubínky, pro dívky panenky s oblečky nebo i s pokojíčkem. Mnohé hračky byly doma vyrobené, bývaly krásně barevné a některé i pohyblivé.
Mimo podobných drobných dárků na sv. Mikuláše žádné jiné dárky děti nedostávaly ani během roku. Ale i tyto velmi skromné dárky, které Ježíšek dětem nadělil, přijímaly vděčně a spolu se zimní atmosférou s povznesenou náladou. V rodinách si dospělí dárky nedávali.
Zajímavé hračky vznikaly z ořechových skořápek. Na obal pro drobnost se vnitřek skořápky vylepil kouskem látky. Z nepatrného zbytku kůže se vyrobily panty a uzávěr na korálek. Krásné, i když drobné jsou kočárky ze skořápky, špejlí a korkové zátky, nebo různé malinkaté vozíčky.
Protože vánoční stromeček s dárky je novodobá záležitost, pokládali dříve lidé dárky k jesličkám. Domácí jednoduché betlémy byly skoro všude. Stačilo pár základních postaviček uspořádaných v mechu za oknem.
Zvláštním zvykem bylo dávat vonné dárky blízkým lidem proto, aby dárci měli po celý rok štěstí. Věřilo se, že kdo toho večera, tedy na Štědrý den, neobdaruje jiného člověka, zchudne dřív, než rok skončí.
Na konci článku se zmíním o tom, jaké dárky nejsou vhodné. Jsou to pověry, které se ale tradují mezi lidmi mnoho let. Moje babička na ně věřila a já se držím jejích rad.
Pod stromečkem by se podle mé babičky neměly objevit nože a nůžky, protože mohou propíchnout srdce, boty, jenž značí odchod či rozchod, černě zbarvené dárky, symbol pro smrt a kapesníky, které znamenají pláč a trápení.
Věřím, že se nevhodným dárkům vyhnete, vyberete ty správné, které obdarovaného potěší, a vzpomenete i na dobročinnost, jenž ke svátkům od nepaměti patří.
Literatura a fotografie
Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého
Kamila Skopová - Čechy, domov můj
Kamila Skopová - Rodinné stříbro
Kamila Skopová - Za kamna vlezem
Kamila Skopová - Hody, půsty, masopusty
Pavel Toufar - Vánoce
Wikipedie
Autor: Alena Prchlíková